Chomýž - zajímavosti obce

Převážná část zástavby dědinky s asi 360 obyvateli, ležící u říčky Rusavy, se rozprostírá i s návsí na jejím levém břehu. V kronikách je o obci první zpráva z roku 1635. Dle ústní lidové slovesnosti ale existovala již před vpádem Tatarů na Moravu LP 1241, prý byla mnohem lidnatější a dokonce měla i svůj vlastní kostelík.

Kuriozitou je, že hluboko v minulosti byla ves rozdělena na tři díly: první spadal pod nedaleký hrad Křídlo, další k holešovskému a poslední k bystřickému panství. Když hrad dobyli husitští bojovníci, nejprve (už celá) obec připadla k Bystřici pod Hostýnem. Mezi lety 1736 až 1845 pak patřila k panství holešovskému a to zde ráčilo zřídit dědičné valašské fojtství.

Dnes je Chomýž obklopena převážně poli a loukami, větší komplex lesa se rozkládá jihovýchodně od ní na kopci Barvínek (571 m), na jehož nižší hřebenové odnoži se v nadmořské výši 506 m vypínal hrad Křídlo. Z obce k němu stoupá modrá tur.trasa a pozůstatky této největší chomýžské pamětihodnosti jsou vzdáleny přibližně 2.5 km.

 

Křídlo bylo menším hradem s plášťovou zdí, zaniklým v půli 15.století. Dodnes se z něj zachovaly nízké zbytky stěn hradního paláce a hradeb, základy věžovité brány a vyzděná kruhová cisterna.

Zakladatelem feudálního sídla byl zřejmě Vlk z Dobrotic. Nejvíce se z vlastníků hradu „proslavila“ Markéta z Krčmáně s přezdívkou „Machna“, která na něm sídlila do roku 1472. Podnikavá žena tady založila největší padělatelskou dílnu na celé Moravě, v níž se razily falešné mince. Falzifikátorská dílna dobře prosperovala, nebyla nikdy odhalena a v novověku z ní bylo nalezeno 300 kusů padělků.

 

Vraťme se ale k vlastní obci, jíž kromě modré prochází i žlutě značená tur.trasa:

 

Kromě funkčního hostince nás na návsi zaujme kamenný kříž z roku 1919, sloužící zároveň jako Pomník padlým v první světové válce.

Největší pozoruhodností pěkně upraveního prostranství návsi je hranolová zvonice, jejíž datum výstavby zůstalo skryto v anonymitě. Ví se jen (podle zápisu v obecní knize), že roku 1795 zvoník obdržel odměnu ve výši čtyř zlatých, takže tu stála už před tím.

Ještě po druhé světové válce zvonice neměla okna, dveře, ba ani strop. Později bylo toto napraveno, omítnutý interiérek zkrášlil prostý oltář a ona se stala zvonicí a kapličkou.

Za mostem přes Rusavu silnice vede k Brusnému a tady před hřištěm se v parčíku ukrývá Pomník partyzánské skupině „Zelený kádr“ (jedné z prvních organizovaných u nás), která v Hostýnských vrších operovala mezi lety 1941 - 1942.