Hradec Králové - Gočárovo schodiště

Mezi významná díla architekta Josefa Gočára patří schodiště spojující ulici Komenského, která je součástí prvního městského okruhu, s ulicí Na Kropáčce v historickém jádru města Hradce Králové. Schodiště bylo postavené v roce 1910 a ve své době nemělo po architektonické stránce obdoby. Dnes je považováno za přelomové dílo české moderní architektury.

Architekt Josef Gočár návrhem schodiště řešil výškový rozdíl 25 metrů mezi jmenovanými ulicemi a využití prostoru po zbourané vodárenské věži zvané Kropáčka (kamenná věž byla zbourána v roce 1906). Třicetiletý architekt se musel vypořádat s nepříznivým terénem a okolní zástavbou. Ulice Na Kropáčce ústila do rokle a okolní domy byly postavené v rozdílných stylech.

První část schodiště se dvěma podestami je lemovaná betonovými zídkami a stoupá na čtvercovou plošinu pod obloukem. Z plošiny schodiště pokračuje vlevo dvěma rameny zalomenými o 180 stupňů. V této druhé části je zídka vyšší, její obdélníkové otvory jsou vyplněné mřížemi. Nad čtvercovou plošinou se zvedá železobetonová stěna s velkorysým půlkruhovým obloukem a svislými žebry po stranách. V půlkruhovém výřezu je táhly uchycené osvětlení.

Dnes je schodiště považováno za mezník moderní architektury. Dříve tomu tak nebylo. Po dostavění vyvolávalo mezi lidem značnou nevoli. Naši předkové schodiště nejen kritizovali, přezdívali mu podle tvaru elektrických lamp U tří tupláků, ale žádali jeho zbourání. Ani tisk nezůstal stranou a přiléval oleje do ohně. Naštěstí nadčasové dílo mladého architekta tlak veřejnosti ustálo a k bourání se nepřistoupilo.

V roce 1997 bylo schodiště celkově restaurováno. Dnes je jedním z přístupových míst na Velké náměstí a od nedávné doby také na zrekonstruované jižní terasy.

Ještě pár slov o slavném architektovi. Josef Gočár se narodil 13. března 1880 v Semíně na Pardubicku a zemřel 10. září 1945 v Jičíně. Jeho díla převážně v kubistickém a funkcionalistickém stylu patří k vrcholům české moderní architektury. Ve východočeské metropoli Josef Gočár zanechal nesmazatelnou stopu především v podobě regulačního plánu Velkého Hradce Králové a několika zdařilých staveb. I díky jemu byl Hradec Králové nazýván salonem republiky.