Slovinsko a Itálii - canyoning a zábavní parky

Cestopis - Slovinsko, Itálie

Trasa: Popis trasy jednotlivých dní je níže. Zde jen orientační náznak projeté trasy.

Praha – Salcburk - Bovec – Bled – Bohinj – Tolmin – Nová Gorica – Lido di Jesolo – Mestre – Peschiera – Verona – Riva del Garda – Arco – Rovereto - Praha

Termín: 26.7.2014 – 5.8.2014

Najeto: cca 2250 km

Ubytování: camp Toni (Bovec), camp Zlatorog (jezero Bohinj), camp Gabrje (u města Tolmin), camp Italy (pobřeží nad Benátkami), camp Gasparina (u jezera Garda), camp Brionne (Riva del Garda)

Cestování: cestování autem je ve Slovinsku i Itálii celkem bez problémů, značení je velmi dobré a problém byl pouze ve Slovinsku v horách na vedlejších cestách, kde nám pomohla navigace, která je vhodná i při motání ve městech. Jinak se vyplatilo natankovat naposled na hranicích v ČR (cca 36Kč/l nafty) a pak až ve Slovinsku (cca 39Kč/l nafty), kde mají ceny nafty/benzínu všude stejné. Naopak v Itálii (cca 43-45Kč/l nafty) byly ceny velmi vysoké, takže jsme na cestě zpět tankovali až v Rakousku (cca 40Kč/l nafty).

Náklady: ubytování v kempech je v Itálii (12-18e/os) v turistických oblastech samozřejmě dražší než ve Slovinsku (8-14e/os). Jídlo jsme si většinou připravovali sami z dovezených surovin až na pár obědů/večeří v restauracích. Značnou část peněz jsme vložili za vstupy (40+26+29,5), Dopravu (cca 4500 Kč/auto) a dálniční poplatky (2x8,5e/rakousko, 6,6+9,6+12,6e/itálie, 8,5e/brenner). Samotné nákupy a útrata v místě se pak mohou výrazně lišit. Ale kompletní náklady na celou dovolenou se pohybovaly mezi 12-13 tisíci Kč.

Zajímavosti: jezero Predil, vyhlídka Mantgart, canyoning Sušec, vodopád Boka, řeka Soča a Koritnica, soutěska Mlinarica, pramen řeky Soči, průsmyk Vršič, jezero Bled, jezero Bohinj, soutěska Tolminka, Benátky, Aqualandia, Gardaland, Verona, jezero Garda, via ferrata Arco, cesta Garda-Ledro, jezero Ledro

1. Den Praha – České Budějovice – Linz – Villach – Tarvisio – Predil – Mantgart - Bovec

Cestu jsme začali srazem s druhým autem u Cukráku na R4 a odtud jsme vyrazili přes České Budějovice a přechod Dolní Dvořiště, kde jsme naposled tankovali, jelikož u nás vychází pohonné hmoty výrazně levněji než v ostatních státech, do kterých jsme směřovali. Kolem rozestavěné dálnice samozřejmě v Rakousku jsme se dostali za Freistadtem na dálnici, po které jsme jeli přes Linz, kolem Salcburku až do Radstadtu, kde jsme sjeli z dálnice, abychom se vyhnuli poplatkům za dva tunely (10e). Jeli jsme po silnici 99 postupně na Obertauern, Mauterndorf, St.Michael im Lungau a Rennweg am Katschberg. Cestou jsou dvě prudká stoupání a následné klesání. Takže je otázka jestli jsme vůbec ušetřili nebo jsme spíš ztratili čas a projeli mnohem víc nafty. :D Ale odměnou byli krásné výhledy do okolní KRAJINY. Po najetí na dálnici jsme jeli směr Villach, v kterém se dálnice rozděluje, a my jedeme na Tarvisio do Itálie. Přejíždíme hranice a jedeme po dálnici až do Tarvisia (tato část není zpoplatněna), kde sjíždíme a jedeme již po cedulích Slovenia nebo Predil, což je hraniční průsmyk s pevností. Cestou se i přes špatné počasí koupeme v krásném jezeře Lago di Predil a poté se již vydáváme kolem hraniční pevnosti do Slovinska a kousek za hranicemi uhýbáme podle cedule na Mantgart. Jde o horu, pod kterou se dá vyjet autem a cesta je v některých obdobích zpoplatněna a nahoře bývá hodně lidí. My jsme se tam vydali v neděli při špatném počasí kolem šesté večer a to se nic neplatilo a na dlouhé úzké cestě jsme potkali pouze jedno auto. Asi po 10km dlouhém výjezdu nás čekal krásný výhled na Mantgart i na okolní vrcholy.

