Kostel sv. Jiří v Plzni – Doubravce – patrně nejstarší dochovaný kostel na území dnešní Plzně

Kostel svatého Jiří v Plzni-Doubravce je patrně nejstarším dochovaným kostelem na území dnešní Plzně. Leží nad soutokem řek Berounky a Úslavy nedaleko zaniklé středověké obce Týnec.

Ohledně založení kostela panuje stále mnoho nejasností a nepřesností, jelikož neexistují žádné písemné zprávy z této doby. Nejčastěji je vznik kostela dáván dohromady s Pulkavovou kronikou ze 14. století. Podle jedné z legend pražský biskup Vojtěcha při návratu z exilu v Římě v listopadu roku 992 zanechal v Kosteleci Panny Marie dvanáct bratrů benediktinů. Následně pro ně založil v Břevnově první mužský klášter v Čechách, kam bratři odešli v únoru 993. Zda byl Kostelcem zmiňovaným v kronice dnešní kostel sv. Jiří, se však zatím nepodařilo prokázat. A tak převládá názor, že se jedná o legendu.

Někdo tvrdí, že zde původně byla tvrz, jiné názory se zase kloní k tomu, že v době příchodu sv. Vojtěcha tady již kostelík stál. Nejvíce odborníků ale datuje vznik kostela na konec 12. století. První písemná zmínka o něm pochází však až z roku 1361, kdy byl 31. března ustanoven farářem Frána z Chrástu.

Někdy v této době (polovina 14. století) byla také provedena první významnější přestavba kostela, při níž došlo především k prostorovému rozšíření kostela posunutím severní zdi. Umístění původního zdi je i dnes patrno na podlaze kostela. Z původního kostela se dochovala apsida a sanktuárium (nejposvátnější místo v kostele, kam má přístup pouze kněz – výklenek ve zdi presbytáře umístěný většinou po levé straně hlavního oltáře)

V období husitských válek, především při obležení Plzně v letech 1433–1434, byl kostel těžce poškozen a dlouhou dobu ležel v rozvalinách. V srpnu roku 1475 byly kostelu uděleny odpustky na jeho opravu a přestavbu, s níž bylo započato v roce 1480. Kromě oprav byla také přistavěna při jižním boku lodi kostela kamenná věž s navazujícím dřevěným patrem a zvonovou stolicí.

Na konci 15. století propuká spor o patronátní právo nad kostelem, které bylo dosud v držení opatů z Břevnovského kláštera. Vleklé spory nakonec končí roku 1565, kdy město Plzeň kupuje patronátní podací právo ke kostelu sv. Jiří od zmíněného kláštera. Následně dochází ke zrušení zdejší fary a kostel se stává filiálním kostelem chrámu sv. Bartoloměje v Plzni.

Významným datem v historii kostela je také rok 1662, kdy byl ulit nový malý zvon, který se jediný, jako umíráček, dochoval dodnes. Váží 38 kg a má v průměru 41 cm.

Během třicetileté války dochází opět k úpadku a částečnému poničení kostela. V roce 1700 je naštěstí opět započato s opravami. Z tohoto období pochází například hlavní portálový oltář.

O třicet let později se pokračuje s přestavbou pod vedením barokního architekta Matěje Ondřeje Kondela. Úzká gotická okna byla nahrazena oválnými, věž kostela byla o jedno patro zvýšena a zakončena barokní bání s lucernou. V přízemí je vsazen nový menší portál s bohatě profilovanou římsou. Přistavěna byla také sakristie s kulatými zamřížovanými okny, klenutou křížovou klenbou. V této době vzniká na přilehlém hřbitově i barokní kostnice.

V roce 1839 dochází k výměně střešních šindelů za prejzy, nátěru báně věže, na jejíž vrchol je osazena koule a vztyčen kříž. V roce 1863 byla střešní krytina vyměněna za břidlicovou. V letech 1912 až 1913 dochází k zásadní a mnohými dodnes diskutované rekonstrukci kostela sv. Jiří, která byla provedena podle návrhu městského architekta Farkače. V rámci těchto oprav bylo odkryto románské zdivo, které zůstalo takto odkryté, a proto bylo také na některých místech přezděno. Dále byla postavena schodišťová věžička, přestavěn kůr, vyměněny krovy, osazena barevná okna a vytvořen nový dřevěný strop. Po dokončení oprav byl kostel znovu vysvěcen 23. března 1914.

Poslední větší provedené opravy se uskutečnily ke konci 20. a na začátku tohoto století. V roce 1997 byla do objektu zavedena elektřina, vyřešen odvod dešťových vod a opraveny vnitřní omítky. Roku 2001 byla opravena fasáda věže kostela včetně krovu a krytiny. V letech 2006 až 2009 byla dokončena oprava fasády kostela. Degradované pískovcové zdivo bylo zakonzervováno, ale nejexponovanější západní stěna byla opětovně omítnuta.

