Březové Hory

"Nežli minuly dva dni, shromáždil Horymír všechny muže svého rodu, k nimž se přidali mnozí jiní, samí dobří sousedé, rozhořčeni násilím horníků. Když se stmívalo, vytrhli všichni dobře ozbrojení a v čele všech Horymír na věrném, bílém Šemíku. U Březových dolů netušil nikdo nic zlého. Horníci na jisto myslili, že uprchlý Horymír bloudí krajem, a že jsa bez pomoci, ničeho se již neodváží. Spokojeni, bezpečně ulehli, ani o stráže se nestarali. Až pozdě v noci vzbudil je dusivý dým a náhlá, oslňující zář, rudě vzplanuvší. Střechy jim hořely nad hlavou. Jako zmatení vyrazili ven, nebo vynášeli majetek a náčiní, sháněli děti." Tak popisuje Alois Jirásek vypálení Hor Březových vladykou Horymírem za vlády bájného knížete Křesomysla ve svých pověstech českých.

Pravda je taková, že první doklad o dolování stříbra na Březových Horách pochází až ze 14. století. Podle archeologického výzkumu však docházelo k hornické činnosti na Březových Horách již dříve - na přelomu 12. a 13. století. Některý výzkumy však uvádí i počátky těžby v 2. polovině prvního století po Kristu a dokonce i několik staletí před Kristem, takže je možné, že Lojzík Jirásků ve svých pověstech moc nekecal. Počátkem 16. stol. vznikla u stříbrnorudných dolů hornická osada, v 18. stol. povýšena na městečko. Největší slávy dosáhly Březové Hory na přelomu 18. a 19. stol., kdy bylo postupně zaraženo pět hlubinných dolů. Objem vytěženého stříbra poté dosahoval až 97% veškeré těžby stříbra v tehdejším Rakousko-Uhersku. Březové Hory se staly hlavním producentem stříbra v Evropě. A proto byly roku 1897 povýšeny na královské horní město. Od roku 1953 jsou Březové Hory součástí města Příbram. V současnosti je zde evidováno 589 adres a trvale zde žije 1323 obyvatel.

Od počátku 20. stol. nastává postupný úpadek těžby, přesto se tu těžilo až do roku 1978. Po ukončení těžby bylo v několika důlních objektech vybudováno unikátní Hornické muzeum. Muzeum vzniklo r. 1886 a je rozděleno na několik prohlídkových areálů. Postupně bylo během let rozšiřováno o hornický skanzen Březové Hory, expozici dějin uranového hornictví a muzeum obětí komunismu. Na dole Vojtěch je umístěna stálá výstava věnovaná světovému prvenství v dosažení 1000 m svislé hloubky v jámě Vojtěcha roku 1875. V horní části objektu se pak nachází stálá expozice obrazů s hornickou tematikou významného příbramského malíře Karla Hojdena. Za zmínku stojí i důl Marie, kde se v roce 1892 odehrála jedna z největších důlních katastrof v Evropě, při níž zahynulo 319 horníků. Dnes zde zůstala zachována jen šachetní budova. Těžní věž byla spolu s komínem zbourána. Objekt spravuje Spolek Prokop Příbram, který nabízí prohlídku šachetní budovy dolu, prohlídku Mariánské štoly (spojovala Marii s úpravnou rud nedaleko dolu Vojtěch), stálou expozici věnovanou důlnímu neštěstí a v roce 2006 otevřenou expozici Jiřího Macha, jež představuje důlní techniku.

Krásu a jedinečnost Březových Hor nedotváří jen architektura zdejších dolů sv. Vojtěch, sv. Prokop a sv. Anna, ale také sakrální stavby. Nejstarším církevním objektem na Březových Horách byla dřevěná Prokopská zvonice, která zde stála již v 16. století. Velmi cennou památkou na tuto dobu je původní zvon z r. 1580, jenž je nyní v expozici Hornického muzea. Roku 1732 zde byla vystavěna kaple a roku 1835 byl ke kapli přistavěn dřevěný přístavek a pak v roce 1879 byla větší část staré kaple zbourána a byla v pseudorománském slohu vybudována současná stavba kostela. Hlavní oltář je portálový, sloupový s obrazem sv. Prokopa a barokními sochami sv. Vojtěcha a sv. Prokopa. Boční oltář sv. Barbory je rokokový, se soškami sv. Vojtěcha a sv. Jana Nepomuckého.

Kostel svatého Vojtěcha vybudovaný koncem 19. Století v novorenesančním slohu podle plánů architekta B. Münzbergera. Chrám byl zasvěcen patronu horníků sv. Vojtěchu, což je patrné i na hlavním oltářním obraze.

Nejnovější církevní stavbou na Březových Horách je sbor Církve československé husitské na paměť Mistra Jakoubka ze Stříbra. Kostel byl postaven v Prokopské ulici v roce 1936 podle návrhu architekta S. Vachaty. Objektu vévodí 30 m vysoká věž, která je zakončena dvouramenným křížem. Na vrcholu věže je Ochoz sloužící jako rozhledna. Je zde rovněž celoročně vystavený hornický betlém od místního havíře a hudebníka Emanuela Trnky.

Slavní rodáci:

Karel Babánek (1872–1937), básník a spisovatel.

Jan Antonín Alis (1732-1801), významný hormistr a huťmistr, zakladatel novodobých březohorských dolů.

Jiří Baborovský (1875–1946), český fyzikální chemik.

Josef Bartoš (1861–1924), český hudební skladatel.

Antonín Jedlička (1923–1993), český herec.

Hynek Klička (1867–1949), český novinář a politik, poslanec Říšské rady, starosta Březových Hor

Bohuslav Korejs (* 1925), český skladatel chrámové hudby.

František Suchý Pražský (1891–1973), český hudební skladatel a spisovatel; sběratel a upravovatel lidových písní.

Hermína Týrlová (1900–1993), česká scenáristka, režisérka a animátorka.