Florencie – Medicejská kaple / mauzoleum rodiny Medici (Firenze – Cappelle Medicee)

Italská Florencie patří bezesporu k nejkrásnějším městům světa. Její návštěvník je zde přímo zahlcen neuvěřitelným množstvím cenných historických památek, většinou spojených s největšími umělci období renesance. Tento fakt je negativně kompenzován davy turistů, nekonečnými frontami u pokladen a vyššími cenovými relacemi, které často vyždímají vaši peněženku do posledního centu. Jednou z těch památek, kterou by žádný návštěvník Florencie neměl minout bez povšimnutí – a kde vás sice překvapí přísnější bezpečnostní opatření, ale také výrazně kratší fronta - je bezesporu bazilika sv. Lorence, tedy Basilika di San Lorenzo. Přesněji řečeno zejména ta její část, ve které navždy odpočívají ostatky jednoho z nejslavnějších a nejvýznamnějších rodů celých dějin Itálie. Původně kupecko-měšťanská rodina Medici totiž světu dala velkovévody, papeže i královny. Ale také mocné bankéře, kteří vládli Florencii více než tři staletí.

Medicejská kaple je tedy součástí jednoho z největších a současně nejstarších florentských kostelů, který stojí v centru města, na náměstí Piazza Madonna degli Aldobrandini. Jsou v něm pohřbeni všichni významní členové rodu Medici od Cosima il Vechio po Cosima III. Na jeho podobě se podílely takové „hvězdy dějin umění“, jakými jistě byli umělci typu Filippa Brunelleschiho, Michelangela nebo Nigettiho. Kaple Medici přitom tvoří jen – s nadsázkou řečeno – zanedbatelnou část velkolepého klášterního komplexu San Lorenzo. Předpokládá se, že kostel zde mohl být založen již ve 4. století, ale mauzoleum rodiny Medici v těchto místech začíná vznikat až v roce 1520, kdy „božský“ Michelangelo zahájí práce na Nové Sakristii. Hlavní zásluhu na tomto aktu má především kardinál Giulio de Medici, tedy budoucí papež Klement VII. Ten chtěl vytvořit mauzoleum slavných předků, zejména Lorenza Velkolepého a jeho bratra Giuliana.

Michelangelo pak pracoval na sochách sarkofágú až do roku 1533, dokončil však pouze sochy vévodů Lorenza a Giuliana, alegorie svítání a soumraku, noci a dne a sousoší Madony s dítětem. Symbolika všech soch je dílem stálých odborných diskusí a výkladů, ale předpokládá se, že mají představovat aktivní a hloubavý život, jeho jednotlivé fáze i osvobození duše po smrti. A znalci ženské krásy si jistě povšimnou, že v zobrazování půvabů něžnějšího pohlaví byl Michelangelo rozhodně méně „kovaný“ než u jejich mužských protějšků.

Kaple je v podstatě umístěna v chrámové apsidě a práce na její podobě byla rodinou Medici financována až do roku 1743. Ve zdejší kryptě je pohřbeno téměř padesát členů rodu a současná podoba odpovídá úpravám z let 1603 až 1604, které vytvořil Bernardo Buontalenti podle návrhů Mattea Nigettiho a Alessandra Pieroniho. Nad kryptou se nachází velkovévodská kaple nazvaná „Cappella dei Principi“ (tedy kaple Princů), což je vlastně obrovská oktagonální hala, o které se občas dočtete, že je „manýristicky výstřední“, s neobvyklým tvarem (zalomené rohy, asymetrická velikost oken) a interiérem zdobeným barevným mramorem a polodrahokamy. Ve středu této kaple snad měl stát původně Svatý hrob, ale „přemístění“ z Jeruzaléma se Medicejským nepodařilo. Je dílem stavitele Nigettiho, ale návrh na její původní podobu vzešel v roce 1605 od Dona Giovanniho de Medici.

Ve dvou podzemních kryptách zde kromě medicejských náhrobků na podlaze najdete také hrob zakladatele rodu Cosima staršího, slavného Donatela i neznámého novorozence nebo zajímavou sbírku uměleckých předmětů z 16. až 18. století, kdy byla také kaple dokončena. V kapli Princů s mozaikovým znakem Florencie se zase můžete těšit na nádherný osmihranný sál o průměru 28 metrů, který završuje – ve výšce 59 m - chrámová kupole, druhá největší ve Florencii. Krásnou a oslňující florentskou polodrahokamovou mozaiku doplňuje honosná – ale barevně méně výrazná – kombinace porfyru a žuly. Nechybí ani perleť, korály a erby šestnácti toskánských měst pod vládou rodu Medici. Ve výklencích se pak nacházejí sochy velkovévodů Ferdinanda I. (+1609) a Cosima II. (+1621). Obě vytvořil Pietro Tacca v letech 1626 a 1642.

