Kersko – Pramen Svatého Josefa

Kdyby se dějiny ubíraly jinam, možná by nebyly lázně v Poděbradech, ale v ne příliš vzdáleném Kersku, popřípadě by tu byl lázně dvoje. Nicméně stalo se a Kersko zůstalo víceméně ospalou chatovou osadou (jak je známe z filmu), kde je občas v alejích nablito.

Lázně zde měly vzniknout díky několika minerálním pramenům, které zde vyvěrají, lépe řečenou jsou zde vyvedeny do vrtů. Přeci jen rovina kolem Labe příliš nepřipomíná nějaké kopce, z nichž by se voda tlačila na povrch.

Svatojosefský pramen byl navrtán v roce 1935 v hloubce 59 m firmou Artesia. Zdroj však pomalu slábl, proto byl v roce 1985 firmou Vodní zdroje vyveden vrt nový v hloubi 89 m, z něhož se voda čerpá dodnes. Ve 30. letech minulého století byl u pramene zbudován zděný altánek, který se ovšem nedochoval. O jeho výzdobu se tehdy přičinil místní malíř a řezbář Bohumír Jarušek.

Tehdejší majitel zdejšího polesí Josef Hyross dal podnět ke vzniku lesního vilového městečka. Při té příležitosti byl zkoumány i vodní zdroje a tím se narazilo na minerální vodu. Ta se svými vlastnostmi počítá mezi uhličité vody s alkalicko-muriatickým, slabě radioaktivním charakterem. Polohu zdroje v roce 1934 určil docent ing. Janota.

Mimo Svatojosefského pramene byl v Kersku navrtán další pramen, Štědrovečerní, který je dnes zaslepen. O názvu pramenů proběhla v roce 1937 veřejná soutěž, kterou tehdy vyhrál student gymnázia v Českém Brodě Josef Přibyl…

Dnešní podobu pramene určuje stavba altánku v lázeňském duchu z roku 1993. Stavbu navrhl architekt Miroslav Göpfert. Nověji přibyla dřevěná socha sv. Josefa od Ivana Šmída.

Za povšimnutí stojí i nedaleká restaurace U Pramene, což je původní klubovna zdejší organizace Československého ovocnářského zahrádkářského svazu (Zahrádkáři Kersku). Místní ji lidově nazývají Domeček. A protože nedaleká restaurace Hájenka je zejména v sezoně zabraná davem výletníku, dá se tu snáze najít posezení a občerstvení.