Po asi 40minutách cesty jsme dojeli do Bovce. Jedeme po hlavní silnici, která vede kolem města a pravotočivé zatáčce uhýbáme doleva podle malé cedule Čezsoča a poté opět doleva. Chvíli se jede mezi poli a poté je krátký sjezd mezi pár domy až ke kempům u řeky. Z nich si můžete vybrat jakýkoliv. Servisem i cenami jsou velmi podobné a dobré úrovni. Vybíráme kemp Toni (11e/os) a první večer zapíjíme klidnou cestu.

2. Den Bovec – vodopád Boka - Bovec

Druhý den se podle počasí rozhodujeme, jestli vyjedeme lanovkou a půjdeme na Kanin nebo se vydáme na Canyoning. Rozhodli jsme se objednat Canyoning v kaňonu Sušec, který nabízí všechny agentury v Bovci a jedná se o nejnižší úroveň, která je v nabídce. Cenu jsme si cestou k vodopádu Boka otestovali ve třech agenturách a níž než na 40E/os jsme se nedostali. Před canyoningem, na který vyrážíme ve 14h, se jedeme podívat na vodopád Boka. Cesta z Bovce směrem na Tolmin trvá deset minut, než se po pravé straně v kopci objeví vodopád. Po přejetí mostu, pod kterým se skrývá většinou vyschlé koryto řeky, je menší parkoviště, na kterém se dá zdarma zaparkovat. Z něj se jde asi 30 minut lesem, než se dojde na vyhlídku. Jde o nejvyšší vodopád ve Slovinsku a při Jarním tání sněhu musí být opravdu parádní. Po návratu do kempu vyrážíme na canyoning přesně ve 14h, nafasujeme neopreny, boty a úvazky. Nakládáme všechno do Land Rovera a po 20minutách cesty dorážíme na parkoviště k říčce. V plavkách a s celou výbavou uvázanou kolem sebe vyrážíme do kopce, abychom se dostali na začátek canyoningu. Šlapeme asi 30minut a po krátkém sestupu do koryta se už soukáme do oblečení. Průvodce Petr nám dá všechny potřebné rady a už se pomalu kloužeme a skáčeme korytem. Celý sestup kaňonem trvá asi 1h až 1h30min. Vhodnější koryto pro první zkušenost v okolí nenajdete. Jsou zde skoky max 5m, krátké skluzavky a až na poslední skluzavce, která má podle slov Petra asi 30metrů, nás spouštěl zajištěné na laně. Po parádní akci se vydáváme zpátky do kempu a grilujeme. Později se od Petra dozvídáme, že lanovka na Kanin je zavřená, takže nám to narušilo plány na další den, jelikož na pěší túru z Bovce jsme líní.

3. Den Bovec – Trenta – Vršič – Jesenice – Bled - Bohinj

Ráno se rozhodujeme co dál a nakonec balíme věci, tankujeme v Bovci (1,378e/l nafty; cena je v celém Slovinsku stejná) a jedeme ke korytu řeky Soči (Izvir při Soči), který je cestou na průsmyk Vršič za městem Trenta. Cestou zastavujeme po pár kilometrech za Trentou na parkovišti po levé straně a po pěti minutách chůze po silnici zpátky je ukazatel přes most na soutěsku Mlinarica, ke které se dojde za chvilku a je zde vidět pěkně do vymletého koryta ve skále. Pak přejíždíme pět minut k parkovišti u občerstvení a šlapeme 15minut kolem koryta, někdy i za pomoci lana až k prameni řeky Soči, který stojí za to vidět. Pár fotek, sešlap k autu a vyjíždíme do průsmyku Vršič, odkud vede několik cest na okolní kopce. Přes všudypřítomné ovce se nám podaří zaparkovat a ikdyž je zataženo je vidět daleko na okolní vrcholky. Sjíždíme serpentýny a přes Jesenici objíždíme dálnici, jelikož nemáme známku a míříme po cedulích k jezeru Bled, kde dáváme krátkou pauzu na koupání s výhledem na hrad a zámek na ostrově, který je hlavním cílem většiny lodiček jezdících po jezeře. Pořád náš pronásleduje špatné počasí, takže se opět balíme a jedeme k jezeru Bohinj, kde se ubytováváme v kempu Zlatorog (12,5e/os) přímo u jezera a u lanovky, která vozí turisty hledající krásný výhled na celý Triglavský národní park. V dešti se schováváme do restaurace, kde přečkáváme u piva a při hraní her většinu odpoledne.

