Lądek-Zdrój (Landek) - radnice a náměstí (ratusz z rynkiem)

Většinu návštěvníků tohoto jihopolského města asi jeho podoba mile překvapí. Jedná se skutečně o krásné historické městečko s množstvím památek, kterým vévodí rozlehlé náměstí s novorenesanční Radnicí a řadou půvabných barokních domů, mnohdy doplněných podloubím. Koneckonců není žádným tajemstvím, že toto náměstí je považováno za jedno z nejkrásnějších v celém Kladsku. Navíc město zainvestovalo do různých informačních tabulí a jednotlivé domy se pyšní pestrobarevnými fasádami, takže nemáte ten zvláštní neodbytný pocit, že jste se dostali někam, kde světová válka skončila teprve včera. A že se to snad každému z nás přihodilo v Polsku několikrát.

Začněme tedy budovou Radnice. Tato budova byla v Landeku vždy velmi dobrou hořlavinou. Ta první – gotická – byla postavena ve 14. století a v roce 1537 ji přestavěli v renesančním slohu. Ta vyhořela v roce 1739, ale ihned ji nahradila nová budova. Druhá radnice už byla barokní a dožila se jen abrahámovin; vyhořela totiž v roce 1789. Tudíž vzniká radniční budova třetí, tentokrát klasicistní. Ta nezvládla zdaleka ani tu padesátku a vyhořela hned v roce 1804. Pak místním zřejmě došla trpělivost a současnou radnici si postavili až v roce 1872 (hlavní část však byla dokončena již o dva roky dříve). Dostala historizující neorenesanční podobu a vidět ji zde můžeme dodnes. Jedná se o stavbu s Vysokou věží s hodinami a zvonkohrou. V tympanonu nad vchodem se nachází lev se dvěma ocasy, což je bývalý erb města. Vitráže na schodišti však pochází až z roku 1990. Radnice je dnes sídlem Městského úřadu a denně, vždy v pravé poledne, z radniční věže zazní zvuk polnice.

Hlavním klenotem náměstí však zůstává severní a západní fronta dvou až třípodlažních měšťanských domů, postavených v barokním slohu. V jednom z nich žil i zdejší významný sochař Michael Klahr Starší. Na průčelí tohoto domu je umístěna socha Panny Marie Sněžné s dítětem. Dalšími zajímavými objekty, které byste neměli přehlédnout jsou domy č.p. 3 (Dům pekařů a kovařů, s preclíkem a podkovou na fasádě, postaven roku 1581, přestavěn 1789), č.p. 4 (bohatá rokoková fasáda s okem Boží prozřetelnosti), č.p. 5 se symboly obchodů nebo č.p. 9 s pozoruhodným renesančním portálem. Domy č. 7-11 a 13-14 mají navíc arkádové podloubí. Tak pravděpodobně vypadalo celé tržní náměstí ještě před velkým požárem v 1739. Velmi zajímavé barokní domy se dochovaly také v severozápadním rohu Rynku, směrem ke Kostelní ulici.

Domy na jižní a východní straně náměstí pocházejí převážně z 19. století, ale dům s číslem 24 má na fasádě dochováno datum 1784. Součástí náměstí je také pranýř, pocházející pravděpodobně z 16. století. Dlouhá léta byl ztracen, jeho opětovný nález je datován rokem 1966. Odborníci se pouze přou o to, jestli se jedná o původní městský pranýř nebo o pranýř, pocházející z obce Skrzynka. Další dominantou náměstí je krásný sloup Nejsvětější Trojice. Jeho autorem je Michael Klahr Starší a pochází z let 1739 až 1741.