Gottweig – klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie (Stiftkirche Mariae Himmelfahrt)

Pozoruhodný klášter Göttweig, nazývaný někdy také „rakouské Montecassino", byl založen již v 11. století a je stále funkční. Celý komplex se nachází v podhůří Dunkelsteinerwaldu, nedaleko města Krems, a jeho středobodem je trojlodní kolegiátní kostel. Je zajímavé, že se málokde uvádí jeho zasvěcení, ale my si můžeme hned na úvod prozradit, že se jedná o kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel vysvětil v roce 1083 sv. Altmann, s jehož jménem se na těchto místech setkáváme poměrně často. Většina chrámu, který zde vidíme v současnosti, byla však postavena až po požáru v roce 1718. Minimálně svým půdorysem je typově shodný s kostelem ve slavném španělském klášteru El Escorial.

Kostel je osově orientován od východu k západu a v jeho těsné blízkosti se nacházejí kapitulní síň i knihovna. Jeho nejstarší částí jsou některé pozůstatky hlavní chrámové lodi, které pamatují 11. století a románský sloh. naproti tomu krypta a presbytář bývají označovány jako architektura z období rané gotiky; kněžiště vzniklo konkrétně v letech 1401 až 1430 (a já hloupoučký jsem si vždycky myslel, že věk rané gotiky skončil již o století dříve). V 17. století je dokončen projekt významného architekta Johanna Lukase von Hildebrandta na barokní přestavbu průčelí, která proběhne ve století následujícím. Štuková výzdoba pak pochází z let 1665 až 1681 a je dílem špičkových italských mistrů.

Oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie pochází z roku 1694 a vznikl v dílně Johanna Andrease Wolffa. Zdobí jej sochy sv. Petra a Pavla, sv. Jiří, sv. Altmanna (předpokládám, že se nejedná o neznámého starce, ale o někdejšího pasovského biskupa), sv. Kateřiny, sv. Barbory a Panny Marie. Oltář – stejně jako kazatelnu a varhanní skříň – vytvořil roku 1639 Hermann Schmidt, chórové lavice a dvojici císařských křesel pak v roce 1766 Franz Staudinger. Součástí kostela je osm bočních kaplí se dvěma oltářními plátny Martina Johanna Schmidta, a to na oltářích sv. Altmanna (1773) a sv. Benedikta. Na jižní straně presbytáře se nachází sakristie, kde jsou uloženy bývalý hlavní oltář klášterního kostela, pokladniční ornáty a liturgické předměty (např. vzácný barokní kalich nebo kožená mešní roucha).

Dvojvěžové průčelí v dnešní podobě bylo postaveno až v letech 1750 – 1755 s tím, že věže nebyly nikdy dokončeny. Hlavní krypta pod kněžištěm kolegiátního kostela byla empírově upravena v roce 1804 a najdeme zde také např. dřevěnou poutní sošku göttweigské Piety z poloviny 15. století. Ve vstupní části kostela si můžeme prohlédnout - mimo jiné - několik zajímavých kamenných náhrobníků.

Všeobecně se říká, že nejkrásnějšího pohledu na vznešenost interiéru klášterního chrámu v Gottweigu se dočkáte, pokud se postavíte do středu křížení hlavní lodi a transeptu a pomalu se otáčíte.