Kraví hora u Vyššího Brodu

Kraví hora se svými 796 m n.m. se tyčí zhruba 2 kilometry severně od Vyššího Brodu. A že to není jen takový nízký kopeček, poznáme na svých plících. Cestou z Vyššího Brodu je třeba překonat zhruba 200 výškových metrů.

Odměnou pak návštěvníkovi hory je pocit nebývalé energie. Citliví lidé se sem chodí „nabíjet“. A pak se může začít s prohlídkou vrcholu, který toho nabízí opravdu hodně.

Začnu tím, jak Kraví hora přišla ke svému názvu a bylo to skutečně podle krav. Dvůr vyšebrodského kláštera v nedalekých Lachovicích zde měl své pastviny.

Podle pocitů tady návštěvník pozná, že místo bylo užíváno už době, které teď říkáme pohanská. Využíváno bylo v době Keltů, kteří tady měli strážní stanoviště a obětiště. Dříve tady Keltové strážili brod přes řeku Vltavu. Dnes je odtud pěkný výhled na Vyšší Brod. Pro obětiště svědčí nálezy keramiky, které údajně vyrobili Keltové na nedalekém třísovském hradišti.

Ve středověku byla zdejší jemnozrnná žula těžena a používána při stavbě vyšebrodského kláštera. Dochovala se taková pověra, kdy opaté kláštera si každý rok výstupem na horu zkoušeli kondičku a potažmo tedy to, jestli jsou schopni ještě vykonávat svůj úřad opata.

A co tedy můžeme na vrcholku Kraví hory vidět? Přístupová cesta vede od východu. Jako první narazíme na skalku ve tvaru přírodního dolmenu. Ve spodku skalky je taková kamenná místnůstka, kam se dá zalézt. Přímo na vrcholku najdeme malá boží muka z roku 1902 s obrázkem Krista s planoucím srdcem. Boží muka jsou pěkně opravena a je na ně pěkný pohled. Kousek pod nimi je skalní věž, na kterou se dá vylézt. Jsou tam vytesány schůdky, je tam staré zrezlé zábradlí. O tuto úpravu se postarali němečtí meziváleční turisté. Zhora je pěkný výhled na Vyšší Brod a okolí. Tam návštěvník pochopí, že tohle místo mohlo být využíváno již hodně dávno jako strážní a pozorovací místo brodu přes Vltavu. Na skalní věži je upevněn nový světlý velký kříž. Pod skalní věží ze svahu dolů jsou ještě nižší skalky nebo možná lépe řečeno seskupení balvanů, které končí skalkou připomínající dolmen, tedy dole je opět komůrka. Tady je to ale prostor malý a dospělý člověk by se tam těžko vtěsnal. Když se pak vrátíme nahoru k božím mukám a tam se vydáme vlevo, před námi se otevře poměrně rozsáhlý prostor skal, skalek a balvanů, a to byl právě ten prostor pro obětní obřady, věštění a jiné magické záležitosti. Narazíme tam na plochý kámen s menší skalní mísou. Tady se nabízí, že to mohl bý takový obětní stoleček. Kousek za ním je na skalce jakýsi nepravý viklan. Tento kámen „sedí“ jen na malé plošce svého objemu. Zatímco kousek od něho je pak balvan, který sedí na svém skalním podloží na celé ploše svého spodku. Tyto dva kameny ve mně vyvolávaly pocit nestability oproti pocitu stability. Dále se pak pokračuje k velkým skalním blokům. Mezi nimi je úzký průchod. A návštěvník tady projde průchodem k dalšímu balvanu se skalní mísou, která je větší, v průměru má tak jeden metr. Skalní mísy se mohly využívat k věštění.

Skalní mísy vznikly přírodní cestou a to zvětráváním žuly. Kombinují se tady vlivy mechanické (oddělování minerálních zrn), chemické (rozklad některých minerálů) a biochemické (změny vlastností a ph vody). Nakonec se vytváří i odtokový žlábek. A právě pro ten byly mísy považovány za pohanské obětní mísy. Podle některých názorů to byly oběti krvavé a krev odtékala odtokovým žlábkem. Tento krvavý rituál byl spojen se silami ďábelskými, s čerty. Když byly kameny s mísami někde na vrcholku kopce, slétávaly se tam čarodějnice a provozovaly čarodějné rejdy. Za tímto názorem musel stát někdo, kdo pohanství neměl rád, chtěl ho zdiskreditovat. Jsme tedy opět, bohužel, u církve... Nicméně skalní mísy musely fascinovat odedávna a fascinují i nás, kteří si dovedeme vysvětlit jejich přírodní vznik. Jako místo ukládání obětin se hodit mohly, mají tvar mísy či talíře. A to v případě, kdy byly bez srážkové vody. V případě naplění misky srážkovou vodou je to taková studánka. Studánky byly v dobách dávných využívány k věštění. Hladina působí jako zrcadlo, vidíme se tam svůj obraz nebo zrcadlí nebe. Odtud tedy mohly přijít nějaké důležité informace.

A tím vším Kraví hora láká k návštěvě:-)