Vintířova stezka

Vintířova stezka je pěší dálková poutní stezka, která propojuje významná místa spjatá se středověkým poustevníkem a prvním obyvatelem Šumavy svatým Vintířem. Celkově je stezka rozdělena do 9 jednodenních etap v celkové délce 162 km.

Česko-bavorská Vintířova stezka začíná u Dunaje v bavorském městě Niederalteich, v domovském guntherově klášteře. Přes Rinchnach, kde založil klášter, vede přes Zwiesel k česko-německému hraničnímu přechodu Gsenget, odkud míří skrz hluboké hvozdy Šumavy a její malebné podhůří do nitra Čech. Prochází přes Prášily, Hartmanice, Sušici, Horažďovice, Chanovice do Blatné, kde v terénu končí značení pod označením Vintířova stezka. Z Blatné využívá Vintířova stezka koridoru cesty Via Nova, které ji vedou až do Prahy, kde je svatý Vintíř v Břevnovském klášteře pochován.

Vintířova stezka je rozdělena do 9 jednodenních etap v celkové délce 162 km, z nichž vedou 3 etapy v Německu, 1 etapa vedoucí přes hranici je společná a 5 etap vede v Čechách. Na české straně využívá převážně  trasy Klubu českých turistů, v terénu je značená přímo ve směrových cedulkách KČT nápisem Vintířova stezka.

Trasa je na české straně doplněna i o 6 jednodenních pěších okruhů, které začínají i končí ve stejném bodě a dávají tak možnost využití pro jednodenní rodinný výlet, v němž lze sledovat jednak odkaz svatého Vintíře - Gunthera, ale jsou zde zařazeny další atraktivní cíle, například hrady, kostely, kapličky nebo studánky.

Některé z nich jsou vybaveny dětskými herními prvky, milovníci technologií a příběhů si zase mohou pro některé okruhy stáhnout herní trasu v rámci geolokační hry Skryté příběhy využívající mobilní telefony. Podél páteřní trasy můžete rozjímat na některém z pěti symbolických míst, které jsou zastřešeny názvem „Zastav se ,poutníku“ nebo si odpočinout na některé Vintířově lavičce. Cestou možná potkáte původní odrůdu jabloně a když půjdete v ten správný čas, můžete se občerstvit jejím plodem a porovnat chutě jablíček dnešních a minulých. U kostela sv. Mouřence vyhledejte skleněnou sochu sv. Vintíře v životní velikosti z rukou sklářské výtvarnice Vladěny Tesařové a nezapomeňte na chvíli obrátit svou mysl do sebe a věnovat tichou myšlenku muži, jež svou činností propojoval nejen území, ale i národy.

Děti a jejich rodiče, kteří jsou příznivci moderních technologií, si mohou pro Hartmanický, Žichovický, Horažďovický a Chanovický výletní okruh pomocí chytrých telefonů stáhnou v aplikaci Skryté příběhy geolokační hru a zábavnou formou objevovat příběhy ukryté v krajině:

• Český Achiles
• Kmotr v kápi
• Žižkovo vidění
• Vintířova smrt

Muzeum Dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě – stálá expozice věnovaná sv. Vintíři

Expozice je umístěna v Muzeu Dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě u Hartmanic. Je součástí česko-německého projektu Vintířova stezka/Gunthersteig, který je spolufinancován Programem přeshraniční spolupráce Česká republika - Svobodný stát Bavorsko. Partnerem projektu pro realizaci stálé expozice ,,Svatý Vintíř/Gunthersteig“ je Město Hartmanice, realizátorem expozice je Muzeum Šumavy Sušice.

Výstava, která je instalována v několika místnostech, seznamuje návštěvníky s osobností svatého Vintíře, jeho životem, významem a přesahem jeho odkazu do současnosti. Součástí výstavy jsou panely s doprovodnými texty a grafikou.  Výstavu oživuje model poustevny s mnichem Vintířem. Doplňuje ji dřevěná socha Vintíře, oboustranný obraz (olejomalba na plechu), barokní křtitelnice, knihy, podmalby na skle a mnoho dalších drobných historických předmětů. Nechybí zde ani dotyková interaktivní obrazovka, ta představuje ,,Knihu zázraků‘‘, nabízí i jiné zajímavosti a aktivity. Všechny doprovodné texty expozice jsou česko-německé. Přínosem je promítací technika (promítání filmu Poustevník Diplomat), která může sloužit i k pořádání seminářů a podobných akcí.

