Taky se hrdě hlásím k HOSIPu, ostatně kdo ne. Máme s Věrkou zvyk, že když odněkud vycházíme, kontroluju ji ve stylu: "Hůlky, rukavice, obě, čepice..., dobrý!" Bohužel ona mě nekontroluje. A tak zatímco ona měla jednou při vystupování z autobusu vše, já měl jen batoh a fotobrašnu nikoliv. Naštěstí v ní mám vizitku a po chvíli mi volal řidič, že ji na konečné objevil.
Taky jsme jednou vystoupili v Pardubicích z expresu a já už u podchodu zašátral na prdelní kapse po šrajtofli, že si ji přemístím do batohu. A ouha, peněženka nikde. Mozek zašrotoval, aha, musela zůstat na sedadle v kupé. Tak honem zpátky do vagonu, v momentě, kdy se vlak začal rozjíždět. Peněženka byla na svém místě, Věrka na perónu nevěděla, která bije a já v rozjetém vlaku do Prahy. Ale po třech hodinách jsme se zase sešli.
A taky jsem jeden foťák (kompakt) utopil v Chorvatsku v moři. Naštěstí poslední den a paměťová karta vydržela. Díky tomu jsem se dostal k zrcadlovce. Jen jsem byl v podezření, že jsem ten kompakt utopil schválně... Jo, jsou to zážitky...