Havlíčkův Brod - Dolní ulice

Na její začátek narazíme hned za mostem přes Sázavu, na rozcestí s Kalinovým nábřežím a ulicí Na Ostrově. Dolní ulice odtud stoupá v délce asi 200 m až na začátek Havlíčkova náměstí. Je lemována krásnými štíty starých měšťanských domů i novodobější, převážně historizující zástavbou. Asi v polovině do ní od východu ústí ulice Žižkova.

Návštěvníci se nemusí kochat jen pohledy na zajímavé fasády starobylých stavení, ale mohou navštívit i několik „záchytných bodů“ s občerstvením… jako třeba cukrárnu Jane, Steak House Jack, hostinec U Zlodějky (v těsném sousedství je veřejné WC), TURBO PIZZU, cukrárnu a kavárnu U Hrušků, KEBAB HOUSE a kavárnu Hejkal. (Zdali v ní i hosté radostně hejkají nad kvalitou sortimentu anebo se jedná o zvuky bolestné – to nad výší útraty, se mi bohužel zjistit nepodařilo.)

 

Z bývalých měšťanských domů stojí za zmínku tato tři stavení:

 

Č.p.104 je barokním domem, jenž později ozdobila klasicistní fasáda. Proslul tím, že v něm spolu s bratrem Antonínem bydlel mladý Bedřich Smetana. A to v letech 1836 – 39, kdy studoval na brodském „gymplu.“ Podnájem jim poskytla paní Bílanská a jejich spolužáci se u bratří často scházeli nejen kvůli učení, ale také kvůli vášnivým diskuzím a koncertování. Už tehdy se u Smetany projevil jeho mimořádný talent, skládal zde své první skladby a spolu s přáteli založil smyčcové kvarteto.

 

Dům č.p.157 je zase známý tím, že v něm bývala modlitebna „Obce Izraelské.“ V krásném domě s barokním štítem byla umístěna mezi jeho předním a zadním traktem. Prostory si Židé pronajali od hostinského Jana Fiedlera. Od něj pak stavení zakoupil Alois Koref a provozoval v něm obchod s galanterií. Současně řadu let zastával funkci přednosty modlitebny. V bývalém Německém Brodě se jejich komunita skládala z 39 rodin a obec měla k dispozici i vlastní jednotřídku, v níž probíhala výuka v německém jazyce. Škola stála ve Svatovojtěšské ulici a od roku 1888 měli Židé i vlastní hřbitov umístěný na Ledečské ulici.

 

A do třetice tu máme stavení s č.p.132 – výstavný dům U Kozlíčků. Jedná se o původně renesanční objekt, který později získal honosnou barokní fasádu a na němž je ve výklenku umístěn obraz sv.Trojice a lampa. Není svítidlem jen tak ledajakým a vztahuje se k němu tato pověst:

 

Podle ní byl mladý pekař ztrestán za něvěru tím, že jej unesl neznámo kam Černý kozel. Od toho okamžiku už ho ve městě nikdo nespatřil a jeho nešťastná máti dávala faráři peníze na modlitby za spásu a pokoj jeho duši. Zároveň nechala na stavení zavěsit lampu. Před smrtí pak v závěti odkázala veškeré své finance na udržování tohoto světla na „věčné časy.“ Jinak by prý v domě strašilo!

Tato povinnost přecházela i na další vlastníky domu a dodržovala se až do začátku minulého století...