Jánský Vrch

Monumentální zámek Jánský Vrch stojí nad městem Javorníkem na Jesenicku v Olomouckém kraji. Návštěvníci si mohou vybrat ze dvou prohlídkových tras. První návštěvníky zavede do dobových interiérů vratislavských biskupů se zařízením a sbírkami z 16. ? 19. století; unikátem je soubor historických dýmek. Druhá trasa návštěvníky provede hospodářským zázemím. Na začátku a konci hlavní sezóny se uskutečňují noční prohlídky. Zájemci si mohou rezervovat i zimní prohlídky mimo hlavní sezónu. Jeho historie započala snad již v 2. polovině 13. století, kdy byl postaven na strategicky výhodném místě nad javornickým sídlištěm hrad. Písemnou zmínkou je hrad Javorník poprvé zmiňován roku 1307, jako majetek svidnických knížat. Svidničtí hrad odstoupili roku 1348 vratislavskému biskupovi Předslavovi z Pogarel. Od těch dob byl hrad i okolí, až na několik menších přestávek, součástí rozsáhlého území, které náleželo biskupovi ve Vratislavi (Wroclaw, Breslau). V průběhu 15. století byl hrad značně poškozen. A to nejen husitskými válkami, ale především nešťastným zásahem samotného biskupství, které nechalo pobořit jeho obranný systém, aby se hrad nemohl stát oporou případného nepřítele.

Historie

Původní gotický hrad byl po staletí majetkem a letním sídlem vratislavských biskupů. V roce 1428 hrad dobyli husité. Biskup Konrád v roce 1432 hrad vykoupil a dal jej částečně pobořit, aby se nemohl stát oporou nepřátel. V letech 1482 ? 1509 biskupové Jan Roth a Jan Thurzo objekt obnovili a pojmenovali Jánský Vrch. Počátkem 17. století bylo sice modernizováno opevnění, ale hrad se postupně změnil v zámek. Bez větších škod přečkal zámek obsazení Švédy během třicetileté války i válku sedmiletou. Od roku 1767 tady žil vratislavský biskup hrabě Gothard Filip Schaffgotsch, který vytvořil z Jánského Vrchu významné kulturní centrum Slezska. Protože miloval hudbu povolal na zámek v roce 1769 skladatele Karla Ditterse z Dittersdorfu, který sestavil orchestr i operní sbor, pro který zkomponoval několik oper. Ditters navrhl i některé stavební úpravy na zámku. V roce 1776 byla zřícena oranžérie a okrasná zahrada ve francouzském slohu. Po biskupově smrti byl však kulturní život utlumen. Dnešní podobu dal zámku Schaffgotschův nástupce Kristián Hohenlohe-Bartenstein, přestavba byla dokončena v roce 1801. Zřícen byl i zámecký park, který byl rozšířen v letech 1837 ? 1840. Na zámku zemřel i poslední vratislavský biskup kardinál Adolf Bertram (1914 ? 1945).