Křížová hora – nejvyšší v Sokolích horách

Sokolí Hory (Góry Sokole) se nacházejí v severozápadní části chráněného krajinného parku Rudawy (Rudawski Park Krajobrazowy). Jsou rozlohou malé, od Wojanówa po Karpnické sedlo (Karpnicka Przełęcz) měří vzdušnou čarou jen 3,5 kilometru. Jednotlivé zalesněné vrcholy mají kuželovitý tvar a skrývají množství skalních útvarů.

Nejvyšším vrchem Sokolích hor je Křížová hora (Krzyźna Góra) s nadmořskou výškou 654 metry. Je snadno dostupná z Karpnického sedla kolem chaty Švýcarky (Szwajcarka) a Husických skal (Husyckie Skały), od kterých vede na vrchol Křížové hory už jen černě značená cesta. Poslední úsek výstupu je mírně exponovaný, k jeho zdolání pomůžou stupně (záseky ve skále) a zábradlí.

Do roku 1830 se hora nazývala Sokolí. Přejmenována na Křížovou byla podle 7 metrů vysokého železného kříže, který nechala v Gliwicích vyrobit a na vrcholové žulové skále osadit kněžna Marie Anna Amalie von Hessen-Homburg (po svatbě v roce 1804 princezna Marianne von Preussen) u příležitosti narozenin svého manžela prince Friedricha Wilhelma Karl von Preussen. Kříž je zhotoven ze tří částí a váží celkem 1814 kg (40 cetnarów). Jakým způsobem kříž na skalnatý vrchol dopravili a jak jej při osazování vztyčili, jsem se nikde nedočetl. S ohledem na tehdejší technické vybavení a možnosti smekám.

Dříve býval na kříži i německy nápis s věnováním Wilhelmovi od jeho potomků a celé rodiny. Dne 28. května 1832 byl kříž vysvěcený.

Na vrcholku Křížové hory je kromě kříže také vyhlídka zabezpečená zábradlím. Ze dvou malých ploch se můžeme kochat pohledy do Jelenohorské kotliny (Kotlina Jeleniogórska) s největším městem Jelení Hora (Jelenia Góra), Karpniki, dalšími obcemi a malými rybníky. Kotlinu vyplňuje také Karpnická pahorkatina (Wzgórza Karpnickie) a Lomnická pahorkatina (Wzgórza Łomnickie).

Obzor lemuje Skalnik (945 m n.m. - nejvyšší hora pohoří Rudawy Janowickie), Krkonoše (Karkonosze) i koncem května se zbytky sněhu, Jizerské hory (Góry Izerskie) a Kačavské hory (Góry Kaczawskie).

Výhled severním až východním směrem zakrývá porost stromů. Ale i tak výhledy stojí za trochu námahy při výstupu.

Na svazích Křížové hory je několik skalních útvarů, z nichž nejvýraznější je 50 m vysoká Jestrzębia Turnia, dále Swaroźyc, Szara Turnia, Bukowa Skała a další. Těsně pod vrcholem na severovýchod stával ve středověku strážní hrad Sokolec. Dnes z něho zbylo už jen pár nízkých zídek. Nevede k němu ani turistická značka.

Podle názvu hor byste možná očekávali výskyt sokola. Sokol stěhovavý (Sokół wędrowny) zde skutečně hnízdil do 50. až 60. let minulého století, než vyhynul a horám zanechal jen svoje jméno. Šance, že by se zde tento opeřenec opět uhnízdil však není skoro žádná. Sokolí hory jsou rájem horolezců a sokoli zde potřebné ticho k hnízdění a vyvedení mláďat nenajdou. Na lepší časy se blýská v nedalekých Krkonoších, kde je v posledních letech pozorováno 6 až 10 párů těchto vzácných ptáků.