Věříme, že expozice ,,Svatý Vintíř‘‘ poskytne příjemně prožité chvíle návštěvníkům Dobré Vody a rozšíří jejich vědomí o působnosti poustevníka Vintíře na Šumavě a zcela určitě zaujme nejen dospělé, ale i rodiny s dětmi.

Sv. Vintíř

Kdo to vlastně byl Vintíř? Během staletí se o jeho postavě rozšířila řada mýtů a polopravd. Podle dostupných pramenů můžeme usuzovat, že se tento potomek říšských hrabat z Käfernburgu narodil kolem roku 955. Byl příbuzným císaře Jindřicha II. i prvního uherského krále Štěpána. V roce 1005 se vzdal svého majetku a o rok později vstoupil jako novic do benediktinského kláštera v Niederalteichu. V roce 1011 odešel, nespokojen s životem v klášteře, do místa zvaného Rinchnach, kde pobýval v poustevně. Postupně se k němu přidalo několik dalších řeholníků, kteří zde pak založili nový benediktinský klášter. Mniši kolonizují okolní krajinu, mýtí les a zakládají nová pole a pastviny, proto je později Vintíř zobrazován často i s motykou. Po misiích v Uhrách či Magdeburku se roku 1040 usazuje na české straně Šumavy, snad u Dobré Vody u Hartmanic nebo poblíž Sv. Mouřence, který patřil niederalteišskému klášteru. Vintíř, který snad mluvil i česky, udržoval přátelské vztahy s knížetem Oldřichem i jeho synem Břetislavem. Při konfliktech mezi císařem Jindřichem III. a Břetislavem I. působil jako zprostředkovatel. Když Břetislav v roce 1045 narazil při lovu na umírajícího Vintíře, povolal pražského biskupa Šebíře, který 9. října podal umírajícímu svátost. Tělo Vintíře bylo převezeno do Prahy a pohřbeno v kostele sv. Markéty.

Dnes je sv. Vintíř pro svůj život symbolem smíření mezi dvěma národy, které si v minulosti způsobily mnoho vzájemného příkoří a bolesti, symbol naděje do budoucího života ve společné Evropě.

Symbolická místa

Podél cesty můžete narazit na tzv. Symbolická místa. Jedná se o architektonicky řešené kamenné sestavy doplněné sochařským prvkem v podobě umělecky ztvárněné Vintířovy poutnické hole. Přibližují lidem přirozené činnosti poutníka při cestě krajinou jako jsou spánek, odpočinek, jídlo, rozmluva a nebo modlitba. U některých míst jsou vysazeny původní odrůdy jabloní, jako symbol kolonizačního úsilí sv. Vintíře. Stezka je dále doplněna o tzv. Vintířovy lavičky, které jsou zpracovány zároveň jako informační plocha, kde je možné dozvědět se více o sv. Vintíři a jeho stezce.

Okruhy

Pro jednodenní turisty a rodiny s dětmi je páteřní trasa Vintířovy stezky doplněna o šest výletních okruhů v délce od 2,5 km do 16 km. Na některých výletních okruzích jsou umístěny herní prvky pro lepší motivaci malých turistů, milovníci technologií a příběhů si zase mohou pro některé okruhy stáhnout herní trasu v rámci geolokační hry Skryté příběhy využívající mobilní telefony.

Hartmanický výletní okruh (10km)

Hartmanice - Hamižná – Dobrá Voda – Březník – Rovina – Karlov zámeček – Peklo - Hartmanice

Cesta stoupá okolo kapličky po svahu kopce Hamižná, kde tzv.  pinky prozrazují bývalou těžbu zlata. Unikátní skleněný oltář a další skleněné objekty mají v kostele sv. Vintíře na Dobré Vodě. Pod vrchem Březník měl tento šumavský světec kdysi svou poustevnu. V Chatě Rovina se lze posilnit vyhlášenými specialitami. Zámeček Karlov je sice nepřístupný, ale lze si prohlédnout alespoň kapličku.

Celá trasa je doplněna dětskými herními prvky, pro tuto trasu je možné si stáhnout trasu v rámci Skrytých příběhů – Vintířova smrt.

