Javorníky: Hřeben Kasárna (Kasárne) – Kohútka

Javorníky: Hřeben Kasárna (Kasárne) – Kohútka (09/2014)

Javorníky jsou pohořím ležícím na rozhraní České a Slovenské republiky, hřeben tvoří přirozenou hranici těchto států v úseku mezi Lyským a Makovským průsmykem. Větší část plochy pohoří leží na území Slovenska (cca 2/3 rozlohy).  Nejvyšším vrcholem Javorníků je Veľký Javorník (1 072 m n. m.), který se nachází na slovenské straně, ale v podstatě jen kousek od hraniční čáry. Malý Javorník (1 019 m n. m.) je nejvyšším vrcholem moravské části pohoří.

Javorníky jsou součástí Chráněné krajinné oblasti Beskydy na moravské straně a Chráněné krajinné oblasti Kysuce na slovenské straně. Javorníky ale nerovná se Beskydy. Jedná se o samostatný horský celek, rozkládající se přibližně mezi moravskou obcí Horní Lideč a slovenským městem Čadca. K CHKO byly přiraženy kvůli managementu ochrany přírody.

Nejfrekventovanější částí Javorníků je hřebenovka od rekreační oblasti Kasárna (slovensky: Kasárne) po vrchol Kohútka značená červenou turistickou značkou. Tato trasa je vyhledávána jak pěšími turisty, tak hojně cyklisty, v zimě běžkaři. Obě místa jsou dobře dostupná autem po úzkých a udržovaných asfaltových cestách (1. Nový Hrozenkov, Vranča – Kohútka, 2. Velké Karlovice, Podťaté – Kasárna). Linkové autobusy nejezdí až nahoru do středisek, zastávky jsou dole pod kopcem. Vzdálenost Kasárna – Kohútka je po hřebenovce cca 14 km. Mapa oblasti na mapy.cz: Javorníky (mapy.cz/turisticka)

Výhledy z hřebenové trasy Kasárna - Kohútka jsou omezené. Na slovenskou stranu je výhled pouze v jednom místě, a to z rozhledny na Stratenci a pouze za dobrých klimatických podmínek. V oblasti Kasáren, na Stratenci a v úseku Portáš - Kohútka je však nádherný výhled na moravskou stranu - na Vsetínské vrchy a na Beskydy, jejichž vrcholy vidíme pěkně vedle sebe (zprava: Travný, Lysá Hora, Smrk, Kněhyně, Radhošť). Úsek mezi Stratencem a Portášem, včetně vrcholu Malého Javorníku, je kompletně zarostený lesem a výhled není žádný.

Veľký Javorník ani nevypadá jako nejvyšší vrchol pohoří, je to takový oblý kopec téměř splývající s okolním hřebenem. Na vrcholu je dřevěný kříž a můžete se zapsat do vrcholové knihy. Kdysi odtud byl kruhový výhled, dnes je výhled pouze na moravskou stranu. Celý hřeben Javorníků působí jako mírně zvlněný zalesněný hřbet s krátkými úseky horských luk a pásy borůvčí. Louky se ale postupně zmenšují rozšiřujícím se lesem a výhledy se zmenšují.

Možnosti občerstvení a ubytování jsou na hřebenu v lokalitě Kasárna a dále v úseku Portáš – Kohútka (Horský hotel Portáš, Horský hotel Kohútka, Horská chata Spartak, Horská chata Javorka). Berou jak české koruny, tak eura. V lokalitě Kasárna i v lokalitě Kohútka jsou významná lyžařská centra oblasti.

