Enns (Enže) - Městská věž (Stadtturm)

Možná nejznámější, ale určitě nejvýraznější, památkou hornorakouského Ennsu je zdejší Městská věž. A je jedno, jestli ji považujeme za zvonici, věž hodinovou nebo strážní. Navíc pro mnohé je stejně hlavně vyhlídkou či rozhlednou. Podstatné je tedy zejména to, že věž byla vybudována v letech 1564 až 1568, je považována za stavbu goticko – renesanční, její výška dosahuje 60 metrů a její podobu s hodinami si prosadili sami obyvatelé města. Ennská Městská věž se nachází ve středu zdejšího Hlavního náměstí (Hauptplatz) a jedná se o volně stojící čtyřpodlažní stavbu s fasádní výzdobou a vrcholovou sochou Génia. Raritou této věže jsou obrácené minutové a hodinové ručičky věžních hodin.

A tak jak si místní občané „svou“ věž prosadili, tak si ji také ubránili. V letech 1798 a 1860 měla být totiž hodinová věž stržena (hodiny by byly přemístěny na budovu radnice), ale občané Ennsu demolici věže pokaždé zabránili. Protipožární strážný mohl díky tomu ve věži bydlet až do 30. let minulého století. Poté byl stržen sousední Vážní dům a Městská věž se po čase stala součástí památkově chráněného historického centra města Enns.

Říká se, že stavba Městské věže byla v Ennsu zahájena v tzv. zlatém věku, tedy v období, kdy město bohatlo zejména z obchodu s vínem, železem a solí. Věž měla od počátku stát uprostřed tržiště, v blízkosti mariánského kostela. Celá stavba pak překvapivě trvala pouhé čtyři roky. Za stavitele této věže byl považován vždy italský architekt Christoph Canavale, ale v poslední čtvrtině minulého století byl tento názor zpochybněn a v současné době se uvádí jako stavitel Jenda z Mohuče, tedy Maister Hans von Mainz. Říká se, že náklady na stavbu věže odpovídají částce, za kterou by v té době bylo možno postavit dvě desítky měšťanských domů.

Enžská Městská věž je postavena z kombinace žulových kvádrů s konglomerovaným (tvrzeným) kamenem a cihlou. Věž má čtvercový půdorys o délce strany asi 10,7 metru a je vysoká přibližně 60 m. Zmíněná čtyři podlaží vidíme i na fasádě věže, v jejíž podobě najdeme prvky gotické i renesanční. Přízemní vstup se nachází na jižní straně a nad ním můžeme vidět Sluneční hodiny a latinský nápis, oslavující císaře Maxmiliána, za jehož vlády byla stavba věže zahájena. Ve II. patře je pak od roku 1883 zpodobněna dvojhlavá orlice. Na východní straně je pak nad městským erbem uveden rok, kdy Enns získal městská práva (1212) a léta, v kterých byla věž rekonstruována (1772, 1837, 1883, 1940, 1962, 1977 a 1995). Ve třetím patře s dřevěnými okenicemi v gotických oknech se nachází zvonice (šest zvonů z I. poloviny 20. století a někdejší oltářní menza z roku 1565). V horním patře jsou umístěny na všech stranách věže hodiny (hodinový stroj pochází z roku 1706). Ty na jižní straně zdobí symboly všech čtyř evangelistů, tedy lev, orel, býk a anděl. Horní galerie pak umožňuje nádherný výhled do všech světových stran. Střecha je měděná a završuje ji mosazná koule s 1,4 m vysokou sochou Génia (Vítězný anděl).

Poměrně zajímavé je i současné využití věže. Svůj sklad a klubovnu zde totiž má Enžský kulturní a středověký klub a od počátku roku 2013 je z bývalé místnosti strážného vytvořen hotelový pokoj společností Pixel Hotel, který se nachází 20 m – a 71 schodů – nad zdejším Hlavním náměstím.