Boskovice – brouzdání zimním židovským hřbitovem

Židovské hřbitovy bývají místem tajemným – pro ty, kterým toto slovo nestačí až mysteriózním – a někdy možná i strašidelným. Pro někoho místem velmi zajímavým, přitažlivým a uklidňujícím. Já osobně volím slovní spojení příjemně tajuplná přitažlivost. Židovských hřbitovů jsem navštívil opravdu hodně a ten boskovický – do stráně zasazený – považuji za jeden z nejkrásnějších. Jeho poslední letošní návštěvu jsem měl navíc s bonusem. Snad nikdy jsem se totiž neprocházel židovským hřbitovem liduprázdným, přikrytým bílým sněhem. Sněhem, ve kterém byly jen otisky stop jakéhosi ptactva a drobných šelem, a do kterého jsem já přidal vzorek svých traktorů, vyrobených pravděpodobně v jedné lidnaté asijské zemi.

Nastal čas si židovský hřbitov v Boskovicích blíže představit. Byl založen v průběhu 17. století a již roku 1704 musel být rozšířen. Počátkem 20. století ho tato událost postihla znovu a díky tomu je - se svou rozlohou 14 528 m2 - třetím nejrozsáhlejším židovským hřbitovem u nás (je přitom zajímavé, že i ty oba větší se nacházejí na Moravě, a to v Prostějově a ve Frýdku-Místku). Najdete zde přibližně dva a půl tisíce náhrobků a nejstarší z nich pochází z roku 1640. Památkově chráněný hřbitov je dnes ve správě brněnské Židovské náboženské obce a je docela možné, že jeho předchůdce zanikl při budování Zámeckého parku..

Hřbitovní areál je ohrazen opukovou zdí, která byla při posledním rozšiřování hřbitova opravena a doplněna cihlami a zpevňujícími pilířky. Do areálu hřbitova se vstupuje dvěmi branami, přičemž ta první sloužila ke vjezdu pohřebních povozů a vstupu smutečního průvodu k márnici s obřadní síní. Z té se však dochovalo jen několik téměř rozpadlých obvodových zdi se dvěmi kamennými deskami s hebrejskými texty a – rovněž kamennou – nádobou na omývání rukou. K obřadní síni vedlo monumentální schodiště a poblíž se nacházela dětská sekce hřbitova. Jednotlivé náhrobky boskovického židovského hřbitova tvoří pravidelné řady po vrstvách a najdete zde i hroby významných rabínů Samuela ha-Leviho a Abrahama Placzeka, po kterém se jmenuje i jedna z ulic Židovského města.

Boskovický židovský hřbitov se nalézá na jihozápadním okraji města, v relativně prudkém svahu pod zámeckou Oborou (a jen tak mimochodem: tento svah je součástí kopce zvaného Srák či Sráček). Jak již bylo uvedeno, hřbitov obklopuje – po téměř celém obvodu – ohradní opuková zeď, na které lze nalézt malé kamenné desky s označením sekcí hřbitova. Náhrobky na hřbitově jsou nejen přehlídkou zručnosti místních kameníků, ale i vývoje typů náhrobních kamenů od jihomoravského a mikulovského barokního typu z poloviny 18. stolet po „modernu“ 30. let minulého století. Nejstarší náhrobky často zdobí různé ornamentální a rostlinné prvky jako jsou voluty, lastury nebo lilie.

Starší náhrobky jsou menší, vyrobeny převážně z pískovce a opuky. V jejich horní části bývá často reliéfně vytesán znak, který má symbolizovat jméno, vlastností nebo zaměstnání zemřelého (např. koruna, dva lvi, rostliny v květináči, dvě dlaně kohenů nebo džbán s podnosem coby levitská souprava). Novější náhrobky jsou většinou rozměrnější obelisky z černého mramoru nebo Světlé žuly s německými nápisy. Jednotlivé náhrobky byly osazovány od severovýchodu k jihozápadu a čelem dolů. Čestná místa pro významné a bohaté se vždy nalézala v přístupnější dolní části hřbitova. Nachází se zde také Památník třiceti padlým židovským vojákům z Boskovic, zabitým v bojích I. světové války

Přesto, že je boskovický hřbitov nevhodné umístěn v prudkém svahu a byl několikrát poškozen vodou, stékající z kopce, i různými vandaly, patří - se hřbitovy v Mikulově, Holešově a Třebíči – mezi nejcenější na Moravě. A tak teď jen doufám, že přiložená fotogalerie dokáže vykreslit zvláštní zimní atmosféru tohoto pozoruhodného a starobylého místa.