Cyklostezka Ohře, udělá Ti dobře

V Karlovarském kraji je v současné době k dispozici celkem 2043 km vyznačených cyklistických tras. Tyto jsou postupně rozšiřovány a jejich popisy aktualizovány tak, aby vás co nejvíce informovaly o zajímavostech v místech, kudy po nich budete projíždět. Často totiž vedou kolem oblíbených turistických cílů. V tomto článku bychom Vám však rádi přiblížili páteřní cyklostezku Ohře, která je Centrem dopravního výzkumu zařazena do kategorie tzv. národních dálkových cyklotras.

Trasa páteřní cyklostezky je dlouhá přibližně 110 km, je značená cykloturistickým značením s číslem 6 a je vedena malebným údolím řeky Ohře od hranice s Německem až po hranici s Ústeckým krajem. Cyklostezka Ohře navazuje na Valdštejnovu cyklostezku v Bavorsku označenou jako Wallenstein-Radweg (Eger-Wondreb-Kösseine) a v Ústeckém kraji se pak u města Litoměřice napojuje na Labskou cyklostezku.

Výlet podél Ohře můžete uskutečnit po proudu, ale také proti proudu toku. Souběžně s řekou vede také železnice, takže je možné se vlakem vrátit zpět do výchozího místa, nebo kdykoliv na vlak nasednout i po trase.

Řeka teče od Chebu do Šabiny v původním korytu, jen u Nebanic byla částečně zregulována. Krásné meandry Ohře lze spatřit v okolí Vokova u Chebu a také si můžete všimnout u mostu opravené kapličky sv. Máří Magdaleny. Zbytky původního meandru jsou pak vidět u Nebanic za parkurovou dráhou.

Za Nebanicemi na rozcestí stezky se silnicí na Chotíkov lze odbočit k nově upravenému vývěru kyselky Anita. Pramen využívali lidé od nepaměti a od 19. století byl stáčen a prodáván jako Šumivý nápoj Mirelka. Po válce bylo obnoveno stáčení až v roce 1959 a při té příležitosti byl také proveden rozbor vody. Balneologický ústav tehdy konstatoval, že se pramen Anita řadí mezi nejchutnější kyselky v Čechách. Více informací si cyklisté mohou přečíst na panelu přímo u pramene.

V okolí elektrárny Tisová byl proveden největší zásah do toku Ohře. Je zde patrný násilně zregulovaný tok řeky v úzkém korytu kvůli stavbě tepelné elektrárny. Bývalá obec Tisová podlehla potřebám energetiky, obrovské návozy zvýšily terén nad úroveň stoleté vody a slepá ramena řeky byla zasypána. Postaven byl jez u Černého mlýna a ochranné hráze proti záplavám. Všechny tyto úpravy zcela změnily původní krajinu kolem řeky v těchto místech k nepoznání.

Nejkrásnější úsek toku se zachoval mezi Královským Poříčím a Karlovými Vary. Řeka se zde prodrala Slavkovským lesem a vymodelovala hluboký kaňon. Dnes je úsek u Starého Sedla chráněn jako přírodní památka Údolí Ohře. Na úbočích kaňonu se nachází v Česku velmi unikátní pseudokrasové dutiny a závrty. Najdeme zde zhruba dvě desítky jeskyň, z nichž největší „Cikánka“ je významným nalezištěm zkamenělých třetihorních rostlin. Na pravém břehu nad řekou se nachází silně zvětralý skalní trůn zvaný Kazatelna. Jedná se o jakési sedadlo se schůdky vytesané do pravobřežní skály. Traduje se, že to bývalo dávné kultovní místo, na němž lidé uctívali vodní božstvo řeky Ohře.

Velká kumulace bizarních skalních útvarů a nerostné bohatství regionu Kovářky a Kozích hřbetů našly odraz v četných tajuplných historkách. Je zde mnoho zavalených štol a skal se záhadnými nápisy a značkami. Některá znamení jsou středověkými symboly Benátčanů, prospektorů drahých kamenů a kovů.

Cyklovýlet po páteřní cyklostezce Ohři můžete zakončit občerstvením ve Svatošských skalách. Romantická skalní skupina, která připomíná zkamenělý svatební průvod, poskytla v minulosti inspiraci mnoha umělcům. Pověsti o Svatošských skalách zpracovali například Johan Wolfgang Goethe, Theodor Körner, bratři Grimmové či Vilém Mrštík.

Cyklostezka Ohře je mezi cyklistickou veřejností již poměrně dost známá, zato historie řeky mnohem méně.

Řeka Ohře vznikla přibližně před 20 miliony lety, kdy se zvedaly Krušné hory, a prohlubovala se údolí. Z jezer, později průtočných se začat tvořit aktivní tok. Vlivem intenzity toku a následné eroze se neustále měnilo podloží koryta řeky. Vznikala slepá ramena, kterých bylo ještě do konce předminulého století na Ohři nespočet. Člověk však začal regulovat tok a stará ramena, která jsou významným biotopem, zasypával. Několik ramen se nachází mezi Kynšperkem a Sokolovem. Z botanického hlediska patří řeka Ohře k jedněm z nejzajímavějších u nás. Mezi botaniky je nazývaná „kvetoucí“ řekou. Vyskytují se tu i velice vzácné rostlinné druhy.

Ohře se dříve také nazývala Ohara, Oharka a německy Eger. Její jméno je pravděpodobně odvozeno od keltského Agara, což bylo překládáno jako “Lososí řeka“. Řeka je dlouhá 316 km (z toho 247 km v České republice). Pramení v Bavorsku pod horou Schneeberg v přírodní rezervaci Smrčiny. Pramen se nachází blízko města Weißenstadt (asi 35 km od Chebu). Až do Kadaně protéká kopcovitou krajinou, po průtoku Nechranickou přehradou vytváří četné meandry. Po Vltavě je Ohře v Čechách druhým největším levostranným přítokem Labe, do kterého se vlévá v Litoměřicích.

Řeka patří mezi pět nejčistších řek v Česku. Její voda se využívá na zavlažování a k získávání vodní energie. Na jejím toku byly postaveny dvě přehradní nádrže: Skalka z roku 1964 a Nechranice z roku 1968.

Více informací na www.cykloohre.cz a www.zivykraj.cz