Koněprusy – velkolom Čertovy schody

Velkolom Čertovy schody na Berounsku je nejen zajímavou a geologicky významnou oblastí s nejkvalitnějším vápencem v České republice, ale také největším tvůrcem vápenných a vápencových výrobků u nás. Nachází se v blízkosti Koněpruských jeskyní, od kterých se také nabízí jeden z nejlepších panoramatických výhledů na tento lom, patřící u nás k těm největším. Jeho vydobytý prostor se nazývá Čertovy schody – západ a těžba vápence zde probíhá etážově. Díky tomu tady vznikla jednotlivá patra, tedy ony schody. Dno tohoto lomu se nachází v nadmořské výšce 320 metrů, v nejvyšším bodě severní stěny dosahuje nadmořské výšky 445 m.

Zásoby vápence v koněpruském lomu Čertovy schody by měly vydržet ještě asi sto let, lom je stále v provozu a až na zcela výjimečné prohlídky veřejnosti nepřístupný. Po ukončení těžby v západní části velkolomu by však měl tento úsek splynout s chráněným územím Zlatý kůň a Kotýs v jeden velký celek se systémem naučných stezek.

Na závěr ještě pár „technicko-taktických dat pro znalce i hnidopichy a šťouraly“:

Čertovy schody se nachází v geologické oblasti Barrandienské paleozoikum. Rozsáhlé lomové stěny v několika etážích poskytují vápence s typickými fenomény, synsedimentárními tektonickými poruchami, odkryvy neptunických žil a místy bohatými faunami. Lom je považován za světově významnou paleontologickou lokalitu s množstvím trilobitů, brachiopodů, konoidů apod, i za geoturistickou zajímavost s navrhovanou ochranou v CHKO (Český kras).

Ložisko Koněprusy je tvořeno plochou synklinálou s velice kvalitními koněpruskými vápenci vzniklými před nějakými 410 milióny let, tedy v období zvaném devon. Tehdy se zde rozkládalo mělké korálové moře. Díky tomu jsou koněpruské vápence místy tvořeny téměř výhradně zkamenělými schránkami. Podloží ložiska je tvořeno šedými vrstevnatými kotýskými vápenci, v jeho nadloží pak leží načervenalé až rudé suchomastské vápence. Ložiskem také probíhá několik kalcitových žil o mocnosti až 8 m. Na kvalitu ložiska má však negativní vliv zkrasovění, protože výplň krasových dutin tvoří převážně silně písčité a jílové sedimenty. A také zde prý vytryskl vodopád, který občas zaplavuje dno lomu.