Bystrzyca Kłodzka – nejkrásnější památky starého města (zabytki)

V podobě historického centrakrásného jedenáctitisícového dolnoslezského města BYSTRZYCA KLODZKA, nacházejícího se nedaleko hranic s Českou republikou, se – velmi zjednodušeně řečeno - mísí tři hlavní vlivy. Je to česká gotika, italská renesance a německé baroko. Návštěvníky města pak musí vysloveně potěšit fakt, že přes všechny války a požáry zde zůstaly památky ze všech zmíněných období zachovány dodnes. A není jich rozhodně málo. Nechci hned na úvod srovnávat nesrovnatelné, ale když jsem přemýšlel, které město u nás je stejně velké a památkami nešetřící, napadly mě jen Boskovice. Královskou Bystřici však zvýhodňuje její středověké uspořádání „na kopci”, díky kterému se říká, že město má možná nejkrásnější panorama v celém Polsku. Zejména při pohledu z pravého břehu řeky Nysa Klodzka vám nezbyde nic jiného než souhlasit.

Tím už se pomalu dostáváme k památkám samotným. V nejvyšším bodu města byl totiž vystavěn farní kostel a ne tržní náměstí, jak bývalo v té době zvykem. V nejnižší části lichoběžníkového města na ostrohu pak vznikla nemocnice s kaplí a chudobinec. Ty později doplnily vodní mlýny, statky a kaple sv. Floriána. A mezi tím vznikaly různé terasy budov, které dodnes vytváří ono jedinečné panorama, kde množství ulic a uliček spojuje náměstí s údolím kolem obou řek, na jejichž (spíše nad) soutoku město leží. A díky poloze města musí být tyto uličky občas nahrazeny strmými kamennými schody.

Než si však jednotlivé památky přiblížíme blíže, vyjmenujme si alespoň ty základní. Za ně můžeme považovat gotický farní kostel sv. Michaela Archanděla, věže původních hradebních bran ze 14. století, renesanční a barokní domy z 16. a 17. století, kamenný pranýř z roku 1556, neorenesanční radnici z poloviny 19. století s věží z roku 1540, barokní sloup Nejsvětější Trojice z roku 1736, kapli sv. Floriána z roku 1648 nebo Hasičsko-zápalkové muzeum v bývalém luteránském kostele. Krásných a zajímavých památek je zde opravdu hodně a zřejmě proto v Bystřici vznikla značená Městská turistická trasa, která vás kolem těch nejkrásnějších provede. Začíná u Rytířské bašty a pomocníky vám budou i různé informační tabule a kovové vícejazyčné tabulky, umístěné na jednotlivých památných budovách. Nemusíte se bát, čeština nechybí. A teď už tedy alespoň pár slov o jednotlivých pamětihodnostech tohoto krásného kladského města.

1) Muzeum zápalek (Mały Rynek 1). Originální zajímavostregionálního i celostátního významu je jediným muzeem svého druhu v Polsku a ani jinde ve světě se muzeí tohoto typu moc nenachází. Bystřické muzeum zápalek vzniklo v roce 1964 z iniciativy místních občanů, členů Klubu přátel Bystřice a vedení místní továrny na zápalky. Najdete zde bohaté sbírky nástrojů k rozněcování ohně (doutnákové, benzínové, plynové, elektrické a chemické zapalovače i různá křesadla), zápalkové krabičky a nálepky z celého světa, staré knihy, pohlednice a rytiny. Samostatná expozice je pak věnována historii města Bystrzyce Kłodzka. Její součástí jsou i dvě staré městské kroniky z let 1398 až 1497. Muzeum sídlí v bývalém evangelickém kostele a někdejší farní škole z let 1821 až 1822, po tragickém požáru města v roce 1823 přestavěné.

2) Kladská bašta (ulice Okrzei). Obranná věž z počátku 14. století bývala součástí městského opevnění i – již neexistující Kladské brány. Zachovány zde zůstaly střílny i kamenné chrliče na odvod dešťové vody. V letech 1975 až 1977 byla bašta opravena a – díky ohrazenému Ochozu – dnes slouží veřejnosti také jako placená vyhlídková věž.

3) Vodní brána (ul. Podmiejska). Tato stavba pochází rovněž z počátku 14. století. Stojí v jižní části starého města a dodnes si zachovala cihlové cimbuří i kolébkovou klenbu. Vidět zde můžeme také uzavírací mříž nebo někdejší služebnu městského strážníka. Díky poloze se této bráně v minulosti říkalo Dolní.

4) Rytířská bašta (ul. Rycerska). Další stavba z počátku 14. století, nazývaná také Černá. V roce 1823 byla přestavěna na zvonici evangelického kostela. Součástí bašty bývaly také pavlač a balkón, zachovány zůstaly úzké střílny. Tato bašta je rovněž zpoplatněna a zpřístupněna veřejnosti.

5) Kostel sv. Michaela Archanděla (ul. Kościelna). Tento chrám byl zřejmě založen již někdy v polovině 13. století a dodnes patří k nejzajímavějším sakrálním stavbám ve Slezsku. Původně byl vybudován v pozdně románském stylu, jeho dnešní podoba je výsledkem několika pozdějších přestaveb a rozšíření. Západní průčelí je sice výsledkem přestavby z let 1914 až 1916, ale když vstoupíte do interiéru, stále uvidíte krásné gotické dvojlodí s monumentálními rokokovými varhany. Jednoznačná dominanta města nejen díky 60 metrové věži.

