Laškov-zámek

 

Zámek Laškov se nachází ve stejnojmenné obci 10 km východně od Konice. Laškov byl v minulosti rozdělen na dvě části. Jedna část náležela augustiniánům z Laškova a druhá část místním vladykům. Místní vladykové měli sídlo svého panství na tvrzi vzdálené asi 2 km severovýchodně od vsi. Na konci 16. stol. drželi část Laškova páni z Kokor, kterým pro vedení panství a reprezentaci již tvrz nevyhovovala a tak postavili na začátku 17. stol. v Laškově jednopatrový renesanční zámek a přestěhovali sem sídlo panství. Ještě v r. 1631 při prodeji laškovského statku je malý zámek uváděn jako tvrz. V r. 1683 zakoupil od pánů z rodu Freyů část Laškova augustiniánský Klášter Všech svatých v Olomouci a spojil laškovské panství v jeden celek. Prelát Ambrož Engelmann nechal v r. 1693 zámek přestavět na barokní zámek s větším okrasným sadem. Po zrušení kláštera v r. 1784 zámek se statkem připadl náboženskému fondu od kterého zámek koupil v r. 1825 František Kollarz. Jako 23 letý, převzal panství od svého strýce v r. 1872 Karel Jaroslav Kollarz (*12.2.1849, †20.11.1917) a započal s přestavbou zámku do empírové podoby. U příležitosti císařských manévrů na Konicku v r. 1887 zde přenocoval i sám rakousko-uherský císař František Josef I. se svou družinou. Majitel zámku byl za poskytnuté pohostinství císařem povýšen do šlechtického stavu s predikátem „von Lasskow-Lessan“ a udělil mu tento erb. Tuto událost připomíná pamětní deska u vchodu do zámku z parku.

23. května 1899 zemřela šlechtična Růžena Kollarzová z Laškova a Lešan. Byla pohřbena jako první do rodinné hrobky na místním hřbitově a 1900 přebírá panství Egon Kollarz (6.11.1881 – 18.1.1908).

1908 přebírá panství opět Karel Jaroslav Kollarz po smrti svého syna Egona, který je též pohřben do rodinné hrobky.

Dne 20. listopadu 1917 zemřel Karel Jaroslav šlechtic Kollarz, který byl rovněž pohřben do rodinné hrobky. Jeho odchod v době válečných událostí a zřejmě benevolentní státní aparát v důsledku rozpadající se monarchie vytvořily nešťastné okolnosti, za kterých Olga Mühlsteinerová, druhá manželka Karla Jaroslava, prodala zámek a velkostatek v r. 1918 Rolnickému akciovému cukrovaru v Drahanovicích. Zámek se následně využíval jako skladiště a chátral. Po r. 1945 byl zámek s parkem přidělen obci Laškov a po částečné adaptaci sloužil a slouží pro její potřeby.