Lébeny – románský kostel sv. Jakuba (Szent Jakab apostol templom)

Farní kostel sv. Jakuba apoštola – nebo chcete-li Szent Jakab apostol plébániatemplom – je významnou románskou památkou, nacházející se v třítisícovém městečku Lébeny, které leží v župě Györ – Moson – Sopron. A přesto, že je tento půvabný svatostánek řazen mezi nejvýznamnější maďarské památky, s původní románskou bazilikou, postavenou v I. třetině 13. století toho už zase až tak moc společného nemá. Tehdejší trojlodní bazilika vznikla jako součást benediktinského kláštera, ale i o tom současném kostele se – celkem právem - říká, že představuje jednu z nejkrásnějších ukázek románské architektury nejen v celém Maďarsku, ale i ve střední Evropě. V této souvislosti je zajímavá informace o tom, že po zničení chrámu Turky sem byli z Györu vyslani italští kameníci, aby klášter i kostel rozebrali na stavební materiál, potřebný na opravu opevnění města. Ti to však kvůli kráse chrámu v Lébeny odmítli udělat.

Kostel sv. Jakuba je tedy i dnes klasickým bazilikálním trojlodím s třemi apsidami na východní straně a strohým západním dvojvěžovým průčelím s trojúhelníkovým štítem a jednoduchým kruhovým oknem. K jižní straně chrámu je přistavěna téměř čtvercová sakristie. Je přitom zajímavé, že ani odborníci se jednoznačně neshodují na tom, jestli se stavitelé chrámu inspirovali spíše stavbami v Lombardii, Normandii nebo stylem cisterciáckým. Předpokládá se, že stavba kostela byla zahájena v roce 1208 nebo 1209, zatímco benediktinský klášter byl zřejmě budován již od roku 1206, i když se jako oficiální datace jeho založení uvádí rok 1208. Klášter následně sloužil svému účelu po celé období středověku (pravda, Tataříni i vojska českého krále Přemysla Otakara zde také vykonali své) a zanikl až v 16. století. Na vině byli – jistě nepřekvapivě – Turci, kteří kostel v roce 1529 vypálili, což vedlo k částečnému zřícení jeho klenby. V roce 1541 si to turecká vojska „pro velký úspěch“ zopakovala a obyvatelé kláštera se přestěhovali do Pannonhalmy. Klášter poté zůstal neobývaný a pomalu chátral.

V roce 1631 klášter převzali jezuité a nechali jej kompletně opravit. Turci však znovu zatoužili po dobytí Vídně a roku 1683 kostel v Lébeny znovu vypálili. Většina klenby se tak zřítila podruhé. Ani tehdy se však jezuité nevzdali a kostel v 18. století přestavěli; tentokrát už, bohužel, ve slohu barokním. Změnila se tedy i podoba věží. Po zákazu jezuitů v roce 1773 byl klášter v Lébény znovu opuštěn a následně se dostal většinově do majetků rodu Zichy. Kostel od nich získala obec a od roku 1830 je veden jako farní. V roce 1841 kostel znovu vyhořel a jeho věže byly následně zastřešeny jednoduchými, barokními přilbami. Do současné, znovu románské, podoby se tak kostel sv. Jakuba dočkal až v rámci rozsáhlé obnovy, která zde proběhla v letech 1862 až 1879 pod vedením německého architekta Ottmara Essenweina. Tehdy také došlo k dostavbě severní věže do výše té jižní a k jejich zastřešení ve stylu německé sakrální  architektury. Poslední nutné opravy zde byly provedeny v roce 2011.

Přes vše výše uvedené se návštěvník této pozoruhodné památky nemusí bát, že by zde – zejména v exteriéru - neobjevil nic původního. Kromě množství různých architektonických detailů (např. okna nebo obloučkový podstřešní vlys) se jedná zejména o dva velmi hodnotné ústupkovou portály. Zajímavější je – v tomto případě a pro neznalé velmi překvapivě – ten boční, jižní. Na něm totiž můžeme vidět trojici vložených sloupků na každé straně a bohatou výzdobu ústupků, hlavicového vlysu i archivolty. Na pravé straně vlysu dokonce najdeme - kromě výzdoby v podobě akantových listů také - postavu anděla. Nechybí ani výzdoba v podobě opakujícího se kosočtvercového vzoru. Je proto zřejmé, že právě tímto portálem, mnohdy označovaným za nejkrásnější dílo maďarského románského umění vůbec, do chrámu vstupovali mniši z přilehlého kláštera. Západní portál je sice méně zdobný, ale o to rozměrnější. Stylově je stejný, tedy ústupkový, se třemi vloženými válcovými sloupky a jedním předsunutým sloupkem polygonálním na každé straně. Zdobí ho hlavicový vlys s rostlinným dekorem a profilovanou archivoltou.

V interiéru jednoho z nejstarších klášterních kostelů v zemi můžeme ještě pořád vidět alespoň část původních křížových kleneb i hlavice klenebních pilířů s rostlinnými motivy. Jednoduchý čistý  interiér je trojlodím, zakončeným trojicí apsid, ve kterém se projevuje vliv italský i francouzský. Dá se ale říct, že jeho současná podoba nejvíce odpovídá stavu po úpravách, provedených v 17. století. Většina mobiliáře, včetně oltáře, kazatelny a barevných okenních vitráží, však vznikla až během restaurování chrámu v 19. století. Součástí hlavního křídlového oltáře je i socha patrona kostela, tedy sv. Jakuba. Na svátek – a počest - tohoto apoštola (25. července) se v městečku koná bohatě navštěvovaná dvoudenní pouť.

Vstup do kostela, který je maďarskou národní památkou vzdálenou pouhých 20 km od historického města Györ, je zpoplatněn. Vstupenky se prodávají v prostorách někdejšího kláštera, kde je rovněž malá muzejní expozice. Cena vstupného činí 500 forintů (zlevněné lístky jsou za 300 ft) a otevřeno tady mají denně kromě pondělí a v čase 9,00 až 17,00 hod.