Hluk – Penkův dvůr (Lichtenštejnský statek)

Čtyřapůltisícové slovácké městečko Hluk, ležící asi deset kilometrů jihovýchodně od Uherského Hradiště, je místem zajímavým, známým a určitě pozoruhodným. Proslavila ho zřejmě hlavně tradiční Jízda králů, která se zde koná jednou za tři roky, ale mnozí znají i některé zdejší památky - například bývalou tvrz či kostel - nebo spisovatele Františka Kožíka. Proto většinu z vás asi překvapí, že místní památkou, o které se toho v posledních letech napsalo – bez ohledu na to, jestli se jednalo o regionální tisk nebo internetové vlnky – nejvíce, je objekt tzv. Penkova dvoru nebo statku. A všechny texty o této památce připomínají kdysi slavný - tuším, že třídílný - film The Neverending Story a skutečně do nekonečna řeší, jestli celý areál zbourat nebo nějakým způsobem rekonstruovat a zachránit. Přitom není vůbec jisté, která z těchto variant je vlastně dražší.

Řešení tohoto problému je zřejmě stále v nedohlednu, protože někdejší lichtenštejnský statek nebyl stále (naposledy na podzim loňského roku) uznán za kulturní památku. Prý se jedná „jen“ o jakési hospodářské budovy a architektonicky bezcenné konírny a stodoly, které dnes navíc nijak přitažlivě nevypadají (někteří neskrývají ani názor, že bývalé panské stáje dnes hyzdí střed města). I mnohá odborná stanoviska se shodují na tom, že je komplex budov – zejména staticky - v natolik havarijním stavu, že by se měl nechat zbourat. Nevyšel ani podnikatelský záměr, zamýšlející vybudování kavárny, zkrašlovacích služeb pro ženy, výstavy historických vozidel, slováckých apartmánů a centrální kotelny na spalování slámy nebo biomasy (podnikatel prý byl některými dokonce obviněn, že by snad chtěl mít z celé akce i nějaký prospěch). Ve hře jsou však stále eventuality typu klidová zóna, dětský zábavný park, letní amfiteátr, knihovna, základní umělecká škola, domov pro seniory nebo muzeum Jízdy králů. Silný je prý i argument, že toto má tak silného genia loci, že prostě musí být zachováno. Ale jak a hlavně za co, že ano? V tomto případě opravdu platí, že peníze až na prvním místě.

Dva původní objekty se nacházejí v areálu o celkové rozloze přibližně 6.600 m2. Cena za opravu objektů Penkova statku a jeho nádvoří by se měla vyšplhat odhadem na téměř sto milionů korun. Přesto, že z bývalé dominanty Hluku je zbořeniště, někteří lidé se snahy o záchranu původního sídla lichtenštejnských knížat stále nevzdávají. Od začátku 17. století až časů předválečných se jednalo o chloubu města. Komunisté a zemědělské družstvo však dokázali své a v tomto případě snad každému proběhne před očima známá scéna z filmu Všichni dobří rodáci. Město odkoupilo historický komplex budov s nádvořím v devadesátých letech minulého století za 3,3 milionu korun (dnes je zdevastovaný dvůr nabízen za 4,7 milionu a je zajímavým paradoxem, že by rekonstrukci této „nepamátky“ výrazně prodražili právě památkáři), takže v tomto případě nelze hovořit ani o danajském daru. A tak se dál zdi hospodářské usedlosti rozpadají, statika zůstává narušená, krovy hnijí a střechou teče.

Ti, kteří se dočetli až sem, budou na závěr odměněni alespoň několika základními informacemi o historii i současnosti tzv. Penkova dvora. Předpokládá se, že vznikl – jako panský velkostatek Liechtensteinů - někdy na přelomu 17. a 18. století. Postupně pak prošel celou řadou přestaveb, stavebních úprav a bouracích prací, zejména koncem 19. století a v I. polovině století minulého. V historických pramenech se také uvádí, že pod částí budov se stále ještě nacházejí původní sklepení. Po zabrání dvora v rámci pozemkové reformy po skončení I. světové války a vzniku Československé republiky došlo k jeho parcelaci. Od roku 1923 se tak o areál dvora dělil nový majitel Egon Penk s obcí. Egon Penk totiž zakoupil jen horní trakt dřívějšího panského dvora, obec získala trakt přední, kde původně stávaly hlavní budovy panského statku s obytnými prostorami a kancelářemi jeho správců. Na tomto místě dnes stojí škola, pocházející z třicátých let 20. století. Na ploše původního dvora se v současnosti nacházejí také objekty pošty, městského úřadu a hasičské zbrojnice.