Kostel sv. Augustina v Brně

Kostel sv. Augustina na Náměstí Míru v Brně vybudoval zdejší augustiniánský řád, sídlící v klášteře na Starém Brně, k tisícímu pětistému výročí úmrtí tohoto významného církevního učitele a zakladatele řádu.

Umístěn byl v nově vznikající vilové, tzv. Úřednické (dnes Masarykově) čtvrti a s jeho výstavbou souviselo i založení fary. Došlo zde ke zřízení nové farnosti oddělením od té starobrněnské.

Chrám je rozlehlý a reprezentativní, tvořený trojlodím o délce 34 metrů. Před trojitým vstupem se nachází monumentální lodžie se šesticí pilířů.

Nad hlavním vchodem je osazena bronzová deska s nápisem „Domus Dei – porta coeli“ neboli „Dům Boží – brána do nebes“.

Vzadu, vedle presbytáře, stojí po pravé straně budovy ještě 50 metrů vysoká věž s vyhlídkovou terasou a hodinami.

Původně v ní visely čtyři zvony, poháněné elektrickým proudem, za druhé světové války však byly zrekvírovány a zůstal pouze jeden – sv. Josef.

Základní kámen ke stavbě položil 28. srpna roku 1930 starobrněnský opat František Saleský Bařina. Dokončený chrám pak vysvětil brněnský biskup ThDr. Josef Kupka 5. května 1935.

Podle projektu profesora brněnské techniky ing. Vladimíra Fischera stavbu prováděla firma stavitele Jana Zemana pod vedením stavbyvedoucího J. Trkala. Výstavba chrámu a fary stála dohromady téměř 3,5 milionu korun.

Interiér kostela je prostý až strohý, což má vést věřící k většímu soustředění na vlastní církevní úkony. Nad jednoduchým hlavním oltářem je umístěn bronzový krucifix, dílo brněnského akademického sochaře Josefa Axmanna.

Nad oltářem je v půlkruhovém presbytáři proražena pětice velikých obdélných oken, z nichž tři jsou vyzdobena figurálními výjevy podle návrhu profesora školy uměleckých řemesel v Brně Františka Süssera.

Scény vyobrazené na oknech zachycují sv. Augustina při kázání, jemuž naslouchají další význační světci řádu jako např. sv. Tomáš z Villanovy či sv. Mikuláš Tolentinský.

Nalevo od hlavního oltáře se nachází mariánská kaple s obrazem Panny Marie s Ježíškem od brněnské malířky Mileny Šimkové-Elgrové. Napravo nalezneme zase kapli Božího hrobu.

Postranní oltář na levé straně je ozdoben obrazem Božského Srdce Páně, protější oltář pak obrazem Svaté Rodiny, přičemž oba jsou dílem brněnského akademického malíře Františka Myslivce.

V postranních lodích jsou na stěnách zavěšeny ještě bronzové výjevy Křížové cesty od akademických sochařů Josefa Axmanna a Václava Macha z Brna.

Kazatelnu zdobí čtveřice bronzových reliéfů znázorňujících evangelisty, práce brněnského akad. sochaře Františka Fabiánka.

Varhany zhotovila firma Rieger roku 1976, mají tři manuály a 29 rejstříků.

J. Bílek: Brněnské kostely