Kaple sv. Rocha u Úsova

Tato kaplička stojí v poli jihovýchodně nad městem Úsovem. Po celý rok vládne v okolí Kaple Sv. Rocha (ochránce před ránou morovou) ticho. Jen prudčí vítr se okolo honí, šum z nedaleké Doubravy (les) sem zalehne, ale ruch všedního života ke kapličce nedosáhne. Pouze na jaře, o žníh a na podzim. Jinak celý rok panuje kolem kapličky, až na jediný den v roce (tzv.pouť - hody), sváteční klid.

Ve svátek sv. Rocha se dostaví zástupy poutníků na pouť z celého širokého okolí severní Moravy. V tento sváteční den se koná v Kapli bohoslužba a posléze se oslavuje celý den.

Kaple je obecně malá křesťanská modlitebna. Může to být jak samostatně stojící budova či stavba (i patrová), tak oddělená část (místnost, část místnosti či prostoru) v sakrální nebo světské stavbě se specifickým účelem (privátní kaple, pohřební kaple a pod.). Mělo se za to, že název kaple (s latinského "cappa") se rozšířil díky tomu, že v pařížské královské modlitebně byl opatrován jako říšský klenot pláštˇ sv. Martina z Toursu. Kaple bývají někdy určeny ke zvláštním druhům pobožnosti.

Nicméně písemné zprávy vypravují , že původně v lese, který nepřetržitě spojoval Bradlo (místní název hory ležící u Pískova) s Doubravou (název lesa, ležícího kousek od Úsova a začíná "Hájenkou na Klučích"), havíři s dolů od Medlova, postavili malou Kapličku a zasvětili ji patronce horníků - sv. panně Barboře, kterou hlídal poustevníček. Nepatrný kousek tohoto lesa, zvaný Holubice, byl teprve ke konci 19. století vykácen a na jeho místě vznikla dnešní selská usedlost.

V letech 1622 - 1623 v okolí Úsova i jinde zuřil mor. Kněžna Anna z Boskovic (zemřela na Plumlově roku 1625), manželka Karla z Lichtenštejna, učinila slib, že po morovém zániku postaví kapli zasvěcenou sv. Rochu, k jeho cti a chvále. Nevěděla však do kterých míst ji má "zasadit". Jela se proto poradit za svou sestrou na Hrad Bouzov. V tom místě, kde nyní kaple stojí, při cestě koně klekly. V tomto počinu koní viděla kněžna Anna boží znamení. Švédové, za třicetileté války, chrámek znesvětili, vyplenili a vypálili. V ruinech zůstala kaplička celých 35 let. Až kníže Jan Adam z Lichtenštejna roku 1685 dal ruinu kapličky opravit a uvést do původního stavu. Bylo to v době, kdy opět po celé České zemi zuřil mor. Nově opravená budova i v době moru v letech 1713 - 1716 byla lidmi v průvodech navštěvována.

Mezi a za Světovými válkami sloužila kaple jako sklad. V roce 1961 vyhořela a v roce 1962 vyspravena. K příležitosti opravy jsou ve svatostánku uschovány ve schránce dobové fotografie, mince, bankovky a také výtisk Rudého práva s datem 16. srpna 1962. V roce 2011 prošla kaple mj. dalšími zásadními zákroky a to: opravila se fasáda, přístupové schodiště, kamenické prvky, rekonstruovaly se také skla v oknech a opravili se i pískovcové ozdoby okolo nich. Rekonstrukcí prošly dveře a kříž se sochou Krista za kaplí (mj. se jedná o "latinský kříž", který je používán západní křesťanskou církví; kovový "latinský kříž" je také umístěn na střeše kaple). Na opravu této památky se finančně podíleli jak Olomoucký kraj, tak Česko - německý fond budoucnosti a rodiny sudetských Němců z Úsova.