4. Den Bohinj – Tolmin - Gabrje

Ráno velmi pomalu lezeme do ledové vody jezera s krásnou scenérií okolních kopců. V dešti balíme a vyrážíme velmi složitou cestou přes Hory do města Tolmin. Bez mapy nebo dobré navigace je velmi lehké zabloudit, jelikož značení v horách není zrovna na dobré úrovni. Naštěstí jsme neukroutili volant přes stovky zatáček a serpentin, takže přijíždíme do města Tolmin a kolem zříceniny na kopci přijíždíme do vesničky Gabrje, kde se ubytováváme ve stejnojmenném kempu (8e/os) přímo u řeky Soča, která po deštích nezáří průzračně modrou barvou. Na odpoledne vyrážíme autem k soutěsce Tolminka. Z Gabrje jedeme na Zatolmin a zde již je dobře značená tato turisticky oblíbená soutěska. Platíme vstup (4e/os; 3,2e/student) a jdeme kolem řeky do soutěsky. V soutěsce vyvěrá teplý pramen, který se mísí s přitékající říčkou. Po krátkém výšlapu si soutěsku prohlížíme i ze shora z mostu a lezeme i do volně přístupné jeskyně, ale se světlem z mobilu a bez turistických bot si netroufáme dál lézt. Celá procházka nám zabírá asi 1,5h a určitě stojí za návštěvu. Po návratu zkoušíme zprovoznit přes wifi přenos fotbalu na notebooku a s pivkem zakončujeme další deštivý den.

5. Den Gabrje – Nova Gorica – Lido di Jesolo - Camp Italy

Po probuzení objevujeme okolo stanů malé jezero, takže balení oddalujeme až aspoň trochu vyschnout stany. Pak již míříme přes Novou Gorici, kde si dáváme poslední slovinský oběd, přejíždíme ve městě hranice a z již italské Gorizie najíždíme na dálnici a těšíme se na moře. Sjíždíme až na ukazatel Lido di Jesolo/Eracle a platíme za úsek od hranic (6,6e/auto). Pomalu se přibližujeme k pobřeží, kde se chceme ubytovat v jednom z kempů. Nakonec projíždíme kolem Aqualandie, do které se chystáme následující den, a z hlavní silnice Via Fausta vybíráme jeden z kempů. Zastavujeme u kempu Italy a zjišťujeme ceny, které odpovídají průměrným cenám všech okolních kempů podle údajů na internetu. Jelikož nás je sedm, tak nás neúprosný recepční nutí si koupit dvě parcely, takže se nám ubytování prodražuje (16e/os), ale alespoň nemusíme nikam přejíždět a hned se valíme do moře. Kemp je velmi tichý a potom co si každý ugriluje a dá jedno pivo, zalezou všichni do svých karavanů a nikdo neposedává do pozdních hodin, jako je to obvyklé v kempech.

