Bouzov - hrad

Turistické cíle • Hrad

Bouzov při příjezdu • Fotografie (25) • Foto: jircak

Vstoupit do fotogalerie (25 fotografií)

Bouzov

Vstoupit do fotogalerie (25 fotografií)

Hrad Bouzov (445 m n.m.) najdete v mírně zvlněné lesnaté krajině na ostrohu nad potokem Špránkem západně od vesnice stejného názvu, pokud na cestě z Olomouce do Zábřehu odbočíte vlevo. Působí dojmem dobře zachovaného středověkého hradu – v jeho objektech se prolíná několik stavebních slohů, zejména gotika a renesance. Jeho současná podoba však pochází z romantické přestavby z přelomu 19. a 20. století. Patří mezi nejnavštěvovanější naše památky a je vyhledávaným místem filmařů.

V r. 1929 zde byl na návštěvě i prezident Tomáš Garrique Masaryk.

Natáčela se zde pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci, filmová pohádka princezna FANTAGIRO a pokračování seriálu Arabela. Také se zde v r. 2004 natáčel německý film Napola.

Z historie:

Hrad byl založen na přelomu 13. a 14. století, jeho prvním známým majitelem byl Búz z Búzova v letech 1317 – 1339. Hrad několikrát změnil majitele. Je možné, že se zde narodil Jiří z Poděbrad, jehož otec Viktorín zde prokazatelně sídlil.

Bouzov • Foto: jircak

V průběhu třicetieté války (1618-1648) sloužil Bouzov jako císařská pevnost a vězení pro švédské zajatce. Roku 1696 hrad koupil Řád německých rytířů, který ho vlastnil až do roku 1939, kdy jej zabavili nacisté. Hitler jej daroval Himmlerovi a hrad se stal sídlem přepadového oddílu SS, který 5. května 1945 vypálil obec Javoříčko. Sloužil i jako skladiště zabaveného majetku.

Po 2. světové válce byl hrad zkonfiskován. I když Řád německých rytířů se snažil o navrácení hradu, jeho snahy nebyly úspěšné a hrad je stále ve státním vlastnictví. Nyní jej spravuje Krajské vlastivědné muzeum v Olomouci.

S účinností od 15. 07. 1999 byl hrad Bouzov prohlášen za národní kulturní památku.

Stavební vývoj:

Tak jak se na Bouzově střídaly jednotlivé šlechtické rody, měnila se i jeho podoba.

Bouzov • Foto: jircak

V době pánů z Bouzova měl hrad především strážní a obrannou funkci. Byl postaven s typicky bergfritovou dispozicí s jedním patrovým palácem. Bergfritová dispozice, to je hrad, v němž tvořil bergfrit (=útočištná hlavní věž) hlavní obrannou stavbu. Z obranných důvodů byl přístupný po snadno odstranitelném můstku ve vyšších úrovních. Proto v úrovni přízemí neobsahoval žádné otvory a přízemí samo bylo přístupné pouze otvorem ve stropě a bylo využíváno jako skladiště či vězení. V té době hrad tvořila zmiňovaná věž, hradby a dřevěné obytné budovy.

Až později byl na jižní straně vybudován kamenný obytný palác, převyšující hradbu.

Koncem 14. století byl hrad rozšířen. Bylo přistavěno předhradí, obehnáno příkopem a valem, ve kterém byly umístěny hospodářské budovy.

Ale i nadále byla zvyšována obranyschopnost hradu. Sídlo dostalo novou souvislou hradbu, zpevněnou dvěma kruhovými baštami a prostřední hranatou baštu s bránou, nově byla postavena parkánová zeď kolem vlastního hradu a opatřena pěti kulatými baštami.

Kolem poloviny 15. století došlo ke stavbě obytného paláce na severní straně.

Bouzov • Foto: jircak

Zdeněk Kostka z Postupic zpevnil parkánovou zeď silnou hranatou věží, do hradeb byla zasazena kruhová dělová bašta a zřejmě byla opravena hláska.

V r. 1499 se začalo se stavbou paláce na východní straně hradního objektu a byla propojena severní a jižní obytná budova.

Roku 1558 hrad Bouzo vyhořel, ale kvůli finančním problémům tehdejších majitelů byl dlouhodobě neobydlen.

