Imola – Matteottiho náměstí (Piazza Giacomo Matteotti)

Sedmdesátitisícová Imola je sice mnohými spojována pouze se závody vozů Formule 1, ale jedná se hlavně o půvabné město plné zajímavých historických památek. Skutečným centrem Imoly je zdejší hlavní náměstí, které se jmenuje Piazza Giacomo Matteotti. Předtím však náměstí neslo i jména Piazza Maggiore nebo Piazza Vittorio Emanuele II.

Náměstí obklopují ze všech stran významné budovy: radnice (Palazzo Comunale), arkádové Portico dei Mercanti nebo del Passeggio, Palazzo Sersanti (někdejší majetek signorie, stejně jako radnice)) a kostel Pio Suffragio.

Historie zdejší radnice se začíná psát v prvních desetiletích 14. století (snad roku 1315), ale uvádí se, že první radnice byla dostavěna již v roce 1214. Roku 1365 zničil komplex Palazzo Comunale velký požár, k jeho obnově však došlo hned v roce 1380. Od počátku 15. století radnice chátrá a k její radikální rekonstrukci došlo podle projektu zdejšího slavného architekta Cosima Morelliho až v 18. století (rok 1758). Dnešní podoba Palazzo Comunale, který „zabírá“ celou západní stranu náměstí, je výsledkem akademických úprav v roce 1813.

V roce 1926 byl uprostřed náměstí postaven Památník padlým v I. světové válce, který je složen ze 120 kusů kamene a bronzu. V tomto století byl památník rozebrán, v roce 2011 znovu sestaven a obklopen čtyřmi historickými sloupy veřejného osvětlení.

Dnešní Palazzo Sersanti (původně Palazzo della Signoria a poté Palazzo Riario) se nachází na východní straně náměstí a  je považován za cennou renesanční stavbu, kterou dnes vlastní Nadace Cassa di Risparmio di Imola. Palác s toskánskými sloupy a 14 oblouky pochází z roku 1482 a jeho podobu navrhl pro Girolama Riaria zřejmě Giorgio Fiorentino (uvádí se občas i Florentine Brunellesco). Někdejší šlechtické sídlo se pyšní mj. elegantní fasádou s okny, oblouky sloupoví a římsami zdobenými terakotou. Později se v přízemí usadili obchodníci, kteří zde provozovali „chovné stanice“ bource morušového. Dnes je tady mj. umístěna soukromá sbírka umění Margotti a palác je možno po předchozí domluvě navštívit.

Zdejší Portici čili sloupoví je vůbec velkou chloubou Imoly. Zdobí severní a východní stranu hlavního náměstí města a v podstatě tvoří nákupní a pěší zónu v historickém centru města. Hlavice a sloupy jsou vyrobeny z pískovce, zatímco oblouky jsou skvělou ukázkou práce s terakotou. V sloupovém podloubí najdeme i dnes zbytky dekorativních maleb.

Na jižní straně se nacházející kostel Chiesa del Suffragio (původně zde snad stával středověký farní kostel San Lorenzo) charakterizuje průčelí, které bylo dokončeno v roce 1882 podle návrhu Pietra Mirriho. Jedná se však o sakrální stavbu nikterak významnou.

V podstatě obdélníkové něměstí (spíše se však jedná o lichoběžník), které si i dnes zachovává svou podobu z počátku 19. století (ta se ovšem nijak výrazně neliší od té z roku 1474), bývá i v současnosti skutečným živým centrem města, kde se pořádají pravidelné oblíbené trhy i různé veřejné akce a festivaly.

Závěrem bych rád ještě omluvil sníženou kvalitu fotogalerie. Jedná se o oskenované, 15 let staré, fotografie 13 x 9 cm, které skutečně slouží pouze jako ilustrační materiál.