Za prvomájovým polibkem

Můj zaměstnavatel usoudil, že nejlépe se svátek práce oslaví prací a tudiž jsem byl na 1.května povolán, abych přispěl k posilování ekonomického trhu. Přitom v našem dlouholetém partnerském vztahu, vládla dlouholetá tradice o nezbytné aplikaci prvomájového políbení, nejlépe pod rozkvetlou třešní. Nebylo tedy divu, že Jana po sdělení, že na stará kolena jdu na 1.máje do práce, zrovna nehýřila nadšením. Nakonec jsme dospěli k společnému řešení, že za mnou přijede do Náš Svoru, kde pracuji a pak se společně vydáme na Prvomájový výlet po trase Svor - Havraní skály - Radvanec - Sloup.

Tuto nedlouhou (zhruba 7km) a nenáročnou trasu, jsme absolvovali již nesčíslněkrát, stále se na ní vracíme, stále nás něčím novým překvapí. V létě si náš výlet navíc spestřujeme i sběrem lesních plodin, nebo si ve finále přidáme i koupání v Radvaneckým rybníku.

Byl krásný, přímo vzorový prvomájový den, všechno okolo kvetlo a vonělo tak intenzivně, že jsem vyvinul veškeré úsilí, abych co nejdříve splnil své pracovní úkoly a přitom jsem navigoval ostatní rodinné příslušníky k příjezdu do Svoru. Když jsem dostal vyrozumění, že již dorazili na nádraží, rychle jsem jim vyrazil vstříc.

Svor je nevelká, ale docela roztažená ves v podhůří Lužických hor, na úpatí dominantní hory Klíč(759m.nm.). Ještě nedávno zdebyl dosti rozvinutý sklářský průmysl, ale dnes zbývalého podniku Severosklo, zůstaly pouze rozlehlé, hýzdící rujny,kde by se tak jedině dal natáčet nějaký válečný film. Vyfuněl jsem tedy táhlý kopec k nádraží, kde jsem se setkal s Janou a mladším synem Kubou. Vydali jsme se jako obvykle po staré silnici, která ještě před čtyřiceti lety vedla do České Lípy. O kousek dál silničku přetíná další dopravní památka na staré časy, již sotva znatelná bývalá železniční trať do Jablonného v Podještědí, k jejiž zrušení také došlo v sedmdesátých letech minulého století.

Za nedlouho Jana objevila planou třešinku rostoucí u cesty a tak se mohlo uskutečnit naplnění naše mise. Když jsme si odbili tradiční líbání, mohli jsme pokračovat v putování. Sluníčko příjemně hřálo na blankytně modré obloze, dole u hlavní silnice postávala děvčata již v lákavých minisukničkách a zřejmě tak také slavili svátek práce prací. Díky cípu vytěženého lesa, se nám naskytl kouzelný pohled na Klíč a na násep tratě do České Lípy. Zdařilo se nám přejít rušnou hlavní silnici, chvíli jsme kráčeli souběžně s ní,pak jsme s úlevou odbočili do lesa. S potěšením jsme zjistili, že úroda borůvek pro letošní rok vypadá více než lákavě a v duchu jsme se modlili, aby to nedopadlo jak před třemi lety, kdy nadějnou úrodu totálně zničila nenadálá chumelenice.

Uhnuli jsme vpravo na asfaltovou účelovou komunikaci, která se ještě několikrát spojovala a křížila s obdobnými, stále jsme udržovali jihozápadní směr, po levé straně bublal potůček, proplétající se mezi mokřady nad strmými skalními stěnami. To už jsme se napojili na zeleně značenou turistickou cestu, která nás po chvíli přivedla na dohled Havraních skal.

Havraní skály tvoří devět skalních útvarů, dle pověsti to jsou zkamenělí zbrojnoši rytíře sídlícího na tvrzi nad Radvancem, kteří na jeho rozkaz pronásledovali krásnou pannu, aby byli za své činy nakonec proměněni její kletbou. Na nejvyšší vrcholové sklaní plošině byla vybudována nedávnou rekonstruovaná vyhlídka, doplněná o informační tabule. I my jsme se pokochali dalekým výhledem nejenom na pohoří Lužických hor, ale i na nedaleké obce Radvanec a Sloup, s vrcholy Ortelu,Slavíčku,Tisového vrchu,Špičáku, až po vzdálenější vrchy Vlhoště a Ronova.Na rozcestníku u křížku jsme se napojili na modře značenou cestu, která nás posléze přivedla do Radvance, půvabné rekreační osady, ležící asi 3km od Nového Boru a Sloupu v Čechách.

Prošli jsme Radvancem, protože nás už sužovala žízeň a nakonec i nožičky škemrali po dlouhém zimním půstu o odpočinek, zastavili jsme se v hospůdce U mlýna na nezbytné občerstvení. Hospoda byla plná cyklistů, někteří už byli zjevně dosti unaveni, přesto se nám zdařilo se mezi ně vmáčknout. Když jsme nabrali dostatek sil a ukojili žízeň, pokračovali jsme podél břehu Radvaneckého rybníka k našemu cíli, do Sloupu, kde jsme akorád stihli náš autobus na Českou Lípu.

Náš letošní Prvomájový výlet se ku spokojenosti všech účastníku po všech stránkách zdařil a dá se říci, že plně odstartoval naši nastávající turistickou sezónu.