Kostel sv. Mikuláše v Deblíně - interiér

Zařízení kostela sv. Mikuláše v Deblíně, jehož stavební historie již byla popsána v jiném příspěvku, je sice převážně novodobého charakteru, ale přesto zde může návštěvník zhlédnout i několik pozoruhodných a hodnotných památek.

Např. varhany na kůru pocházejí již z poloviny 18. století, a to ze zrušené kaple sv. Mikuláše v Brně. Varhany jsou bohatě zdobeny řezbou s motivy akantových rozvilin.

Hlavní oltář i s tabernáklem je novodobý, za ním je pak na stěně presbytáře zavěšen obraz se svatým Mikulášem.

Kazatelnu zdobí na vrcholu stříšky figurka andílka, držící desky Desatera.

Stěny chrámu oživují vesměs novodobé, pestře polychromované sošky svatých, umístěné jednotlivě na samostatných konzolách.

Na bocích kostelních lavic jsou upevněny cechovní postavníky z 1. poloviny 19. století, zdobené symboly nejrůznějších dobových řemesel.

Mezi nejzajímavější památky kostela patří pak bezesporu také dochované Kamenné náhrobníky, zazděné v chrámové předsíni.

Nejvýznamnější z těchto náhrobníků náleží panu Vítu z Deblína, zemřelému v roce 1510. Náhrobník je zdoben reliéfem heraldického znamení beraní hlavy (nejedná se o zubra, jak by se na první pohled mohlo zdát), odkazující k rodu pánů z Věteřova.

Druhý z náhrobníků, na němž je v horní části patrný reliéf pily, patřil zřejmě pernštejnskému úředníkovi Mikuláši Kytlicovi z Rudolce, který zemřel roku 1587.

Nejmladší z náhrobníků pak připomíná otce zdejšího faráře Antonína Iwanka, působícího v Deblíně mezi léty 1698-1706.

O všech třech náhrobnících, které byly objeveny v roce 1943 (2 byly vykopány pod vstupní branou ke kostelu, třetí byl zazděn ve stěně jižní kaple), podrobně informuje pečlivě kaligraficky vyvedená tabulka, zavěšená rovněž ve zmíněné předsíni.

Z hodnotných památek deblínského kostela stojí za zmínku ještě zvony ve věži. Nejstarší z nich, ulitý mistrem Jiřím z Brna, pochází již z roku 1481. Další zvon je dílem Adama z Velkého Meziříčí z roku 1562 a poslední, zdobený reliéfem Madony s dítětem, je datován rokem 1688.

Více např. v knize B. Samka Umělecké památky Moravy a Slezska, 1. díl