Kronfelzov – zaniklý grafitový lom

Okolí Starého Města, ale i Branné, tedy podhůří Králického Sněžníku i Jeseníků bylo prvně ve větší míře osídleno kovkopy či hledači nerostů vůbec. Nakonec to i z části dokládají staré názvy jako Antiqua Goldek nebo Goldenstein, kde je pěkně rozpoznatelné zlato v základu jména. Ovšem toho zlata tu zas tak moc nebylo, takže se prospektoři museli věnovat i jiným surovinám.

První dolování víceméně přestalo po husitských válkách a na obnovení těžební činnosti se čekalo až na přelom 18. a 19. století. V té době se v okolí Starého Města začal těžit grafit. Jako první těžař se udává Josef Korger z Malého Vrbna. první těžba probíhala většinou v malých šachtách, nerost se nacházel v hloubkách kolem 25 m.

Výraznější změnu v technice dobývání přineslo převzetí dolů Franzem Buhlem po roce 1828. první útlum těžby přišel po jeho smrti ve 40. letech 19. století, další rozkvět těžby nastal s rokem 1896, kdy byla zavedena nová technologie úpravy horniny. Grafit se vlastně získával v kolových mlýnech za mokra a následným plavením gravitačně (tedy vahou) odděloval od hlušiny.

Zhruba od poloviny 19. se přecházelo od dobývání ve štolách k dobývání povrchovému. Velké odkryvy tak vznikly nejen v Malém Vrbně, ale i u Branné , ve Šléglově i u Vikantic. Asi nejdéle vydržel velký lom Konstantin ve Velkém Vrbně, kde těžba skončila relativně nedávno.

Jedno z míst těžby bylo i u Kronfelzova. Pozůstatky stěnového lomu můžeme dodnes objevit při žluté turistické značce od Branné k rozcestí Kutný vrch. Z hlediska výtěžnosti patřilo toto ložisko spíš k těm menším až středním. Mimo lomové stěny můžeme v už poměrně zarostlém terénu objevit několik betonových patek a hlavně velký betonový pilíř, kde byly umístěny technologie k nakládce horniny. Úprava pak probíhala v závodě v Malém Vrbně (tedy za kopcem). Zdejší těžba zanikla v roce 1977.

Grafit neboli tuha vzniká přeměnou usazených hornin organického původu. Povětšinou tvoří vrstva nebo čočky v rulách, svorech, fylitech nebo mramorech. Většinou tvoří šupinky, nebo ploténky, výplně apod. Tuha se nepoužívá jen k psaní (směs grafitu a jílových minerálů. Pro svou tepelnou odolnost se užívá v hutnictví, z gafitu se vyrábějí součásti elektromotorů (uhlíky), známé je užití jako mazivo, surovina k výrobě umělých diamantů apod. Grafitové tyče se užívají jako moderátor v některých typech jaderných reaktorů.