Kostel sv. Linharta u Uhliště

silnice do Uhliště  •  Fotografie (12)  • Foto: slaja

Vstoupit do fotogalerie (12 fotografií)

kostel sv. Linharta

cesta ke kostelu sv. Linharta

Vstoupit do fotogalerie (12 fotografií)

Na návrší nad obcí Uhliště (dříve německá obec Kohlheim) nedaleko Nýrska vyrostl v letech 1420 až 1430 kostelík svatého Linharta (dříve St. Leonhard). Vystavěn byl ve slohu gotickém a během staletí svoji podobu moc neměnil. Jen měl tu smůlu, že ležel v kraji divokém, na dohled česko-bavorské hranice, a tak byl párkrát poničen, třeba v dobách švédských válek. V roce 1934 ho zpustošil požár, který propukl ve vedle stojícím kostelníkově domku a rozšířil se i na kostel. Údajně z něho zbyly jen obvodové zdi a stropní klenba. Díky pomoci svých patronů, rodu Hohenzollernů, byl opraven a v roce 1935 znovu vysvěcen. Po roce 1945 se ocitl v pohraničním pásmu a tak začala doba jeho neúdržby a ničení. Naštěstí přežil. Po roce 1990 začal být obnovován a v roce 1994 byl opět vysvěcen. Od té doby se tady každoročně na začátku června koná jízda sv. Linharta a žehnání koní.V tuto dobu se tady sjedou milovníci koní z obou stran hranice. Na svých koních objedou kostelík, pak je jim požehnáno. Podívaná je to velmi oblíbená i pro diváky. Navázalo se tady na staletou předválečnou tradici. Dříve se však koňská jízda konala o Velikonocích. Svatý Linhart je tady téměř od počátku založení kostela chápán jako patron dobytka, zejména koní, jako patron sedláků a pastýřů, ale i kovářů. Jsme tady na venkově, v kraji zemědělském, kde pastevectví mělo značný význam. Takový patron tady byl třeba. Zdejší sedláci a hospodáři se k Linhartovi obraceli v případě komplikací s dobytkem, jako jsou nemoci, úrazy a napadnutí šelmami. Jako obětiny a votivní dary se používaly kované železné figurky dobytka, kterých bylo v kostele větší množství. Funkce sv. Linharta jako ochránce dobytka se stala v Bavorsku, Čechách, na Moravě i v Rakousku tou hlavní a jiné jeho původní funkce přebila. Právě z Bavorska se kult začal šířit do Čech a z Rakouska na Moravu. Nejvíce svatyní tohoto zasvěcení najdeme právě v jižních Čechách, dále pak na jižní Moravě. Původně sv. Linhart působil jako ochránce věznů, válečných zajatců, ale i různých bojovníků, které měl chránit před zajetím a uvězněním. Stejně tak byl i ochráncem nemocných a bezmocných, jejichž stav byl vnímán jako uvěznění. Byl i patronem těhotných žen a rodiček. Měl i jiné ochranné role. Propuštění vězni či zajatci přinášeli jako projev díků za jejich vysvobození řetězy i s okovy. To byly původně přinášené dary. Až později ve středověku začaly řetězy s okovy připomínat řetězy na uvazování dobytka ve stáji a tak vznikla tato druhotná ochranitelská funkce. Hlavními atributy jsou tedy řetězy s okovy a dobytek.

Vysvětlení toho, proč se Linhart stal patronem vězněných a těhotných žen a rodiček lze najít v jeho životopisných legendách.

Svatý Linhart se narodil někdy na přelomu 5. a 6.století ve šlechtické rodině. Pokřtěn byl v Remeši. V Remeši získal i křesťanské vzdělání a vysvěcení. Bylo to u dvora franckého krále Chlodvíka I. Na Linhartovu přímluvu byli vězni, které zajali Frankové a byli nespravedlivě vězněni, propouštěni. Linhart ale odmítl všechny světské statky a odešel jako poustevník do poustevny, kterou si postavil nedaleko Limoges v dnešní Francii. Bylo to místo ležící asi 18 km západně od Limoges, dnes nazvané Saint-Leonard-de-Noblat. Tam Linhart založil klášter s kostelem. V tomto kostele byl i pohřben. Zemřel snad roku 559 na podzim. Další legenda se odehrála v době jeho poustevnického působení při lovu. Královnu tam přepadly náhlé, život ohrožující, porodní bolesti. Na Linhartovu přímluvu ale vše dobře dopadlo a královna zdárně porodila. Jen dnes není moc jasno, zda se jednalo o manželku krále Chlodvíka či o manželku jeho potomka. Spíše se tato příhoda odehrála až po Chlodvíkově smrti. A tak začal být Linhart uctíván na území Francké říše. A z dnešní Francie se víra šířila přes Německo, zejména Bavorsko, až do některých regionů Čech a Moravy.

Když se vrátíme zpátky ke kostelíku, autor Josef Biskup zaznamenal ve své knize pověstí z Klatovska z roku 1936, která se jmenuje Z šera minulosti, pověst. Tato pověst se vztahuje k původní ochranitelské funkci svatého Linharta, tedy k ochraně nespravedlivě vězněných. Krutému pánovi z Klenové, Přibíkovi, se podařilo zajmout své sousedy, Janovické. Uvrhl je do sklepení hradu. Pobývali tam již delší dobu a nedoufali ve své vysvobození. Racek z Janovic se svými bratry se začali modlit k Bohu, modlitby nebyly ale vyslyšeny. V zoufalství se obrátili k čertu. Ten se zjevil hned. A protože s ďábelskými silami to nikdy nebylo jednoduché, kul pikle. Podmínkou vysvobození bylo, že jeden z nich musí s ním do pekla. Po dlouhém váhání bratři na jeho nabídku přistoupili. Mříže se před nimi rozestoupili a oni mohli odejít. Potíž ale byla v tom, koho vybrat k odchodu do pekla s čertem. Losovali tedy a los padl na nejmladšího z bratrů, Jana. S Janem se čert vznesl do výše. Naštěstí Jana napadlo poprosit svého oblíbeného světce, svatého Linharta, o pomoc. Prosba byla hned vyslyšena, objevil se sám světec a začal čerta šlehat bičíkem. Čert pro bolest Jana pustil, a to právě nedaleko Nýrska, nad Uhlištěm. A tam mu Jan jako poděkování za záchranu postavil kapli.

Jak je vidět, původní ochranitelská funkce sv. Linharta tady zapomenuta nebyla. Později převládla jiná funkce, spojená se zvířaty, s koni, s pastevectvím. A je fajn, že na tohle se podařilo navázát po roce 1994 a dodnes je stále připomínáno červnovou mší a následným žehnáním koní.

Zdroje : https://www.sumavanet.cz/desenice/fr.asp?tab=snet&id=14813&burl=&pt=RE

http://www.chudenin.cz/e_download.php?file=data/editor/53cs_1.pdf&original=chudenin.pdf

Stručný nástin kultu svatého Linharta v Čechách a na Moravě - Libor Drahoňovský

https://studiaethnologicapragensia.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/3/2015/10/Libor_Drahonovsky_171-184.pdf
Josef Biskup – Z šera minulosti

Autor: slaja

Další články autora: 77

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli