Evangelický kostel v Kutné Hoře

Evangelický kostel v Kutné Hoře leží necelých 200 metrů od Palackého náměstí v ulici Jiřího z Poděbrad čp. 308, nad klášterem Voršilek. Nepatří sice mezi nejstarší a nejnavštěvovanější památky Kutné Hory, přesto jsem se tam jedno nedělní ráno zastavil a nakoukl dovnitř. Neděle ráno a o svátcích bývá otevřeno od 9 hodin, jelikož je zde bohoslužba.

Stavba byla realizována během půl roku, a to od května do prosince 1887, místním stavitelem J. Procházkou. O návrh se zasloužil pražský architekt František Buldra, rodák z nedalekého Kaňku. Od té doby slouží kostel místním evangelíkům. Zprvu to byla Evangelická církev reformovaná, která se v prosinci 1918 v Čechách a na Moravě spojila s Evangelickou církví luterskou a spolu tak vytvořily současnou Českobratrskou církev evangelickou.

Kutná Hora, to je množství překrásných gotických i barokních staveb, a tak může člověk snadno přehlédnout tento bohoslužebný objekt, který je postaven v neoempirovém slohu. A to je mezi chrámovými stavbami celkem ojedinělé. Vždyť jenom samotný stavební a výtvarný sloh empir, který vychází ze slohů starověkého Řecka, spadá do relativně nedávné napoleonské doby.

U tohoto objektu by měl turista toulající se po Kutné Hoře ocenit především kontrast vůči jiným stavbám. Například zde není použito tak častého motivu oblouku. Architekt vsadil na strohost a jednoduchost, ale přitom dodržel slohovou čistotu a symetrii. Celkový tvar fasády i jednotlivé detaily jsou důkladně promyšleny i provedeny.

Dominantní je především průčelí, kde jsou kulaté fabionové římsy, trojřezy, zubořezy, kapky, meandry a další prvky. Vstupní portál vynášejí hladké sloupy i sloupky. A nade vším je výrazný kalich, symbol české, tzv. první, reformace. Na štítu v průčelí je pak nápis „Památce mučedníků kutnohorských“. Je to odkaz na dobu středověku, kterou nepřežilo až pět tisíc husitských mučedníků, stoupenců Husových.

Neméně zajímavý je také interiér kostela, který byl nově upraven v letech 1972-1979 podle projektu manželů Miroslava a Jarmily Radových z Prahy. Skoro celý prostor je citlivě laděn do modra. Odstíny této barvy zajímavě vytvářejí na kazetovém stropě kříž.

Je zde ale také výrazně zastoupena ještě jedna barva, tmavě červená, a to v podobě prolamovaného kříže na bílém stole Páně. Při prohlídce interiéru určitě zaujmou každého dva velké obrazy v průčelí. Jejich autor Miroslav Rada jim dal název „Starý zákon“ (na levé straně při pohledu na oltář) a „Nový zákon“ (vpravo). Jedná se určitě o zajímavé ztvárnění i barevné provedení biblické tématiky.

Dalším pozoruhodným prvkem uvnitř kostela jsou varhany. Lze se dočíst, že původní jednomanuálové vyrobila je při stavbě kostela firma Tuček. Ty stávající pocházejí z let 1956 – 1957, kdy byly rekonstruovány na dvoumanuálové firmou Organa Kutná Hora. Celkově obsahují, včetně pedálu, necelých tisíc píšťal. Stále se používají jako doprovod zpěvu při bohoslužbách i jako samostatný koncertní nástroj.

Další má povídání o některých navštívených místech a cestách se nacházejí na mém blogu: http://bubinga.blog.cz/ a také na stránkách iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/