Až v r. 1617 začala výstavba jižního křídla. To již hrady postupně ztrácely svou obrannou funkci a stávaly se výhradně obytnými objekty.

Bouzov • Foto: jircak

S příchodem německých rytířů pozbyl Bouzov i tuto funkci. Řádová správa byla postupně centralizována do Bruntálu. Vrchnostenský úřad bouzovského panství se přestěhoval do tzv. předního hradu a nově postavených budov na Předhradí. Mezi nimi a vlastním hradem byl tehdy založen menší park. Hrad sám nezadržitelně chátral.

Současná přestavba:

Do dnešní podoby byl hrad upraven přestavbou v letech 1895 - 1910 na popud Evžena Habsburského, tehdejšího velmistra řádu, kterému se poloha hradu zalíbila a rozhodl se přestavět jej na letní šlechtické sídlo pro sebe a svou matku Alžbětu.

Nejprve byly strženy zříceniny severního křídla. Nový dvoupatrový objekt byl dokončen v r. 1897. V severním paláci, v místě původního pozdně gotického sálu, byla situována rytířská síň. Pro malířskou výzdobu, ve které se vedle postav rytířů vyskytují i znaky držitelů Bouzova, je sál nazýván také erbovním. Původně byl určen pro zasedání řádu.

Bouzov - erbovní síň • Foto: jircak

Také palác na jižní straně, vybudovaný počátkem 17. století, byl v r. 1897 stržen a znovu od základů postaven na původním půdorysu; stal se letním sídlem velmistra a jeho pobočníka.

V letech 1897 – 1899 byla postavena mohutná hlavní věž – hláska – zakončená korouhvičkou s vytepaným obrazem patrona řádu německých rytířů sv. Jiří ve zbroji. V její dolní části je původní hladomorna z 2. poloviny 15. století.

Zachovalejší hradní objekty byly opraveny. V r. 1898 byl opraven nejstarší hradní palác se zbrojnicí a vybudováno tzv. Alžbětino křídlo - komplex místností obývaných matkou velmistra. Pracovna je zařízena původním pozdně barokním nábytkem s bohatými intarziemi, nábytek v ložnici pochází ze Španělska; řádu jej darovala královna Marie Kristina.

Bouzov - erbovní síň • Foto: jircak

Východní palác s knížecími pokoji, zachovanými v původní podobě, byl opravován r. 1899. Velmistrova ložnice, tapetovaná rudým brokátem, je zařízena stylovým nábytkem vrcholného baroka, jemuž dominuje nádherné lůžko. Komplex knížecích pokojů doplňuje pracovna, pokoj sluhy, ohřívárna jídel a lovecká síň.

Nejvýraznějším architektonickým dílem hradního nádvoří je novogotická kaple. S její výstavbou bylo započato v r. 1900 na místě staré kuchyně. Vedle portálu je umístěna cenná socha sv. Jiří z 15. století, přenesená na Bouzov z řádového domu v Benátkách. Na čelní stěně kaple je umístěn pozdně gotický deskový oltář z 15. století.

Ústřední místností spojovacího křídla mezi severním a východním palácem je přijímací sál. Podle mohutného středního sloupu je nazývána také Sloupová síň. Sál sloužil rovněž jako jídelna. Byl teplovzdušně vytápěn a výtahem byl spojen s kuchyní, umístěnou v přízemí.

Bouzov - erbovní síň • Foto: jircak

Hned vedle je velmistrova jídelna, zdobená renesančními obrazy a drobnými dřevěnými plastikami.

Pozoruhodným prvkem hradního nádvoří je novorenesanční kašna, zakrývající studnu vytesanou ve skále do hloubky 52 m.

Po opravě hlavních hradních budov byly rekonstruovány hradby a bašty.

Nákladná rekonstrukce byla provedena neobyčejně citlivě z hlediska historické věrohodnosti a slohového souladu. Vzory pro rekonstruované objekty však nebyly hledány v českých zemích - do původní typické české architektury byla zakomponována celá řada německých prvků. Proto hrad působí v našem prostředí cize.

Bouzov - erbovní síň • Foto: jircak

Hrad je plně zařízen a vybaven. Nejcennější složkou jeho interiéru jsou řezbářské práce místních lidových umělců. Mobiliář pochází převážně ze soukromých sbírek arcivévody Evžena Habsburského, částečně ze sbírek Německého řádu. Novodobé zařízení pak bylo vyrobeno speciálně pro hrad.