Annínský výletní okruh (16,8 km)

Annín – Radešov – Kašperské Hory – Kašperk – Nový Dvůr – Trnové Dvory – Dolní Dvorce – Annín

Od Muzea skla v Anníně vystoupáme ke kostelu sv. Mouřence, kde si lze prohlédnout i skleněnou sochu sv. Vintíře v životní velikosti. V Radešově je možnost občerstvení v místním stánku. Odtud cesta stoupá k nejstaršímu kašperskohorskému kostelu sv. Mikuláši. Větší možnost výběru stravování nabízí Kašperské Hory. Lze zde i navštívit místní muzea nebo kostel sv. Markéty. Na hradě Kašperk je možné se zúčastnit prohlídky hradu. Poté už klesáme po loukách i lesem zpět do Annína.

Sušický výletní okruh (16,8 km)

Sušice - Vrch Anděla Strážce - Krásná vyhlídka – Rok – Divišov – Červené Dvorce – Svatobor – Sušice

Za náročné stoupání ze Sušice na Svatobor jsme odměněni kruhovým výhledem na Šumavu i Pošumaví. Po sestupu k Otavě se můžeme vykoupat u jezu na Pátečku, abychom se osvěžili před dalším stoupáním přes ves Rok, s pěknou kaplí, na vrch Kalovy s Krásnou vyhlídkou. U kaple Anděla Strážce se nám naskytne opět krásný pohled na Sušici, tentokrát z bližší vzdálenosti. Podél křížové cesty se vrátíme zpět do centra Sušice.

Žichovický výletní okruh (10km)

V Žichovicích je možné si projít doplňující okruh Žichovice - Rabí - Budětice -Čepice – Žichovice

Při cestě z Žichovic přejdeme Otavu, prohlédneme si hrad Rabí, eventuelně židovský hřbitov, okolo vrchu Líšná dojdeme do Budětic, vsi, kde v hrobkách kostela odpočívají příslušníci rodů vlastnících Rabí. Na svazích Čepičné si prohlídneme ve stejnojmenné rezervaci vápencomilnou květenu, například okrotici červenou, Znovu překročíme Otavu, po mostě, kde je umístěna originální skleněná socha sv. Jana Nepomuckého se dvěma tvářemi, jednou, která hledí vstříc vodákům a druhou hledící na poutníky, kteří prochází po mostě. Celá trasa je doplněna dětskými herními prvky, pro tuto trasu je možné si stáhnout trasu v rámci Skrytých příběhů – Žižkovo vidění.

Horažďovický výletní okruh (9,4 km)

Horažďovice – Zářečí – Malé Hydčice – Velké Hydčice – Prácheň - Horažďovice

Z Horažďovic stoupáme na bájnou Prácheň, bývalé hradiště, ale i hřbitov při kostelíku sv. Klimenta, kde jsou pohřbeny slavné osobnosti Horažďovicka. V okolí Hydčic jsou vápencové lomy, které dávají základ různým stavebním omítkám. Na horažďovickém ostrově obdivujeme jeho parkovou úpravu nebo můžeme navštívit přírodovědnou stanici se zoo koutkem v Zářečí.

Celá trasa je doplněna dětskými herními prvky, pro tuto trasu je možné si stáhnout trasu v rámci Skrytých příběhů – Kmotr v kápi.

Chanovický výletní okruh (2,2 km)

kolem Chanovic – zámek Chanovice – rozhledna (vhodné pro výlet s kočárkem)

V Chanovicích si prohlédneme kostel a zámek, dojdeme kolem symbolického místa „Rozmluva“ a dále kolem dětských herních prvků k Žižkovu kameni a stoupáme na vrchol Chlumu. Na vrcholu navštívíme místní rozhlednu, která nabízí rozhledy až k Šumavě. Při cestě zpět zajdeme do skanzenu, kde jsou znovu postaveny staré domy z blízkého či vzdálenějšího okolí nebo i výklenková kaple či smírčí kříž. Cestou míjíme i opravenou panskou barokní sýpku. . Celá trasa je doplněna dětskými herními prvky, pro tuto trasu je možné si stáhnout trasu v rámci Skrytých příběhů – Český Achiles.

Projekt „Vintířova stezka“ je spolufinancován zprostředků EU z Programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Svobodnýstát Bavorsko Cíl EÚS 2014-2020, číslo projektu: 255.