Babí léto v Pošumaví

…ani déšť, ani mráz nám výlet nezkazí…

Bez obav, nechci nikoho lákat na výlet do nepohody, jen pro jistotu poznamenávám, že Pošumaví stojí za návštěvu kdykoli a že i pro případ ne zrovna ideálního povětří je tu co objevovat, čím se bavit a kde trávit spokojené chvíle. Řekneme-li Pošumaví, vybaví se nám - jistě - především české "moře" Lipno a jeho okolí. A řekneme-li okolí, pak se naštěstí nemusíme - jako za časů železné opony - omezovat jen na území české, ale program si můžeme obohatit o atraktivní cíle i v blízkém zahraničí, tedy v Rakousku. Sluší se poznamenat, že na rakouské straně je lákadel, která stojí za návštěvu, také velký výběr. Ale popořadě…

Obec, která dala rozsáhlé vodní nádrži jméno
Je to logické - přehrada dostala jméno po obci, která je k ní nejblíže. Lipno nad Vltavou leží na levém břehu jezera a mezi obcemi regionu není žádnou popelkou. Nejstarší písemný záznam o její existenci pochází už z roku 1530, kdy byla povětšině domovem dřevařů. Ti tehdy kmeny nejen těžili, ale i plavili po Vltavě ke zpracování. Dnes, když tudy procházíme, prakticky na každém kroku nás oslovuje nabídka služeb pro návštěvníky. Týká se nejen ubytování a stravování, ale i celé řady možností ke sportu, zábavě, poznávání, nebo i jen k lenošivému odpočinku. Oblíbená je celoročně provozovaná bobová dráha, své hosty si získalo i blízké golfové hřiště. Za příznivého počasí se zdejší stezky zaplní jak pěšími turisty, tak cyklisty na všech druzích kol, nechybějí ani vyznavači in-line bruslí. Paletu oblíbených kratochvílí doplňuje tzv. Aktive park a v poslední době velmi navštěvovaná atrakce - Stezka v korunách stromů se skvělou vyhlídkou do širokého okolí. Nu a když se obloha zakaboní, naplní se kapacita lipenského Aquaworldu.

Největší středisko wellness
Frymburk se zrodil už ve středověku jako zastávka na obchodní stezce, umožňující pohyb zboží mezi Rakouskem a Čechami. Rod Vítkovců tu nejdříve zbudoval strážný hrádek, kolem kterého se poté rozložilo pohledné městečko. Dnes sem návštěvníci jezdí ze dvou hlavních důvodů: jednak proto, že leží na břehu Lipenského jezera se všemi jeho sportovně rekreačními možnostmi a pak také proto, že tu najdou jeden z největších hotelových wellness komplexů v České republice. V areálu tohoto moderního zařízení najdeme rozsáhlý lázeňský program, aquapark, fitness, squash, bowling, či tenis. V nabídce Wellness Hotelu jsou desítky různých balíčků služeb, vyhovujících všem zájmovým skupinám hostů, zejména pak celým rodinám, což se dlouhodobě setkává s úspěchem. Frymburk výrazně oslovuje také příznivce Cykloturistiky. Poblíž zdejšího koupaliště najdou tzv. Cyklopoint, součást přeshraničního projektu Lipansko-Mühlviertel. Je vhodný k odpočinku a osvěžení při cestě po tzv. Jezerní cyklostezce, dlouhé jedenáct km. Tato trasa je součástí celé sítě cyklotras, křižujících zdejší krajinu. Cyklopoint je bezbariérový, nechybí tu toalety, sprchy, ani občerstvení.

V rodišti Adalberta Stiftera
Horní Planá, ležící rovněž na levém břehu lipenského jezera je přitažlivá především pro návštěvníky, zajímající se o kulturu a historii. Je tomu tak díky zdejšímu rodákovi z 19. století, spisovateli a malíři Adalbertu Stifterovi. Světlo světa tu spatřil v roce 1805, později vystudoval ve Vídni a poté působil v Linci jako hornorakouský školní rada. Do svého rodiště se opakovaně vracel a ve svém literárním díle zachytil život obyvatel Pošumaví a ráz zdejší KRAJINY ve své době. Ve Stifterově rodném domě dnes můžeme navštívit muzeum, kde je k vidění např. jeho olejomalba Horní Plané, jak vyhlížela v roce 1823, některé rukopisy, či vybavení domu z té doby. Stifterova tvorba se všeobecně cení jako významný přínos k atmosféře přátelského soužití obyvatel regionů po obou stranách česko-rakouské hranice. Obec však není jen místem odkazu Adalberta Stiftera, ale nabízí i celou škálu možností k mnohostrannému využití zdejšího pobytu, stejně jako jiné lokality na břehu Lipenské nádrže.