Návštěvní doba:

Návštěvní sezóna trvá od 1. dubna do 31. října příslušného roku. Je možno vybrat si z několika prohlídkových tras.

Upozorňujeme návštěvníky, že v době konání svatebních obřadů - obvykle v pátek během celého dne a v sobotu obvykle do 13 hodin - je prohlídková trasa hrad Bouzov nahrazena tzv. svatebním okruhem, který je zkrácen a jeho cena je snížena.

Provozní doba objektu:

Prohlídková trasa	duben a říjen	začátek poslední prohlídky	květen a září	Bouzov - erbovní síň • Foto: jircak začátek poslední prohlídky	červen až srpen	začátek poslední prohlídky
	víkendy a svátky		denně mimo pondělí		denně mimo pondělí
1. Hrad se představuje	9,00 - 16,00	15,00	9,00 - 17,00	16,00	9,00-18,00	17,00
2. Hrad Bouzov a svatební		14,30		15,30		16,30
Bouzov • Foto: jircak 3. Jak se staví středověký hrad		13,00		15,00		16,00
4. Hrad z ptačí perspektivy		15,00		16,00		17,00

Polední přestávka pokladny je od 12:00 hodin do 12:30 hodin.

Vstupné je stanoveno cenovým výměrem platným pro příslušný rok a vydaným Národním památkovým ústavem, územní odborné pracoviště Olomouc. Výměr je k nahlédnutí u pokladny a v kanceláři správy památkového objektu.

Podobné příspěvky

Bouzov-hrad a drobné památky

Obec Bouzov s 505 (2005) obyvateli, včetně místní části Starý Pivovar (22 ob.), se nachází v kopcovitém lesnatém terénu Drahanské vrchoviny, 9 km jihozápadně od městečka Loštice. Bouzov tvoří dohromady 13 částí, se kterými má 1476 (2005) obyvatel.

Ve 13. stol. patřila krajina kolem Bouzova konickému panství. Konické panství držel v letech 1275-1285 olomoucký župní úředník, Albert z Lešan. Po Lešanech u Prostějova se nazýval v r. 1283 Búz a jeho synové Búz a Drslav, který se od r. 1287 psal „z Olšan“. První známý držitelem hradu Bouzova byl nazývaný v německé listině z r. 1317 „Buzo von Buzowe“. Od Zbyňky z Lešan v r. 1349 koupil Bouzov a další zboží Jan z Vildenberka. V r. 1382 prodal Beneš z Vildenberka a Bouzova se synem Prockem bouzovské panství a další zboží markraběti Joštovi. Ten bouzovské panství postoupil v r. 1397 v dědictví zemskému hejtmanu Heraltovi z Kunštátu. Páni z Kunštátu založili zámeckou kapli sv. Gotharda a povýšili Bouzov na městečko. Heraltovi synové, bratři Heralt a Jiří z Kunštátu prodali v r. 1408 bouzovské panství svému strýci Bočkovi z Kunštátu a z Poděbrad. Jako král český odměnil Jiří z Poděbrad svého přítele Zdeňka Kostku z Postupic a nechal mu zapsat v r. 1464 do zemských desek Hrad Bouzov se dvorem a městečkem a také městečko Loštice se dvorem a vesnice k nim příslušné. Matrika u filiální fary byla založena v r. 1648. Poslední z pánů z Kunštátu Boček Kuna z Kunštátu prodal v r. 1494 panství a Hrad Bouzov s městečkem Bouzovem, s hamrem Hanuši Haugvicovi z Biskupic.