6. Den Camp Italy – Punta Sabbioni (Benátky) – Camp Italy

Následující den sedáme do auta a jedeme deset minut do Punta Sabbioni, kde nás naháněči ženou na svoje parkoviště. Pár jich objedeme a zajíždíme až na poslední možné parkoviště, abychom to měli co nejblíže k lodím. Cena je všude stejná a na celý den je to 5e za auto. Pak jdeme luštit jízdní řády a ceny. Nakonec si kupujeme 12h jízdenku na MHD v Benátkách za 18e/os. Lze koupit i jednosměrné jízdné jak od soukromých dopravců, kteří sídlí hned vedle nebo městské Dopravy. Ale cena dost vysoká, takže jsme se rozhodli, že se i v Benátkách svezeme Grand canalem a přejedeme na sousední ostrovy. Cesta z přístaviště k náměstí sv. Marka trvá asi 35minut se jednou mezizastávkou na sousedním ostrově. Prohlídneme mezi davy turistů náměstí sv. Marka a pokračujeme ke Grand canalu k mostu Rialto. Zvládáme se dostat k zábradlí a udělat pár fotek, pak využíváme MHD a přejíždíme podle mapky lodí na zastávku Ferrovia, která je přímo u hlavního nádraží a je zde dopoledne spousta lidí, proto rychle přecházíme jinam a pak se lodí dopravujeme na ostrůvek Murano. Ostrov má dlouholetou sklářskou tradici a všude lze zakoupit jejich výrobky. Jde o zmenšeninu Benátek s minimem turistů a cesta na něj trvá 15 minut. Vracíme se do Benátek a vystupujeme u čtvrti Castello a cestou na sv. Marka procházíme čtvrť, kde bydlí převážně místní a turisty zde téměř nepotkáte. Fronty před bazilikou sv. Marka a věží jsou po poledni několikanásobně delší, než byly dopoledne, proto se vyplatí si přivstat, pokud chcete navštívit některou z památek. Po asi sedmi hodinách jsme se vrátili k autu a prodáváme za část ceny jízdenky, které jsou platné ještě pár hodin, což na návštěvu hlavních památek bohatě stačí. Večer se z klidného kempu přesouváme na pláž, kde probíhá ohňostroj a pláže je plná k prasknutí. Po konci už ale zůstáváme sami a alespoň můžeme si nahlas povídat, abychom nerušili všechny spáče v okolí.

7. Den Camp Italy – Aqualandia – Camp Italy

Ráno se probouzíme do zatažené oblohy, ale i přesto se vydáváme na desátou hodinu do Aqualandie, která je asi 15minut autem po hlavní silnice a orientačním bodem v okolí je věž s nejvyššími tobogány. Platíme parkoviště (4e/auto) a přicházíme přesně na otevíračku a využíváme slevu z kempu, kterou obdrží pouze ubytovaní (26e/os; normálně 30e/os). Po krátkém shlazení se vrháme hned na nejvyšší tobogán Captain Spacemaker, na kterém se dá jet až 100km/h a přes strach některých z nás, sjíždíme nakonec všichni. Do 12 zkoušíme téměř všechny tobogány, poté se již fronty natahují a není výjimkou, že někde čekáme i 20minut. Využíváme tedy i jiných aktivit jako jsou různé show. Za 2eura je možné si schovat věci do skříněk, které jsou pak přístupné i opakovaně. Atrakcí je na vyblbnutí opravdu dost a otevírací dobu využíváme téměř celou a před 18hodinou odcházíme po závěrečné show na pirátské lodi, kterou ukončuje skok do vody asi z 20metrů. Na hlavní třídě vedoucí kolem všech kempů na pobřeží je dostatečně rušno a jsou zde všechny potřebné obchody, takže nakupujeme večeři a vyrážíme do kempu.

8. Den Camp Italy – Mestre – Verona - Peschiera – Camp Gasparina

Další den bereme jako odpočinkový na pláži. Po check outu v 11h jedeme na veřejnou pláž, na kterou uhýbáme z hlavní ulice via Fausta Doprava asi po kilometru od kempu Italy. Parkujeme mezi domy a po obědové pizze v plážové restauraci se vyvalujeme na pláž. Bohužel nejsou téměř žádné vlny, takže blbnutí v moři odpadá a sledování podmořského života v blízkosti pobřeží není možné, vzhledem k minimu ryb u písečných pláží. Takže se zabavujeme hraním her a nahříváme se po dlouhé době na sluníčku, které se po předchozích propršených dnech objevuje. K večeru sedáme do auta a vydáváme se na k jezeru Lago di Garda. Odjezd jsme naplánovali velmi špatně, protože v sobotu odpoledne odjíždí snad všichni z okolí, takže stojíme dlouhou frontu, která jede velmi pomalu. Zdrželo nás to asi hodinku, pak najíždíme na dálnici A4, která vede obklikou kolem města Mestre. Jedeme podle mapy a cestu si zkracujeme po dálnici A57, která projíždí městem. Pak se opět dálnice spojí a pokračujeme po A4 až za Veronu na sjezd Peschiera (dálnice 9,6e/auto) a podle mapy a ukazatelů na Gardalandia se vymotáváme z městečka. V dálce vidíme zábavní park, ale asi 2km před ním zahýbáme z hlavní doleva na kemp Gasparina (15e/os). Už za tmy stavíme stany a zavíráme další den u pivka.

