Burkovák (hora Tábor) - vrch

Pozvánka na zajímavé místo v okolí našeho ubytování v U Šibalů a na pěkný výlet v každém ročním období. V blízkosti jihočeské vesnice Nemějice se rozprostírá nenápadný vrch. Na vrchu Burkovák nalezneme místa, kudy prošla minulost, keltové i husité a v roce 2010 zde byla postavena replika megalitické stavby. Energetická místa na samotném vrchu i kamenný kruh nám poskytne možnost léčení a duchovního posílení.

Burkovák je součástí Táborské pahorkatiny a dosahuje výšky 504 metrů nad mořem. Burkovák je též nazýván horou Tábor. V minulosti se ve dvou různých epochách stal místem, kde se uskutečnily náboženské rituály. První dochované předměty jsou z období kolem roku 5000 př.n.l. ze starší doby železné, nazývané doba haštalská. Odehrály se zde pohanské rituály. Další archeologické nálezy pochází z doby husitských válek. To vše je potvrzeno archeologickými vykopávkami a doloženo archeologickými nálezy. Archeologické nálezy jsou uloženy ve sbírkách Národního muzea v Praze i v muzeích v Písku a v Táboře.

Burkovák není nijak zvlášť nápadný kopec a v okolí je podobných vrchů více. Od ostatních vrchů se však velmi odlišuje a to nálezy, ke kterým došlo na jeho vrcholové plošině. V letech 1923-25 tam amatérští archeologové náhodou objevili několik dost zvláštních hliněných plastik. Nález je povzbudil k rozsáhlejšímu výzkumu, který koncem 20. let vynesl na světlo 1440 hliněných artefaktů, jejich úlomků a ještě několik tisíc střepů z nádob. Další plastiky vykopali archeologové při archeologickém výzkumu po druhé světové válce. Šlo o sošky zvířátek, závěsky, ozubená kolečka, různé hliněné cívky, válečky, kuličky, kroužky, disky, keramické tyčinky, hranoly, destičky nebo trychtýře, vesměs opatřené otvorem k zavěšení. Do dnešních dnů se dochovalo víc než šest tisíc artefaktů a střepů keramiky z Burkováku.

Co vlastně artefakty znamenají?
Ozubená kolečka jsou podle odborníků nejspíš sluneční symboly; keramický soubor obsahuje například části zápřahu, napodobeniny šperků i mnoha dalších předmětů z organických látek. Jeden z archeologů se domníval, že na vrchu bývalo pravěké kultovní místo nebo snad dílna na výrobu kultovních předmětů. Na konci 20. let se také zrodila hypotéza lékaře a archeologa o posvátném stromu, ke kterému lidé přinášeli symbolické obětiny a zavěšovali je do větví. Jestli to tak doopravdy bylo, nelze bohužel dokázat. Důležité je, že poválečné archeologické výzkumy odkryly na Burkováku i jamky po kůlech. Patrně tu kdysi stávala dřevěná konstrukce, která hrála významnou roli při obřadech, k nimž tu nepochybně docházelo. Jestli to byla nějaká sakrální stavba nebo jen řada jednotlivých kůlů, určených k zavěšování magických předmětů, se zatím nedá hodnověrně rozsoudit. Podle archeologů patřilo posvátné místo na Burkováku lidu halštatské mohylové kultury a využíváno bylo od 8. do 5. století před Kristem. Podobného stáří je i mohylové pohřebiště na západním úbočí kopce. Mělo snad s posvátným okrskem na jeho vrcholu něco společného? Poslední archeologické výzkumy na Burkováku proběhly před lety. Archeologové se však na jeho vrchol s největší pravděpodobností vrátí. Výzkum si žádá revizi, protože jde o naleziště velkého významu. Něco podobného, takového rozsahu, se totiž našlo nejblíže až v severovýchodní Itálii.

Energetické místo je místo, kde působí energie a síla. Síla místa má vliv na na vše živé. Působí na zdravotní, mentální i duchovní stav živého tvora. Energetická místa jsou rozmístěna po celém zemském povrchu a tam, kde jim to geologické poměry umožňují, mají svoje specifické vlastnosti a mění se v množství síly vyzařované energie a způsobu zprostředkování síly a účelu poskytované energie. Na vrcholu Hory Burkovák najdeme dvě energetická místa a každé z nich působí jiným druhem vyzařované energie. Můžeme zde najít hluboký vnitřní zážitek, že lidé mluví o pocitu posvátnosti, respektu nebo úcty k místu. Snad i pocitu bázně, neboť energitká síla, která je tady na vrchu, není běžná a už vůbec není všude dostupná.

První místo se nachází ve středové části celé plošiny vrchu a je označeno kruhem plochých kamenů u kamenné desky s letopočtem 1919. Toto místo přivádí energii kosmickou a je zároveň průsečíkem linií, které tento vrch vytvořil s dalšími energetickými místy. První místo je bod pro muže. Při obsazení společně druhého místa ženou se pro muže několikanásbně zvýší působení energie a otevírá duchovní prostor.

Druhé místo se nachází na vyvýšené části vrchu směrem k lípě a je označen také kruhem z plochých kamenů. Toto druhé místo je bod pro ženu. Z tohoto bodu vyvěrá energie zemského jádra, energie zemská. Žena získá několikanásobné množství energie, pokud první místo je obsazeno mužem. Propojení s příslušnou energiií jsou duševního charakteru, ale člověk je může intenzivně prožívat i fyzicky. Spojení s energií se dostává střídavě oběma zúčastněným. Jedinečnost právě těchto dvou míst na vrchu Burkovák je ve vzájemném doplňování a rovnoprávnosti protikladů ženského a mužského pojetí života.