Brněnský Petrov

Fotografie (22) • Foto: Franta

Většinu našich měst a městeček poznáme podle jejich neodmyslitelných dominant. Ta nížinná jsou krášlena pompézními kostely, podhorská zase kopčiskem se siluetou hradu anebo zámku a některá sídla se mohou pochlubit dominantami obojími. Těžko určit, která z nich je působivější, neboť bez druhé už by ono město nebylo tím, čím je.

Názorným příkladem budiž Brno. Jeho centru vévodí kopec s kulisou Špilberka spolu s ostrohem, na němž stojí katedrála sv.Petra a Pavla. (Tu ale - na úkor svatého Pavlíka - místní nazývají Petrovem.)

Přiznám se, že i mne jeho půvabná silueta oslovuje daleko víc, než ta mohutná pevnost. Možná je to dáno tím, že nemaje vlastní čtyřkolové přibližovadlo, podnikal jsem ze svého původního bydliště do hlavního moravského města cesty vlakem po trati Trenčianská Teplá – Brno ze stanice Bylnice. A když vláček směrem hlavnímu brněnskému nádraží projížděl velkým obloukem historickým centrem, míval jsem oči nalepené na okno a za ním mi ze všech těch budov a paláců nejvíce na pozdrav kynuly dvě sličné věže vypínající se nad kamennou masou Petrova.

Kupodivu jsem mu za svého mládí pozdrav zblízka mnohokrát nezopakoval, což jsem napravil až před několika lety, kdy jsem na dvoudenní návštěvu Brna vyrazil spolu s manželkou. (Za zmínku stojí přání naší příbuzné, která se nám měla po dobu naší nepřítomnosti postarat o kočku – tahle cestovatelskou Múzou nikdy nepolíbená žena chtěla, abychom ji z Brna přivezli magnetku na ledničku právě s obrázkem Petrova.)

Nu což, přání jsme splnili, ale k areálu katedrály se dostali až po celodenním pobíhání po brněnských ryncích a památkách za pošmourného podvečera. Naštěstí byl aspoň ten hlavní interiér chrámu ještě přístupný a před odchodem k místu noclehu jsme se stačili ještě na město, na nějž už se rychle snášel soumrak, potěšit z blízké vyhlídky...

Vraťme se ale k historii a pamětihodnostem vlastního chrámu, jehož předchůdcem byla na přelomu 11. a 12.století pouze prostá románská kaple. Na kostelík se změnila koncem dvanáctého století za markraběte Konráda II.Oty, ale zhruba o sto let později už zde stála románská bazilika a Petrov se stal sídlem kolegiátní kapituly. (Na katedrálu byl povýšen až papežem Piusem VII. a tehdy v Brně vzniklo biskupství. Dnes je areál katedrály sídelním místem biskupa brněnské diecéze.)

O něco později bazilika přestavbou získala gotickou podobu a stala se kostelem proboštským. Za třicetileté války byla vážně poškozena a během 18.století prošly její interiéry výraznou barokní úpravou, na nichž se podílel architekt Moric Grimm. Zbarokizovány byly i všechny oltáře včetně hlavního. O vnitřní výzdobu se z valné části zasloužil barokní sochař Ondřej Schweigel. Další velké úpravy interiéru následovaly před koncem 19.století – např.sakristie a novogotický presbytář. Novogotický, 11 m vysoký oltář nahradil i ten původní barokní, ten nový byl dřevěný a jeho autorem se stal vídeňský řezbář Josef Leimer. Hlavním motivem je Ukřižování Krista a ve spodní části je vyobrazeno všech dvanáct apoštolů. Vnější stranu katedrály zdobí náhrobky brněnských biskupů a několika patricijských rodů. Kazatelna, tzv. „Kapistránka“ je upomínkou na františkána Jana Kapistrána, který v Brně proslul svým kázáním v polovině 15.století. Celková novogotická přestavba katedrály byla podle plánů arch.Augusta Kirsteina dokončena roku 1909.

V devadesátých letech téhož století zde pak proběhly rozsáhlé restaurátorské práce, opravy a archeologický výzkum.

Po tom všem byly interiéry veřejnosti znovu zpřístupněny. Nepřehlédnutelnou je socha Madony s dítětem z roku 1300, barokní oltář a kazatelna a pozdně gotická pieta. Zpřístupněna je i románsko-gotická krypta, v níž jsou pořádány výstavy, duchovně vzdělávací přednášky a komorní hudební produkce. Trvalé expozice s výstavkami bohoslužebných textilií, monstrancí a kalichů jsou k vidění v tzv.Klenotnici.

Adorační kaple Těla Kristova u bočního chrámového vchodu zde stojí až od začátku třetího tisíciletí a je dílem velehradského sochaře Otmara Olivy. V Národní kulturní památce je ale veřejnosti přístupna i vyhlídka z 84 metrů vysokých kostelních věží. Směrem nahoru je sice nutno zdolat ohromnou spoustu schodů, zato tady za příznivého počasí narazíme na výhled, na který se nezapomíná.

Legendární jsou i ty petrovské zvony, vyzvánějící poledne každý den o hodinu dřív. Děje se tak už od časů dobývaní města Švédy. Severoevropskému jenerálu se tady moc nedařilo, proto stanovil datum a čas posledního a rozhodujícího šturmu. Mocně bojovat se poslední den mělo od rána až do dvanácté hodiny, no a pokud by město odolalo, byl hotov se svým vojskem navždy odejít. Naštěstí byl tento plán vyslecnut zvědy Brňanů, ti dali do obrany svého sídla vše... ale kdoví, jak by to vše dopadlo, kdyby petrovský kostelník nedostal ten geniální nápad a nezačal zvonit poledne o hodinu dřív...

Poslední aktualizace: 2.3.2020

Brněnský Petrov na mapě