Kostel je tvořen jednou lodí na přibližně čtvercovém půdorysu, který se od východu k západu mírně zužuje, přičemž osa kostela se mírně odchyluje k severu. Na východě navazuje na loď přes vítězný oblouk presbyterium vytvořené pěti stěnami osmiúhelníku, které jsou prolomené čtyřmi gotickými okny. Na severní stěnu presbyteria navazuje barokní sakristie a k jihozápadnímu okraji přiléhá apsida, v níž je románské okénko. Hlavní vstup je v západním průčelí prostřednictvím lomeného článkovaného pískovcového portálu. K jižní stěně lodě přiléhá předsíň, z níž vede točité schodiště na kůr.

Kostel obklopuje hřbitov s několika cennými náhrobky a barokní kostnicí. Nejstarší nálezy zhruba čtyřiceti hrobů jsou datovány do poloviny 11. století, což vyvrací jednu z domněnek o založení kostela, respektive o existenci tvrze na tomto místě. Hřbitov byl celkem čtyřikrát rozšiřován, jižním směrem v období 1863-1897 a opětovně mezi let 1897-1905, po roce 1905 došlo k expanzi severním i východním směrem. Nejstarším dochovaným náhrobkem na hřbitově je náhrobek dr. Karla Teysslera s plastikou klečícího anděla a ozdobnou mříží po obvodu hrobky, který je.

Zajímavostí hřbitova je zcela určitě barokní kostnice. Je to obdélníková stavba, která má stěny zdobené lisenami a profilovanou okapní římsou. Delší stěna je prolomena oválnými okny s kovanou mříží, mezi kterými se nachází jednoduchý vstupní portálek. Budova má střechu s červenou prejzovou krytinou a je nad ní vztyčená kulatá věžička, členěná čtyřmi polosloupky s volutovými motivy, podobná lucernám románských rotund. Dále lze vypozorovat oválná okénka umístěná ve čtyřech polích mezi sloupky a nad nimi štukové reliéfy s lebkou a zkříženými hnáty.

Kostnice byla postavená okolo roku 1730 a jako její autor se uvádí nejčastěji jméno Matěj Ondřej Kondel, jelikož také on v té době prováděl přestavbu kostela sv. Jiří. Místní farnost byla celkem velká, ale hřbitov malý. Proto byly hroby často po několika letech otvírány a kosti skládány nejprve ke hřbitovní zdi a poté do kostnice. Dle některých vyprávění z té doby byla tato kostnice srovnávána s kostnicí v Sedlci u Kutné Hory.

Bohužel došlo na přelomu 19. a 20. století k vandalskému poničení kostnice a rozházení kostí. A tak byly při rozšiřování hřbitova v letech 1904 a 1905 kosti z kostnice uloženy do společných šachtových hrobů. V této době také dochází v souvislosti s rozšířením a úpravou hřbitova k významným archeologickým nálezům z poloviny 11. století, které objasňují něco málo z tajemné historie kostela, který si tak i nadále žije dvojí život. Jeden opředený legendami a druhý reálný, naplněný každodenními radostmi i starostmi.

Hřbitov je společně s kostelem chráněn jako kulturní památka České republiky. Kostel sv. Jiří momentálně patří do farnosti spravované salesiány Dona Bosca (Římskokatolická farnost Plzeň – Lobzy). Bohoslužby se zde odehrávají v neděli v 9,00.

Jak jsem již uvedl, tento starobylý plzeňský kostelík se nachází v blízkosti soutoku Berounky a Úslavy. I když je druhá jmenovaná řeka z těch plzeňských nejméně vodnatá, umí při povodních ukázat svou sílu. Před zmíněným kostelíkem je na venkovní zdi fary značka, kam až dosáhla voda při povodni v srpnu roku 2002. Kostel se hřbitovem se stal tenkrát ostrůvkem uprostřed řeky, která svůj tok různě zkracovala přes níže položené okolí.

V Plzni i okolí mne zaujala další zajímavá místa:

- soutok Úslavy a Berounky:https://www.turistika.cz/mista/soutok-uslavy-a-berounky-v-casti-plzne-zvane-doubravka

- Přírodní park Horní Berounka a most sv. Jiří: https://www.turistika.cz/mista/prirodni-park-horni-berounka-a-most-u-sv-jiri-na-okraji-mesta-plzen

- vyhlídka Holý vrch a hradiště Bukovec:https://www.turistika.cz/mista/hradiste-bukovec-a-vyhlidka-holy-vrch-v-prirodni-rezervaci-zabela-na-okraji-mesta-plzen

- Husitský památník v Plzni – Bukovci:https://www.turistika.cz/mista/husitsky-pamatnik-v-plzni-bukovci

- tvrziště Pecihrádek:https://www.turistika.cz/mista/tvrziste-pecihradek-na-okraji-plzne-v-katastru-mestske-casti-bolevec

- Plzeňský Matterhorn:https://www.turistika.cz/mista/ostra-hurka-neboli-plzensky-matterhorn

- Rotunda sv. Petra a Pavla:https://www.turistika.cz/mista/stary-plzenec-rotunda-sv-petra-a-pavla

- pomník Mistra Jana Husa:https://www.turistika.cz/mista/pomnik-mistra-jana-husa-v-plzni-doubravce

- rozhledna Chlum:https://www.turistika.cz/mista/rozhledna-chlum-na-okraji-mesta-plzen

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/