Hradec Králové – pamětní deska Josefu Arazimovi

Dne 12. listopadu 2016 se sešla před domem číslo 283/ 4 na náměstí 5. května v Hradci Králové přibližně stovka účastníků u příležitosti odhalení pamětní desky legionáři a četníkovi Josefu Arazimovi. Nenápadný dvoupodlažní dům v řadové zástavbě býval ve třicátých letech minulého století hradeckou četnickou stanicí. Mladší generace si dům pamatuje jako Mikulovskou vinárnu, později Plzeňskou restauraci, dnes Smíchovskou restauraci.

Slavnostní odhalení pamětní desky probíhalo ve dvou částech. První oficiální se konala venku před domem, kde spisovatel Michal Dlouhý, autor námětu Četnických humoresek, seznámil přítomné s životopisem a zásluhami Josefa Arazima. K sepsání životopisu panu Michalovi Dlouhému pomohla svými vzpomínkami paní Alenka Smolková, dcera Josefa Arazima, která byla na odhalení pamětní desky otce přítomná.

Po přečtení zajímavého životopisu a krátkých proslovech čestných hostů a primátora města byla pamětní deska Josefu Arazimovi slavnostně odhalena. Kulisu celému aktu tvořili četníci v dobových uniformách.

Na druhou neoficiální část slavnostního odhalení desky se účastníci přesunuli do restaurace. Program sestával z vyprávění pana Michala Dlouhého o historii četnictva, jeho práci a o televizním seriálu Četnické humoresky.

Jména četníků Šiktanc, Arazim, Jarý a Šebestík z královéhradecké pátračky se stala inspirací pro zmíněný úspěšný televizní seriál. Četníkům byla pouze změněna křestní jména. Role četníků byly obsazeny známými herci. Například Karla Arazima ztvárnil Tomáš Töpfer, Bedřicha Jarého Ivan Trojan, vrchního strážmistra Šiktance Petr Kostka…

Když pražské studio České televize odmítlo natáčet Četnické humoresky, chopilo se námětu brněnské studio. A neprohloupilo. Četnické humoresky se staly jedním z nejoblíbenějších seriálů v historii České televize. Režisér Antonín Moskalyk chtěl původně pátrací stanici zasadit do okolí České Skalice, která spadala pod Hradec Králové. Z chalupy v Žernově by to měl blízko. Vhodnější se však ukázalo Brno, a to z důvodu většího zájmu diváků a natáčecích prostor. Výběrem místa bylo vyjádřeno také i určité poděkování Brněnským za zájem o námět televizního seriálu. Četnické humoresky mají svoje webové stránky www.cetnicke-humoresky-serial.cz.

Josef Arazim se narodil 20. listopadu 1898 v Sedlčánkách u Českého Brodu. Na jaře 1916 byl odveden a po měsíčním výcviku již bojoval na italské frontě. Dne 26. července 1917 přeběhl do italského zajetí, aby se 5. října 1917 přihlásil do československé zahraniční armády. Po skončení první světové války ještě osvobozoval Bratislavu, Nové Zámky a další města na Slovensku. Dne 21. ledna 1921 byl v Opavě demobilizován.

Další kariéra Josefa Arazima je spojená s čs. četnickým sborem. Po přijímacím řízení nastoupil dne 1. srpna 1921 službu jako četník na zkoušku. Absolvoval řadu výcviků a kurzů, prošel několika funkcemi. Často býval odkomandován do různých četnických stanic v Čechách, ba i na Slovensku. Počátkem března 1928 mimo jiné nastoupil i na četnickou, později pátrací stanici v Hradci Králové.

V den svých 45. narozenin byl Josef Arazim předčasně penzionován, protože jako legionář nebyl přijatelný pro protektorátní režim. V posledních letech druhé světové války pomáhal partyzánům. Dne 5. května 1945 se přihlásil do služby na četnické stanici v Holicích. O den později ho společně s dalšími povstalci Němci zadrželi a odvezli do lesa, aby ho zastřelili. Jen shodou náhod a štěstěny k popravě nedošlo.

Po druhé světové válce Josef Arazim sloužil ve sboru národní bezpečnosti na Hradecku a v pohraničí. Koncem listopadu 1955 ukončil služební poměr. Poté pracoval jako vrátný v hradeckých podnicích. Zemřel 14. listopadu 1975 ve věku nedožitých 77 let v Hradci Králové. Více se o Josefu Arazimovi dočtete na www.historickykaleidoskop.cz/4-2010/jeden-z-mnoha-cetnickych-osudu-josef-arazim.html.