Po Hanušovi zdědil panství jeho syn Václav Haugvic, který v r. 1545 upravil na panství poddanské poměry. Pro bouzovské poddané stanovil roční robotu pro 11 sedláků 4 dny potahem a 2 dny pěšky, 9 chalupníků 6 dní pěšky. Museli také pánům nahánět při lovech zvěř, udržovat hráze u rybníka. V r. 1547 získal bouzovské panství Prokop Podstátský z Prusínovic. V r. 1558 Hrad Bouzov vyhořel a vrchnost se přestěhovala do Žádlovic a do Podolí. Část bouzovského hradu byla ještě v r. 1617 zříceninou. Za Podstátských z Prusínovic došlo k dělení bouzovského panství na „horní“ s hradem, dvorem a několika vesnicemi a „dolní“ u kostela sv. Maří Magdalény, s oborou, mýtem, Podhradským mlýnem a pilou a dalším zbožím. Mezi dvě vrchnosti patřil Bouzov až do r. 1696. Část dolního panství u kostela sv. Maří Magdaleny(dnes Starý Pivovar), připomínaná již ve 13. stol., se mezi poddanými nazývala „Lhotka“ a za 30leté války zpustla. V r. 1617 držel bouzovské panství Mikuláš Perger z Pergů (rodinná hrobka v kostele sv. Gotharda) a po jeho smrti bylo prodáno bouzovské panství Bedřichovi z Oprštorfu. Za třicetileté války bylo na hradě vězení pro švédské zajatce. V r. 1651 koupila bouzovské panství Eusebie Sabina Podstátská z Prusínovic a její syn František, hrabě z Hodic panství v r. 1696 prodal velmistru německého rytířského řádu Františku Ludvíkovi, falckraběti na Rýně u kterých zůstalo panství až do r. 1850. Rozhodující vliv však na bouzovském velkostatku zůstal až do r. 1939, kdy hrad obsadili jednotky SS. Velmistři na Bouzově nebydleli a tak hrad pomalu chátral, až velmistr J. V. arcivévoda Eugen Habsburský, kterému se líbilo romantické okolí nechal hrad v letech 1896-1902 romanticky přebudovat na reprezentační řádové sídlo.Z r. 1725 je zakládací listina nové fary u hradního kostela sv. Gotharda. Nejvyšším přípisem císaře Františka II. ze dne 10. února 1798 dostal Bouzov povolení na 4 výroční trhy, a každou středu měl povolen trh na len a přízi.

Škola v Bouzově se připomíná poprvé v r. 1658. Po připojení fary k Lošticím se přestěhoval učitel se školou do farní budovy u sv. Maří Magdalény, kde zůstala až do r. 1725. Nová školní budova u sv. Gotharda se zřídila až v r. 1755. Učitelem byl v letech 1751-1795 Martin Zapletal, který vyučoval v německé řeči i když obyvatelstvo bylo ryze české. R. 1790 měl Bouzov 52 domů a 417 obyvatel. V r. 1806 byl ustaven učitelem Augustin Kašpar „s obcovací řečí moravskou“, který učil až do r. 1857. R. 1858 byla postavena nová dvoutřídní budova školy. Za svůj celkový plat v r. 1861 655 zlatých a14 krejcarů vyplácel také tři podučitele a výlohy za úklid a údržbu budovy. V r. 1904 tu byla založena živnostenská pokračovací škola a od r. 1938 měšťanská škola.

V r. 1834 měl Bouzov 73 domů a 596 obyvatel. Bouzov měl svůj pivovar a sladovnu, parní pilu, sýrárnu, cihelnu, vápenku a byla tu rukavičkářská dílna. Arcivévoda Vilém zde v r. 1879 založil chudobinec pro 12 osob. V Bouzově byl založen v r. 1886 hasičský spolek, v r. 1898 spolek vojenských vysloužilců, zpěvácký kostelní spolek „Cyril“, divadelní spolek (1903) a pohřebnický, Sokol a Národní jednota (1910), Domovina (1924), Omladina (1928). Kino bylo v Bouzově od r. 1933. V r. 1900 měl Bouzov 85 domů a 674 obyvatel. Od r. 1911 byla v Bouzově výroba sodové vody a 2 mlýny.

Bouzov pro svoji romantickou polohu patří k nejnavštěvovanějším místům v ČR, vděčnou kulisou pro natáčení pohádek a lákadlem je také Galerie v podhradí s rozhlednou Trojským koněm, vysokým 15 m, pořádanými rytířskými turnaji a také Sportovní formule u parkoviště s minikárovou dráhou. Zpestřením jsou lety balonem a motorovým rogalem. K turisticky atraktivním cílům patří také přírodní rezervace s Naučnou stezkou Špraněk se skalní branou Zkamenělý zámek a s pozůstatky hradu Bran(Špranku), a také jeskyně a památník v Javoříčku.