6) Kostel sv. Jana Nepomuckého (plac Szpitalny). Původně byl vybudován již v roce 1588 na místě stavby ze století 14., ale hned roku 1634 byl celkově přestavěn. Jedná se o barokní podobu, jejíž definitivní podoba však vznikla až v roce 1833. Věžní hodiny pocházejí z roku 1840. Svého času sloužil kostelík také jako nemocnice, budova špitálu z let 1824 až 1826 k němu přiléhá dodnes.

7) Sloup Nejsvětější Trojice (plac Wolności). Krásný monumentální barokní pomník A. Jörga pochází z roku 1736. Jedná se o sloup votivní, zaplacený bystřickým radním K.R. Kleinwächterem jako poděkování za záchranu města před požárem. Tříúrovňový sloup zdobí postavy sv. Trojice, Panny Marie Immaculaty, Archanděla Michaela, sv. Josefa, sv. Jáchyma, sv. Anny, sv. Florián, sv. Jana Nepomuckého a sv. Františka Xaverského.

8) Radnice (plac Wolności). Původní gotická budova vznikla v polovině 14. století. Zejména z důvodu četných požárů byla mnohokrát přestavována a její současná – italská – neorenesanční podoba pochází z let 1852 až 1854. Původní zůstala pouze radniční věž s neorenesančně upraveným Ochozem a fragmenty sgrafit.

9) Pranýř ((Mały Rynek). Kamenný pranýř z roku 1566 stával původně (do roku 1813) před radnicí, kde sloužil k výkonu tělesných trestů v rámci městského práva. Jde o vzácnou památku někdejšího soudnictví ve Slezsku. Na základně zůstal zachován latinským nápis „Bůh trestá nepoctivé“.

10) Městské hradby. Bystrzyca Kłodzka je jedním z mála polských měst, kde zůstaly zachovány souvislé pásy (tady se dočtete, že se jedná o téměř kompletní středověké opevnění) středověkých hradeb, včetně bašt a bran. Městské hradby pocházejí z roku 1319, kdy jejich výstavbu financoval bystřický fojt Jakub Rücker. Hradby jsou přibližně 1 metr silné, původně je zdobilo cimbuří a dnes jsou mnohdy součástí okolní zástavby.

11) Socha sv. Jana Nepomuckého (plac Szpitalny). Zajímavý pomník pochází z roku 1704 a nachází se na mostě přes řeku Bystřici. Byl postaven jako pocta patronovi, chránícímu město před povodněmi. Jde o jednu z nejstarších soch svého druhu v celém regionu.

12) Měšťanské domy. Bystrzyca Kłodzka se může pochlubit také několika zachovalými starými měšťanskými domy, převážně z období baroka. Výjimkou ovšem není ani gotické jádro a dispozice některých domů nebo renesanční portály a klenby. K nejzajímavějším patří dům čp. 4 na náměstí Svobody, kde zůstal zachován původní kamenný portál i velký sál s renesanční klenbou. Další zajímavé portály najdeme na mnoha domech, postavených v průběhu 16. až 19. století. Památkově chráněna je v Bystřici téměř třicítka domů, nacházejících se zejména na hlavním Náměstí Svobody.

13) Fojtství (ul. Podmiejska). Rezidenční věžové sídlo dědičného starosty, původně oddělené od městských hradeb vodním příkopem. Od roku 1604 je stavba nazývaná Žoldnéřská věž a od roku 1767 se stává součástí bloku obytných budov. Zůstaly zde zachovány gotické klenby v suterénu klenby a některé architektonické prvky, dílo středověkých kameníků.

14) Městské podzemí. Komplex komor a chodeb podzemní části dnes již neexistující budovy městského vězení zřejmě doplňují další soustavy vícepatrových podzemních místností a chodeb. Do budoucna se počítá se vznikem velmi zajímavé turistické atrakce v podobě podzemní prohlídkové trasy.

15) Fara Jedná se vlastně o soubor budov – starou faru z roku 1575 a farní školu z roku 1597 – se společným nádvořím. Komplex byl přestavěn v 19. a 20. století.

16) Kaple sv. Floriána (Góra Parkowa). Drobná stavba z let 1725 až 1727, v jejímž interiéru se nachází barokní oltáře Michala Klahra a zajímavá freska městského panoramatu z 18. století.

17) Mariánský sloup (ulice Okrzei). Barokní sloup od neznámého autora završuje socha Matky Boží Královny Nebes z roku 1710.

18) Kaple sv. Františka Xaverského (ulice Kłodzka). Barokní kaple z roku 1681 se nachází v blízkosti mostu přes Kladskou Nisu a je poctou patrona, chránícího před morem.

Na jedenáctitisícové městečko slušný výčet, že ano? A pokud vám to udělá radost – a budete se zde pořádně rozhlížet, najdete zde zajímavých staveb a drobných památek ještě mnohem více. A mohou to být například i některé zdejší vily nebo vlakové nádraží.