Hrádek u Babic

Hrádek je poměrně vzdálený od okolních vesnic, nejblíže má k jižně položeným Babicím, vzdáleným necelé dva kilometry. Poměrně dobře čitelné zbytky hrádku leží na plochém vrchu skalnaté ostrožny vybíhající směrem k Býčí skále, která je odtud nachází  přibližně půl kilometru severním směrem. Odborníci odhadují výstavbu hradu na konci 13. století. Jeho existence může býti také spojovanána v souvislosti s těžbou a zpracováním železné rudy v jeho okolí. 

Místo hrádku je v podstatě ze dvou stran sevřeno žlebem zvaným Vaječník a z druhé strany Křtinským údolím, kterým vede silnice z Adamova do Křtin. Hrádek zaujal dostatečně plochý konec ostrožny, který je dvoudílný a je víc než pravděpodobné, že při stavbě byly využity oba tyto díly. Přední má rozměry přibližně 15 x 40 m, zadní potom asi 20 x 7 m a je oproti přednímu o něco málo nižší. Od sebe byly odděleny mělkým příkopem ve zúženém krčku mezi nimi, dnes se dá určit, že byl široký asi 8 m. Zadní díl nenese žádné stopy po zástavbě, přesto se v severním konci rýsuje velmi nepatrný pravoúhlý náznak prohlubně, o jedné rozeznatelné straně asi 10 m. Na severním okraji tohoto dílu je sotva znatelná hrázka z kamenů, snad patřící k původnímu ohrazení. Další viditelný pruh kamenů tvořících hrázku je vidět na menším terénním stupni několik metrů pod krčkem dělícím oba díly, a to na severovýchodě. První díl je naopak velmi dobře čitelný. V jeho čele stálo věžovité stavení, o rozměrech asi 5 x 4 m. Z něj se dodnes zachoval velmi výrazný reliéf, který tvoří převážně rozesuté kamenné zdivo, stejně jako ostatní zástavba zděné pravděpodobně s použitím hliněného pojiva. Jihozápadně od něj je patrná rohová část ohrady, pod níž se rýsuje hrazený přihrádek, kterým vedla přístupová cesta. Ta do hrádku vstupovala pravděpodobně až téměř v polovině prvního dílu, na jeho jihozápadním straně. Bránu chránila druhá věžovitá stavba, stojící nad ní, o rozměrech asi 6 x 6 m. Stejně jako první se dodnes zachovala v opravdu velmi výrazném reliéfu. Hradba, ve které byla prolomena brána zároveň dělila přední díl na dva. Součástí této hradby byla již zmiňovaná druhá věžovitá stavba. Na její severovýchodní straně tato hradba viditelně pokračuje, dnes výrazným reliéfem. V místech pod pomyslnou bránou je také vidět znatelný líc hrazení, dokonce z obou stran, což dovoluje určit jeho šířku na 1 m. Nepatrné pozůstatky hrazení jsou pak ještě patrné na jihozápadní straně prvního dílu. Z další zástavby, pokud byla, nejsou dnes bez výzkumu žádné viditelné pozůstatky. Dá se předpokládat, že mohla být i výhradně dřevěná. Lze tedy říct, že Hrádek byl trojdílný, tvořený zadním menším a předním dílem, rozděleným hradbou na dvě části. 

Samotné místo hrádku je potom velmi dobře chráněno ze tří stran. Především na severovýchodní straně spadá skalní sráz až do Křtinského údolí. Podobně je tomu na klesající severozápadní straně. Jihozápadní je chráněna ne příliš širokým žlebem Vaječník, jímž stoupá k hrádku dnešní pěšina. Z této strany byl také veden původní přístup do hrádku. Dodnes proto svědčí znatelná široká terasa po úbočí nad dnešní údolní cestou. Jihovýchodní strana byla ohrožena ještě několik metrů stoupajícím a rozšiřujícím se terénem. O něj byl hrádek oddělen dvojící příkopů s mezilehlým valem. První byl valem po obou stranách uzavřen a byl široký asi 10 m. Druhý, uprostřed přerušený úzkým náspem, byl znatelně hlubší. V jihozápadním konci příkopu je výrazná Okrouhlá prohlubeň. Mohlo jít o původní zdroj vody pro obyvatele hrádku.

Pod Hrádkem v údolí Vaječníku prochází žlutě značená turistická cesta směřující z Babic k jeskyni Býčí skála.