Návštěvu Javorníků velmi doporučuji, zvláště pak v období borůvkové nebo houbové sezóny. Za dobré viditelnosti jsou z uvedených míst jedny z nejlepších výhledů na panorama Beskyd. Za mlhavého počasí mají Javorníky zase svoji typickou zádumčivou náladu. Hranice na jejich hřebeni byla zřejmě jediným sporem mezi ČR a Slovenskem při rozdělování státu - pro vysvětlení uvádím ještě následující text:

Hranice států obvykle prochází přesně po hřebeni, v Javorníkách je tomu tak jen částečně. Na vrcholu Malý Javorník hranice náhle úhýbá pod pravým úhlem na moravskou stranu a dále vede po úbočí kopců. Po trase od Kasáren po Malý Javorník můžeme doposud vidět staré (nyní neplatné) hraniční kameny, dnes i zčásti poničené. Celý tento úsek patří od rozdělení Československa Slovensku. Platné hraniční kameny na hřebeni začínají až na Malém Javorníku (viz. přiložená mapa). Lokalita Kasárna byla přiřazena ke Slovensku, přestože rekreační chaty zde vlastní z velké části zlínské a otrokovické sportovní kluby a jednotlivci především z okresů Zlín a Vsetín. Všichni, kteří na Valašsku a na Zlínsku žijeme, jsme třenice a problémy s nepovoleným překračováním hranice v té době těžce nesli. Jak to s těmi hranicemi vlastně historicky bylo?

Zpracováno podle oficiálních webových stránek obce Velké Karlovice:

Vše se odehrálo v době, kdy území Slovenska bylo součástí Horních Uher. Spory v oblasti na moravsko – uherské hranici v Javorníkách začaly někdy v 16. století, kdy se o tento prostor, v té době patřící k Moravě, začali zajímat páni z Uher kvůli pastevectví a lovu. V roce 1535 byl již spor tak vyhrocený, že se jím musel zabývat také panovník. I přes slib uherské vrchnosti v roce 1549, že se bude ve sporné lokalitě chovat pokojně, pokračovala z uherské strany násilná aktivita.

Spory mezi stranami probíhaly s větší či menší intenzitou dvě století a jsou zaznamenány i četné ztráty na životech. Smír byl uzavřen až v roce 1734. Moravská strana ustoupila, aby byl v oblasti zachován klid, část hranice byla tedy svedena pod hlavní hřeben na moravskou stranu a tato úprava zahrnovala také osadu Kasárna. Takto se hranice dostala i do dnešních katastrálních map.

Za druhé světové války zde došlo opět ke změně průběhu hranice mezi Moravou a Slovenskem v souvislosti s vytyčováním hranice mezi Protektorátem Čechy a Morava a Slovenským štátem. Touto změnou bylo celé území, připojené r. 1734 k Uhrám, přičleněno k Protektorátu Čechy a Morava. Vzhledem k tomu, že provedená hraniční změna byla učiněna v době nesvobody způsobené v důsledku Mnichovské dohody, je tato změna považována za neplatnou.

Po rozpadu československé federace v roce 1993 se Kasárna a celé toto území získané Uhrami v r. 1734, staly součástí Slovenska. V této době probíhala intenzívní jednání o hranicích mezi ČR a Slovenskem, česká strana navrhovala toto území oddělené po roce 1734 od Moravy vyměnit za jiné, plošně shodné příhraniční území, které by naopak postoupila Slovensku.

Pro převedení Kasáren zpět na území ČR bylo předloženo několik důvodů: 1) hranice procházející úbočím javornického hřebene zčásti zalesněným a členitým terénem se hůře stráží, než hranice na hřebeni, 2) v lokalitě Kasárna vykonávají prakticky veškerou činnost jen subjekty z moravské strany, vlastnící zde nemovitosti, 3) cesta pro automobily sem vedla jen z moravské strany. Slovenská strana však tento návrh na výměnu území neakceptovala.

K podpoře toho, aby území zůstalo součástí SR, vybudovala slovenská strana novou přístupovou cestu pro automobily, vedoucí plně po slovenském území, a to z Makova přes osadu Kopanice do sedla Pindula a odtud až na Kasárna. Moravští vlastníci nemovitostí si mohli ponechat své vlastnické právo ke svým nemovitostem na slovenském území.

Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda

Další naše články z pohoří Javorníky:

• Slovensko - Javorníky: Hřeben Čerenka - Hričovec