Bratislava – fontána Nymfa Františka (Žena s krčahom)

Zajímavou památku, která vznikala postupně v mnoha stoletích, najdeme na Františkánském náměstí, tedy v centru bratislavského Starého Města. Tou pamětihodností je kamenná fontána, které dominuje plastika ženy s helmicí a džbánem, z kterého vytéká voda. Domácí této postavě v antickém oděvu i celé kašně většinou říkají Žena s krčahom nebo – podstatně mileji - Nymfa Františka.

Františka, stojící ve středu nádrže, sice vznikla teprve v roce 1804, ale samotná kašna byla zřízena – jako protipožární nádrž, tedy studna – již roku 1592 (letopočty 1804 i 1592 si také na fontáně můžeme přečíst, do jaké míry je však nádrž původní stavbou z konce 16. století je ovšem nejisté). Důvodem jejího vybudování byl ničivý požár Bratislavy v roce 1590, při kterém v centru města shořelo celkem 320 domů. Fontána byla v 19. století přemístěna na nádvoří Staré radnice, aby se na své původní místo vrátila v roce 1998. 

Na podstavci sochy najdeme dvě nápisové tabule z červeného mramoru. Právě tyto tabule pocházejí z let 1592 a 1804 (nebo alespoň jsou takto datovány) a v obou případech je text latinský. Na bočních stranách podstavce jsou umístěny dva erby; po levici Františky je erb města v podobě srdcového štítu (císařská orlice má na prsou řetěz Řádu Zlatého rouna), po její pravici pak erb císaře Rudolfa II. (rovněž řádově ověnčený).

A pro ty, kteří váhají a ptají se, proč by měla na kašně v centru Bratislavy vylévat vodu do protipožární nádrže z jakési nádoby (velice se mi v tomto případě líbil výraz „krčiažtek“, který pro džbán Slováci občas používají) nymfa (navíc vypadající jako sv. Florián - což by ovšem mělo logiku). Odpověď zní: A proč ne? Vždyť nymfy byly podle řecké i římské mytológie krásné, ale smrteľné, přírodní bohyně, které sídlily mj. při nejrůznějších vodních pramenech a zdrojích. A studna tady prostě byla …

A jen pro upřesnění: před nymfou Františkou se ve středu fontány nacházela plastika lva, který v předních tlapách držel bratislavský erb.