Leuven – Velké tržní náměstí (Lovaň - Grote Markt)

Velké tržní náměstí bývá ozdobou mnohých belgických měst, takže asi nikoho nepřekvapí, že stotisícová historická Lovaň není žádnou výjimkou. Koneckonců je toto půvabné vlámské univerzitní město na řece Dijle považováno za klenot (nejen) brabantské pozdní gotiky a na náměstí Grote Markt můžeme vidět dvě ze tří nejvýznamnějších památek, které Leuven svým návštěvníkům nabízí. Navíc je toto náměstí, nazývané občas také Plaetse nebo Cleyne Merckt, místem setkávání i pořádání různých kulturních a společenských akcí.

Vznik náměstí, které patří k těm nejkrásnějším v celé zemi, je datován 14. stoletím a jeho hlavními – ve všech případech podobou a dobou vzniku pozdně gotickými - klenoty jsou radnice (celkem pochopitelné), kostel (navíc kolegiátní) a stůl (dokonce kulatý – budova Tafelrond je však „pouhou“ replikou původní budovy).

Náměstí má tvar nepravidelného a poměrně úzkého čtyřúhelníku (cca 105 x 30 m) a ústí do něj čtyři z pěti hlavních středověkých os města; tedy ulice Mechelsestraat, Tiensestraat, Naamsestraat a Brusselsestraat. Je zajímavé, že se původně (od 11. století) nacházel na místě dnešního náměstí hřbitov obklopující kostel sv. Petra. Na jižní straně náměstí byl následně vystavěn nesourodý komplex měšťanských a obchodních budov, který se ve 14. století postupně změnil v sídlo soudu a správy města. Právě zde totiž byla postavena první lovaňská radnice.

Svou současnou podobu získalo náměstí v průběhu 15. století, kdy ho v letech 1432 až 1433 obklopily významné církevní i veřejné budovy, pod jejichž podobou jsou podepsání velcí architekti své doby, zejména Sulpitius van Vorst, Jan II. Keldermans a Matthijs de Layens. Tehdejšímu rozvoji města výrazně pomohlo založení univerzity v roce 1425.

Postupně tak byl goticky přestavěn kostel sv. Petra, zrušen hřbitov, vystavěna nová pozdně gotická radnice i dům Tafelrond, který v letech 1480 až 1487 uzavřel východní stranu náměstí. Tím vznikl komplex ve stylu brabantské gotiky, který byl tehdy ještě nazýván Sint-Peters kerkckhof (Dvůr sv. Petra) nebo Grooten Kerckhof (Dvůr velkého kostela). Od konce 16. století neslo náměstí jméno Cleyne Merck (Malý trh) a svůj současný název pravděpodobně získalo teprve v období Velké francouzské revoluce.

Poslední “volná místa” pak zabraly soukromé budovy a k další změně došlo až v roce 1817, kdy bylo definitivně rozhodnuto o demolici zchátralého domu Tafelrond (Kulatý stůl), který byl nakonec v letech 1829 až 1832 zcela přestavěn v neoklasicistním stylu. K jeho zničení však přesto zanedlouho došlo. Náměstí totiž bylo vážně poškozeno hned na počátku I. světové války, tedy v roce 1914. Netknuta zástala jen budova radnice, kterou Němci využívali jako své velitelství. Nejhůře zasažena byla – kromě již zmíněného Tafelrondu (východní část Grote Markt) – jihozápadní část náměstí s cechovními domy.

K dalším výrazným stavebním aktivitám zde tedy – logicky – došlo nedlouho po skončení války. V letech 1921 až 1922 byly cechovní domy přestavěny v eklektickém stylu. Rekonstrukce Tafelrondu - či spíše jeho opětovná stavba – byla zahájena na přelomu let 1926 a 1927. Poslední velká rekonstrukce zde pak proběhla v letech 1997 až 1998, kdy se někdejší uzel městské dopravy stal většinově pěší zónou.

Na závěr alespoň pár slov o nejvýznamnějších objektech na náměstí Grote Maerkt.

Celou severní stranu náměstí “okupuje” kolegiátní kostel sv. Petra, který je považován za jednu z nejkrásnějších ukázek brabantské gotiky vůbec. Tento chrám byl postaven v letech 1425 až 1497 a je jistě škoda, že nikdy nebylo dokončeno jeho trojvěžové průčelí, kde centrální věž měla dosahovat výšky téměř 170 metrů. Přes velké ztráty v uplynulých stoletích je i dnes chrámový interiér skutečným muzeem sakrálního umění. Za kostelem najdeme domy kapituly, které přežily bombové útoky z roku 1914.

Východní stranu Velkého trhu naopak tvoří slavný Tafelrond. Ten i dnes patří k nejfotografovanějším památkám města a nic na tom nezměnil ani fakt, že se v podstatě jedná o repliku původní stavby, pocházející z let 1926 až 1937. Navíc je ta nejzajímavější část budovy již součástí náměstí zcela jiného.

Jižní straně pak jednoznačně dominuje lovaňská radnice, která je považována za absolutní vrchol brabantské gotiky. Má podobu relikviáře, velice bohatou sochařskou výzdobu, byla postavena v letech 1448 až 1559 a na její stavbě se podíleli největší vlámští architekti své doby. Svému původnímu účelu dnes již neslouží a její nejzajímavější část je zpřístupněna veřejnosti.

Vedle radnice pak najdeme soubor krásných cechovních domů, které jsou však už víceméně pouhými replikami původních staveb a bývají i dnes spojovány převážně s pivovarnictvím. Jedná se o Het Moorinneken neboli Il Moretto (č. 10; název domu evokuje italskou čokoládu a je odvozen od sošky Afričanky sochaře Egida Rombauxe, která zdobí jeho fasádu – celou budovu s restaurací navrhl architekt L. Govaerts a byla znovu postavena v roce 1923, v pseudobarokním slohu a na náklady pivovaru Breda), Huis A Notre Dame (Dům Panny Marie s č. 11 byl rovněž znovupostaven jako barokní podle návrhu architekta L. Govaertse a následně jej zakoupil pivovar La Vignette), Huis de Moriaen (č. 12 bylo přestavěno v roce 1923 a v původní pozdně gotické podobě z 16. století), Schippershuis e 't Oude Woud (“Dům lodí a starého lesa” s č. 13 je vlastně barokním dvojdomem z roku 1666, který Govaerts v roce 1929 přestavěl na bytové jednotky s přízemní kavárnou – aby objekt vzápětí odkoupil pivovar Artois) a Huis in het Woud (č. 14 má tzv. “Dům v lese”, další Govaertsova stavba z roku 1922, tentokrát s kamennou fasádou ve stylu Ludvíka XV.).