Bretaň - Cairn de Barnenez

Velký cairn v Barnenezu

Kamenná struktura v Barnenezu je největší náhrobní stavba v Evropě. Tato stavba o délce téměř 75 metrů, šířce 28 a výšce přes 8 metrů byla vybudována v letech 4700 až 3900 před naším letopočtem. Ukrývá 11 pohřebních komor a je tvořena dvěma konstrukcemi, které se liší svým stářím: starší stavba (prvotní cairn) podpírá pozdější pohřební komory, tvořící tzv. druhotný cairn. Vzhledem k době vzniku se také jedná pravděpodobně o nejstarší dochovanou stavbu na světě (vznikla asi 2100 před nejstarší, tedy Džoserovou pyramidou). Odhaduje se, že na stavbu bylo použito 13-14 000 tun kamene z kilometr vzdáleného lomu.

K názvosloví: cairn je kamenná struktura, která zakrývá megalitické hrobky. Vytváří uměle zbudovaný kopec (tumulus), který zakrývá pohřební chodby a komory. V závislosti na poměrném zastoupení zeminy a kamenů se hovoří buď o mohyle (převládá zemina) nebo cairnu (tumulus je tvořen kamením).

I tento mohutný komplex byl časem zcela pokryt vegetací, upadl v zapomnění a proměnil se v zarostlý kopec. V roce 1850 byl tento kopec vědeckou společností sice prohlášen za tumulus, nicméně to bylo vše a roku 1954 jej zakoupil stavební podnikatel, který vrch začal využívat jako lom velmi bohatý na kámen. Tato činnost, která hrozila zničením celé památky, byla zastavena až po objevení několika komor. V té chvíli se naštěstí zmobilizovala laická i vědecká veřejnost a začala bojovat za zachování památného místa. Na naléhavou žádost historika Pierra-Rolanda Giota (1919 – 2002) s přispěním bretonského novináře a spisovatele Francise Gourvila (1889 – 1984) je 18. ledna 1956 mohyla klasifikována jako historická památka. Těžební práce byly zastaveny. V té chvíli nikdo netušil, o jak velmi významnou památku se jedná.

V letech 1956 až 1968 proběhlo několik archeologických průzkumů. Díky těmto průzkumům a následným restaurátorským pracím získal obrovský kamenný masiv svou původní podobu. Z celého pahorku byla odstraněna vegetace, čímž získal svůj charakteristický kamenný vzhled (cairn). Neobnoven zůstal jen lom, tedy ta část tumulu vytěžená na dlažební kostky, kde si je dnes díky těžební činnosti možné prohlédnout v podstatě řez stavbou. Toto odkryté severní průčelí názorně ukazuje, jakým způsobem byly dolmeny zabudovány do celého tumulu. Několik pohřebních chodeb a komor bylo v době objevení (tedy v roce 1955) v neporušeném (tedy cca 6000 let starém) stavu. Ani v těchto hrobkách nedošlo k významnějším nálezům lidských ostatků. Byly nalezeny keramické střepy, hroty šípů a úlomky pazourkových nástrojů. V některých komorách jsou na kamenech rytiny.

Celý komplex je oplocen a platí se vstupné. Je možné prolézt si dvě těžbou odkryté chodby s komorami, ostatní jsou pro veřejnost uzavřené. Repliky kamenů, na nichž jsou vyryté obrazce, je možné si prohlédnout v recepci komplexu. Vstupné v roce 2019 činilo 6 Euro.