Z PŘEPLAVBY ATLANTIKU

Cestopisy

V prave poledne- Atlantik 21.11.2007 • Fotografie (4) • Foto: moravyacht

Vstoupit do fotogalerie (4 fotografií)

posádka před odplutim z Las Palmas: zleva Milos Krenek, Milos Kotlarik, Borek Zalesak, Martin Lajtos a Lubos Blazek

jako by tornádo?

Vstoupit do fotogalerie (4 fotografií)

Co se stalo s PASÁTEM?

V posledních letech vyplouváme zhruba v polovině listopadu z Kanárských ostrovů do Karibiku. Letos vyplouváme 12.listopadu 2007 ve 12 hod.místního času z Las Palmas.

Je to moje čtvrtá přeplavba Atlantiku západním směrem. Fouká nám svěží severní až severovýchodní vítr. Předpověď mám na týden s převládajícími slabšími větry. Vím, že vyplouvat touto dobou je trochu brzy, ale věřím, že s přibývajícími dny a mílemi k jihu poplujeme s pasátem, tak jak v předešlých letech.

Bohužel se však předpověď slabých větrů naplňuje. Málo kdy dosahujeme rychlosti 4 uzlů, protože vítr nepřesahuje 15 uzlů. Jeden den pokoušíme štěstí se spinakrem, ale nakonec přichází ke slovu motor. Vzdálenost mezi Gran Canaria a Kapverdami/cca 950 mil/jsme urazili za cca 8 dnů. Původně jsme ani neměli zájem na Kapverdách zastavovat, ale rozhodujeme se aspoň dotankovat naftu. O půl noci 20.11. spouštíme kotvu na kotvišti v Mindelu na ostrově Sao Vicente. Ráno se jdeme přihlásit na „Port police“ a „Imigration“. Tato procedura nám zabírá jeden a půl hodiny, prošli jsme 6-ti kancelářemi ve 3 různých budovách. Z jedné budovy do druhé nás doprovázela úřednice, která byla zřejmě mistryní Kapverdských ostrovů v pomalé chůzi. Důležité je nespěchat! V páté, tedy v předposlední kanceláři jsme uhradili poplatek ve výši celých 5 EUR. Pak už jenom na Imigrations office, kde dostáváme do pasů razítko SAIDA /vstup/. Dozvídáme se, že přesto, že tentýž den a to za pár hodin odplouváme musíme znovu tuto kancelář navštívit.

A nyní jsme se mohli vrhnout do víru „velkoměsta“.Velkým plusem je zde nová marina, není sice ještě dokončená, ale u mol se již kotvit dá. Pro naftu jsme si dojeli člunem k místní pláži, u kteréje pumpa./1litr nafty 0,98 EUR/. Procházkou po městě vidíme sice velkou bídu místních obyvatel, ale přece jenom je vidět příliv nových investic. U nábřeží roste nový hotel, vydlážděná kolonáda, několik nových domů a nová marina. Výběr v obchodech není sice takový, jak jsme zvyklí v EU, ale to co potřebujeme chléb, ovoce, zeleninu, mléko, jogurty není problém koupit. Je však nutné si v místních směnárnách, nebo bankách vyměnit Eura za místní kapverdské Escudos. Odpoledne, před vyplutím musím jít znovu do kanceláře „Imigration“, důstojník nám dává do pasů razítko „ENTRADA“ /výstup/. To už šlo rychle a také rychle vyplouváme.

Fouká příznivý a silný severovýchodní vítr. Že by už PASÁT? Po zkušenostech se slabými větry, které nás provázely celou plavbu z Kanárů vytahujeme celé plachty. Po vyjetí z chráněného přístavu rychle refujeme. Vítr je v nárazech až 45 uzlů. Hlavní plachta jde celá dolů a kosatku refujeme více jak o polovinu. I tak dosahujeme rychlosti 8 uzlů. Říkám si, vypadá to dobře, PASÁT se už konečně rozfoukal. Po pár hodinách vítr opět slábne. V následujících 12-ti dnech fouká nám sice východní vítr, ale zase jen slabý 8-15 uzlů. To není PASÁT na který jsem zvyklý a který by zde touto dobou měl stále foukat přes 20 uzlů. Je to takový vitr, kdy to ještě jede, že by nebylo nutné startovat motor, ale vzhledem k zakoupeným zpátečním letenkám začínám mít vážné obavy. Stahujeme předpověď počasí a i na další dny nemá vítr zesilovat. Zkoušíme všechno možné: spinakr, plavbu na motýla, a v zoufalství dokonce drhneme dno od nárustu řas. Barometr ukazuje, že se nacházíme ve velké tlakové níži. V neděli 2.12. ráno kolem 9 hodiny se zdvihá vítr. Stavíme celé plachty. Že by už konečně PASÁT? Vítr sílí a je mi divné, že fouká od jihu. Postupně děláme 1.ref na hlavní plachtě, sotva jsme ho udělali, už je nutné dělat 2.ref. Kosatku refujeme úplně, stavíme bouřkovou kosatku. Vítr 35-40 uzlů. Konečně jachting!!! Letíme rychlostí 9-10 uzlů. Bohužel tento zážitek trvá jen 5 hodin. Pak silný jižní vítr slábne, stáčí se na východní s tradiční silou 10 uzlů. V pondělí 3.12. vítr lehá úplně, motorujeme a počítáme na kolik hodin nám ještě zbývá nafta…Kde je PASÁT?

Nevím, zda jsme Neptuna něčím neurazili, úlitbu jsme mu vždy dali. Nejen že nám nedopřává dobrý vítr, ale navíc jednomu členovi z naší posádky, který zrovna vykonával potřebu na zadních schůdkách, mu Neptun šplouchnul jednou vlnou tak, že když spokojený vylézal na palubu, ostatní si povšimli hnědého hádka. Ten se mu částečně omotal kolem krku a ocáskem splýval k pravému rameni. Tedy honem nová koupel.

Od 6.12. již od půlnoci začíná konečně foukat stálý, svěží severovýchodní vítr. Na Martinik nám zbývá 250 mil. Po ránu nám Neptun vhodil okénkem přímo do záchodu létající rybu. Že by se nám chtěl omluvit za to, že nechal až do dnešního dne PASÁT zahálet? Na Martinik jsme připluli jako dle jízdního řádu, den před naším odletem a těsně před setměním. Jaké však bylo naše překvapení, když jsme při vjezdu do Le Marin viděli mnoho lodí vyhozených na březích v mangrovnících a také na rifech. Neměli jsme ani čas se ptát, co se vlastně stalo.

Teprve v úterý 11.11.2007 ráno /už doma/se ve zprávách dovídám, že hurikán Olga dorazil do karibské oblasti. V tom neštěstí, kdy jsme měli málo větru, jsme vlastně měli štěstí, že jsme se s tímto hurikánem nepotkali.

Miloš Křenek

www.moravyacht.cz

Poslední aktualizace: 18.6.2008

Z PŘEPLAVBY ATLANTIKU na mapě