Čechy pod Kosířem – kostel sv. Jana Křtitele

Jednověžový kostel sv. Jana Křtitele, který nahradil starší, kapacitně již nevyhovující, svatostánek, byl postaven v letech 1781 až 1794 a je dodnes nejvýraznější dominantou obce. Autorem projektu kostela, jehož součástí bývala i podzemní hrobka šlechtického rodu Silva – Tarouca (v roce 1923 musela být kvůli spodní vodě přemístěna), je Jan Petr Ceroni.

Kostel byl po svém dokončení vybaven poměrně bohatým a cenným mobiliářem, který pocházel převážně ze zrušených nebo renovovaných olomouckých klášterů a chrámů (např. sv. Kláry nebo Matky boží). Varhany byly zakoupeny roku 1807 ve Vídni, aby je v roce 1898 nahradil nástroj nový, kutnohorský. Zcela původní není ani kostelní věž, která byla zvýšena v roce 1876 a roku 1899 se na ní objevily nové věžní hodiny. Ty pak byly vyměněny v roce 1989.

Kostel je jednolodní orientovaná stavba s půlkruhovým presbytářem. Je celkem 38 metrů dlouhý, 16 m široký a 20 m vysoký. Jeho boční fasádu člení lizénový rám a obdélná, segmentově zaklenutá okna. Nad chrámovým průčelím se tyčí čtyřboká věž se střechou ve tvaru polygonálního jehlanu s vrcholovou makovicí a křížem. Podobu průčelí zvýrazňuje rizalit a nárožní pilastry s římsovou hlavicí. Rizalit završuje trojúhelníkový štít a vidět zde můžeme také atikový nástavec s dekorativními vázami.

V interiéru, který bývá, bohužel, většinou neprodyšně uzavřen, zaujme presbytář zaklenutý konchou s jedním polem pruské klenby, který je od lodi oddělen půlkruhovým vítězným obloukem. Po obou stranách kněžiště se nacházejí sakristie, nad kterými jsou umístěny oratoře. Kruchta s varhany je vestavěná do lodi a podklenutá tzv. českou plackou. Z mobiliáře většinou zaujmou nejvíce obrazy; oltářní Křest Ježíše Krista je připisován slavnému vídeňskému pozdně baroknímu malířovi Franzi Antonovi Maulbertschovi, obraz Matky Boží se dvěma cherubíny Josefu Mánesovi a sv. Leopold pod kůrem samotnému hraběti Augustovi Alexanderovi Silva - Tarouca.

Atraktivitu a cennost barokního farního kostela sv. Jana Křtitele v hanáckých Čechách pod Kosířem ještě navyšují sochy apoštolů sv. Petra a sv. Pavla i misijní kříž, nacházející se před chrámovým průčelím. Však se také tento svatostánek z konce 18. století dostal - spolu s oběma o půl století staršími sochami - na seznam našich chráněných kulturních památek hned v květnu roku 1958.