Mimořádné památky nejen světské, ale i církevní
Jižní Čechy mezi skvosty své turistické nabídky řadí i několik významných církevních objektů, svým významem daleko přesahujících hranice kraje. Mezi takové nesporně náleží i cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě. Tento mnišský řád sem přizval Vok z Rožmberka, který objekt roku 1259 založil. Klášter se také stal místem posledního odpočinku celé řady členů rožmberského rodu. Stavba kláštera trvala celých 120 let, za jeho nejstarší část je považována sakristie z let kolem r. 1270. Historie řádu nepostrádala dramatický vývoj, tak jako celá země. Po politických změnách posledních desetiletí se sem komunita cisterciáků vrátila a stará se o postupnou rekonstrukci areálu. Návštěvu kláštera rozhodně nevynecháme a potěšíme se prohlídkou kostela s unikátním oltářem Mistra vyšebrodského oltáře, knihovny a obrazárny s vzácnými díly minulých staletí a především mimořádně cenného Závišova kříže, národní Kulturní památky ze 13. století. Ten je svým historickým významem ceněn téměř na úroveň českých korunovačních klenotů. Areál nabízí prohlídku ještě další zajímavosti, i když již ne tak historicky vzácné a to Poštovního muzea v budově opatství.

Na skok k sousedům
Jak řečeno, přeshraniční spolupráce a vzájemná podpora české a rakouské strany regionu kolem Lipna se odehrává v příkladně přátelském duchu. To často umožňuje i čerpání evropských fondů na realizaci společných projektů. O tom se můžeme na vlastní oči přesvědčit v bezprostředním okolí Bad Leonfeldenu, lázeňského města pár kilometrů od českých hranic naproti Vyššímu Brodu. Bývá označováno za centrum celé oblasti. Moderní vzezření čistě upraveného sídla se vhodně snoubí s lázeňstvím, na jehož rozvoj místní v poslední době úspěšně vsadili. Památky však nechybějí – na náměstí se sochou sv. Jana Nepomuckého spatříme radnici z roku 1608 s rohovými věžemi a pozůstatky barokních fresek, poblíž farní školy si prohlédneme Kostel sv. Bartoloměje. Sama škola je nejstarší dochovanou institucí svého druhu v Rakousku a dnes ukrývá školní muzeum. Jiné - vlastivědné muzeum pak sídlí v objektu pozdně gotického špitálního kostela sv. Josefa z roku 1517. Tady budeme obdivovat zachovalou síťovou žebrovou klenbu. Leonfelden nebyl vždy "Bad" - právo na toto jméno získal až s rozvojem lázeňství, založeného roku 1836. Více než 150 let se tu k léčení užívá postupů tzv. "vodního doktora" Sebastiana Kneippa za využití kombinace rašeliny a vody. V současné době jsou lázeňské kapacity bohatě využívány - podle místních údajů z naprosté většiny hosty ze vzdáleností do okruhu 80 km. Město však nabízí ještě jednu atraktivitu jako příslovečnou "třešničku na dortu" - shodou okolností také sladkou. A tou je návštěva nejstaršího perníkářského závodu v Rakousku, rodinného podniku, nesoucího jméno zakladatele Franze Kastnera. Půvabná hosteska Doris vás tu seznámí se vším, co s historií, současností a hlavně produkcí podniku souvisí, shlédnete krátký film, který to vše mimořádně atraktivní formou barevně a za využití celé řady scénických nápadů dokumentuje, posedíte ve zdejší kavárničce, která nabízí kromě dobré kávy i veškerou produkci závodu a ještě o něco sladkostí více a nakonec si v podnikové prodejně nakoupíte vše, co vám doma pak spolu se vzpomínkami na výlet bude skvěle chutnat. Že neodoláte?

Závěrem
Jak v úvodu řečeno, do lipenské oblasti Pošumaví stojí za to vyrazit kdykoli. Platí to ostatně i pro období zimy, kdy sportovce a jejich rodiny uspokojí buď lyžování přímo v areálu obce Lipno, nebo na opačné straně hranice na svazích oblíbeného Hochfichtu, nebo - jak jsme v těchto dnech objevili - v dosud málo objeveném a využívaném areálu Sternstein. Najdete jej kousek na sever od Bad Leonfeldenu, je vybaven lanovkou, která kombinuje kabinky se sedačkami a vyveze vás do výšky 1102 m n.m. Odtud pak můžete volit ze tří sjezdovek, které se dole opět sjíždějí u dolní stanice lanovky. Tak tedy ahoj! - anebo raději už skol? v Pošumaví…

Miroslav Navara