Templštejn-hrad, který nebyl nikdy dobyt

Templštýn – hrad, který nebyl nikdy dobyt.

Většinu hradních zřícenin je vhodnější navštívit mimo turistickou sezónu v době vegetačního klidu, kdy lépe vyniknou jejich pozůstatky nezakryté bujnou vegetací. Protože jsou celoročně volně přístupné, nemusíme se ohlížet na otevírací dobu a lze je navštívit prakticky kdykoliv. Přijměte pozvání na zříceninu hradu Templštýn, který patřil rozlohou k nejrozsáhlejším středověkým hradům na Moravě a seznamme se v krátkosti s jeho historií.

Z jeho názvu je patrno, že jej nechali zbudovat rytíři templářského řádu, kteří do něj přemístili správní místo své „komendy“ (komenda = správní okrsek duchovního rytířského řádu) z nedalekých Jamolic. Hrádek byl tehdy docela malý o rozměrech 30 x 40 m. Je pravda, že si jej moc neužili. Stavba trvala cca 17 let mezi roky 1281-1298 a po 14 letech jej museli opustit, neboť řád byl církevním sněmem ve Vienne dne 23. března L. P. 1312 zrušen a jmění řádu zabaveno.

To bylo tak. Počátek vzniku řádu je datován již k roku 1118 v období křižáckých výprav do svaté země. Jeho posláním byla ochrana zbožných poutníků do Jeruzaléma před lupiči a nevěřícími. Velmistrovi řádu skládali novicové slib chudoby, čistoty a poslušnosti a v případě potřeby i použití zbraně. Samotní řádoví bratři byli sice chudobní – na jednoho koně připadali dva příslušníci, jak o tom svědčí vyobrazení na pečeti řádu, ale samotný řád postupně bohatl natolik, že mu to začínali závidět jak hodnostáři církevní tak i mocnáři světští. Hrnuli se do něj totiž synkové zámožných šlechticů a nepřicházeli s holýma rukama. Jejich taťkové nechali řádu připsat často nemalý majetek. Navíc dosáhli templáři velké moci, vlivu a vážnosti, neboť nějakou nemovitost, statek s polnostmi i vinohrady vlastnili téměř ve všech zemích středověké Evropy.

Na Moravě se začali templáři usazovat později - až v 1. pol. 13. století, nejdříve v Čejkovicích. O jamolické komendě je první spolehlivá písemná zpráva až z r. 1279.

Po likvidaci řádu bylo provedeno přerozdělení jeho rozsáhlého zkonfiskovaného majetku a Templštýn s jeho statky zprivatizoval bohatý kutnohorský měšťan Bertold Pirkner

z Pirkenštejna, který si namastil kapsu příjmy z kutání drahých kovů. Začal však kout pikle proti samotnému vladaři Janu Lucemburskému ve spolku vedeném římským králem Bedřichem Rakouským. Král Jan si to samozřejmě nenechal líbit a pána Pirknera spolu s dalšími 37 českými i moravskými šlechtici majetků zase zbavil. Kupodivu mohli majetek užívat jeho dědicové Václav a Oldřich. Ani ti však neudrželi tehdy již rozšířený hrad dlouho. Snad byli docela rádi, když jej od nich koupil pan Přibík ze Šelenberka. Také on měl dva syny- Jana a Drslava, kteří se tu po nějaké době začali nudit a v roce 1379 hrad postoupili hrad velkému zvířeti – nejvyššímu českému maršálkovi Jindřichu z Lipé. Za působení bohatého rodu pánů z Lipé se hrad rozšířil z původních cca 1.200 m² na více než čtyřnásobek-asi 5.000 m². Poslední změnu ve vlastnictví zažil Templštýn po stavovském povstání v letech 1618-1620, kterého ze zúčastnil i tehdejší majitel hradu pan Pertold Bohobud z Lipé. Tehdy však byl hrad již v troskách.

Ještě z poloviny 15. století existuje záznam o jeho obydlení, ale pak někdo zřejmě nedodržel požární předpisy a hrad vyhořel. Mohlo to být také od blesku, neboť dvoupatrový hrad tyčící se na vysokém skalnatém masívu nad řekou Jihlavou převyšoval okolní terén. Jisté je, že v jeho sutích byly nalezeny zbytky ohořelých trámů i kovových předmětů, které nepocházely ze soudobých ohnišť trampů.

Další podrobnosti o historii Templštýna a řádu templářů se dozvíte z informačního panelu před hradem. Kromě torz meziokenních sloupů již dosti narušených chrupem času asi nejvíce zaujme mohutná tzv. štítová zeď, s jejíž stavbou se započalo kolem roku 1470 ale nebyla nikdy dostavěna. Svědčí o tom její rovné zakončení u přístupové cesty, na níž měla zřejmě navazovat stavba vstupní věže. Za to tu můžeme obdivovat stavitelské umění středověkých zedníků a kameníků, kteří si na ní dali velmi záležet jak je patrno ze snímku.

V zimním období je možno doporučit cestu z Biskoupek, kde prožil mládí básník Vítězslav Nezval. Z nich sejdete kolem křížového kamene vyasfaltovanou cestou dolů k řece Jihlavě, přejdete most a napojíte se na červenou turistickou značku, která vás zavede po pravém břehu proti směru toku kolem přírodní rezervace Biskoupská hadcová step na úpatí Vrabčího kopce. Odtud vede na hrad žlutá značka podél rokle, jíž teče malý potůček s vodopádky. Po prozkoumání zřícenin a užití si překrásného výhledu do údolí řeky Jihlavy je třeba se po žluté vrátit zpět, po žluté přejít lávku postavenou v místech bývalého brodu, kolem Velké skály vystoupat prudce do kopce až k Biskoupskému kopci a odtud po polní cestě Templářské Cyklotrasy klesat zpátky do Biskoupek, kde jsme zanechali svůj vůz.

Určitě se sem budete chtít vrátit i v době, kdy na svahu pod hradem kvete lýkovec vonný, v podrostu probleskávají zvonečky konvalinek, mezi rozvalinami dozrávají plody klokoče speřeného používaného našimi babičkami ke tvorbě řůženců, na stepi vlají vousy kavylů a samice kudlanky nábožné si pochutnává na hlavě svého nápadníka. V té době můžete zvolit i trochu delší cestu z obce Mohelno nebo ještě delší z Ivančic, kde je i vlakové spojení.

Templštýn nebo také Templštejn se nachází v Přírodním parku Střední Pojihlaví, který najdete na turistické mapě č. 83 – Okolí Brna, Ivančicko v sektoru B2.

Text: Ing. Rostislav Novák

Foto: Ing. Petr Novák