Další gigantické sarkofágy patří velkovévodovi Cosimovi I. (+1574), Františkovi – tedy Francescovi I. (+1587), Cosimovi III. (+1723) a jeho otci Ferdinandovi II. (+1670). Sarkofágy jsou však ve skutečnosti prázdné a skutečné ostatky velkovévodů a jejich rodin – včetně poslední dědičky Anny Marie Luisy de Medici (+1743) - jsou uloženy skryté za stěnou v Buontalentiho kryptě. Za oltářem se nacházejí dveře, vedoucí do dvou místností, kde jsou vystaveny vzácné poklady a relikvie, z nichž některé městu daroval papež Lev X. Mezi nimi najdeme i muslimské práce z 10. století.

Samostatnou kapitolou je Michelangelova Nová sakristie (Sacrestia Nuova), v podstatě Medicejská pohřební kaple. Pochází z let 1521 až 1534 a je přístupná celkem nenápadnou chodbou z kaple Princů (i když překlad Velkovévodská nebo Knížecí kaple by byl asi přesnější). Z pověření papeže Lva X. a kardinála Giulio de Medici (budoucí papež Klement VII.) zde Michelangelo Buonarroti vytvořil identickou kopii naproti položené „Staré“ Brunelleschiho sakristie z roku 1426, kterou ovšem vítěznými oblouky opticky zvýšil a upravil do složitější formy. Na obě boční stěny umístil monumentální mramorové náhrobky „Vojevůdce“ Giuliana, vévody z Nemours, a jeho vnuka Lorenza „Přemýšlivého“, vévody z Urbina. Na každé se nachází vévoda mezi sochami ležícího muže a ženy. Giuliano de Medici (+1516) je zobrazen jako římský císař a u nohou mu leží alegorie nedokončeného Dne a Noci, meditujícího Lorenza (+1519) zde vidíme se Soumrakem a Úsvitem.

Obě sochy Medicejů se dívají do středu třetí stěny kaple, kde Michelangelo vytvořil v roce 1521 sochu Madony s Ježíškem, kterou obklopují postavy svatých Kosmy (autor Giovan Angelo da Montorsoli) a Damiána (Raffaello da Montolupo). Dle Vasariho sem byly tyto sochy umístěny až v roce 1554. Pod oltářem je pohřben také Lorenzo Magnifico - tedy Velkolepý (+1492) a jeho bratr Giuliano (+1478), kterým již Michelangelo plánované náhrobky nevytvořil. V roce 1534 totiž Florencii – i jedno ze svých vrcholných děl - opustil a vydal se do Říma. Více informací o Nové sakristii najdete na: https://www.turistika.cz/mista/florencie-nova-sakristie-firenze-sagrestia-nuova.

A závěrečné shrnutí? Komplex Medicejských kaplí se skládá ze tří částí. Tou první je tmavá krypta s 49 – převážně méně významnými - členy rodiny. Většinu z nich do krypty nechal - a ne zrovna důstojně - pohřbít velkovévoda Ferdinand III. v roce 1791. Současná podoba krypty pochází z roku 1857. Ve druhé části zvané Cappella dei Principi je v monumentálním interiéru pohřbeno celkem šest medicejských velkovévodů. Tato kaple byla zřejmě nejdražším projektem, do kterého se kdy Medicejové pustili. S její stavbou se začalo v roce 1604 a ještě v roce 1743 – tedy v době, kdy rod Medicejů vymřel - ještě stále nebyla zcela splacena. Její podobu mnozí dodnes považují za nevkusnou. Třetí část se jmenuje Sacrestia Nuova a proslavila ji velká funerální sousoší božského Michelangela. Parodií je, že Lorenzo bývá mnohými považován za nejarogantnějšího člena rodiny, jeho děd Giuliano zase za nejneschopnějšího. Zcela nedokončená socha Madony s dítětem měla původně zdobit hrobku samotného vévody Lorenza Magnifica. V medicejském mauzoleu najdeme nejrůznější sochy a prvky architektonické výzdoby zahrnující období od renesance po baroko. Sochařská výzdoba včetně pomníků rodiny Medici byla navržena a částečně vytvořena Michelangelem před jeho odchodem do Říma. Vidět zde můžete také pokladnici, medicejskou knihovnu a občas i nějakou krátkodobou výstavu.

Informace o otevíracích hodinách a cenách vstupného se různí. Nejčastěji se dočtete, že je zde otevřeno od úterý do soboty a k tomu – zřejmě jako bonus – každou 1., 3. a 5. neděli v měsíci a každé 2. a 4. pondělí v měsíci. Otevírací doba je od 8:15 do 13:50 hod. (někde se uvádí až do 15:00 hod.). Vstupné bývá uváděno jako 20,50 € za osobu, ale tato informace zahrnuje celý areál. Samotná kaple stojí 6 €, v případě rezervace až 13 € (autor článku zaplatil za část bývalého klášterního komplexu – včetně interiéru baziliky a celé kaple rodiny Medici – rovněž 13 €). V roce 2013 se prý jednalo – s více než 300 tisíci návštěvníky - o šestnácté nejnavštěvovanější místo Itálie. A potěšitelnou novinkou je fakt, že se zde už může všude – tedy kromě krypty s Donatelovým hrobem - volně fotografovat.