9. Den Camp Gasparina (Gardaland) – Verona – Camp Gasparina

Ráno máme opět zataženo jak je již tradicí a i přesto, že je neděle se vydáváme pěšky (20min) do Gardalandu. Zlevněný vstup do zábavního parku si kupujeme již v kempu, kde využíváme slevu pro ubytované (29,5e/os; normálně 37e/os). Volíme atrakci na zahřátí a pak už v nekompletní sestavě využíváme minimálních front a zvedáme si adrenalin na největších atrakcích v parku. Postupně zkoušíme všechny možné atrakce, od vodních, omylem i dětských a různých kravinek poschovávaných v různých domech, lodích. Nejvíce jsme si každopádně užili ty největší. Mezi nejlepší bych zařadil Raptor a Blue tornado. Z vodních asi Jungle rapids a z „adventure“ atrakcí byla zajímavá laser střílečka Ramses a pak překvapivě dlouhá a zajímavá I Corsari. Po celém dni, kdy jsme vyzkoušeli téměř všechny atrakce i vyhlídkové UFO, odcházíme do kempu. Po večeři se chystáme do Verony. Abychom neplatili dálnici, tak vyrážíme po vedlejší silnici přes Castelnuovo, která vede také přímo do Verony. Ve městě se již směřujeme na Centrum a nakonec parkujeme zdarma v jedné z bočních ulic (Via Locatelli) 5minut pěšky od Areny. Procházíme kolem Areny, kde je zrovna koncert, a směřujeme se dále do centra úzkými uličkami kolem balkónu Julie (Via Cappello) až k Duomo di Verona, který je bohužel obehnán lešením. Za tmy se vracíme podél řeky až k pevnosti a mostu Ponte Scaligero. Za odměnu si dáváme výbornou zmrzlinu a vracíme se k autu. Celkem jsme obešli celé centrum asi za dvě hodiny, ale určitě bych doporučil návštěvu za světla, aby si člověk mohl užít i denní atmosféru a i jiné zajímavosti než ty, které byly nasvíceny. Cestou z města jsme trošku zabloudili, ale podle mapy jsme se dostali na správnou silnici a za 40 minut jsme v kempu.

10. Den Camp Gasparina – Malcesine – Torbole – Riva del Garda – Arco – Riva del Garda

Po ranní koupeli v jezeře a v bazénu, do kterého vás pustí pouze s páskou z recepce a v koupací čepici, vyrážíme podél jezera do Riva del Garda. Cestu asi 60km jedeme kvůli silnému provozu asi hodinu a půl, takže se vyplatí vyrazit dřív než v 10 jako my. Hledáme vhodné místo na koupání, ale s výběrem jsme tak otáleli, takže jsme dojeli až do Torbole a koupali jsme se na městské pláži plné lidí. Pak jsme přejeli se ubytovat do kempu Brionne (12e/os) vzdáleného 5minut od Torbole. Po obědě jsme vyrazili na jednu z nejlehčích a nejkratších trasu Via Ferrata ve městečku Arco, která začíná poblíž stejnojmenného kempu. Některé části chybějícího vybavení jsme si vypůjčili a začínáme asi 10 minutovým výšlapem pod skálu. Jelikož pro většinu z nás to byla první zkušenost, tak si říkáme nejdůležitější informace a pak se pomalu škrábeme nahoru. Jde o opravdu jednoduchou Áčkovou trasu, která se dá zvládnout asi za půl hodinky a další hodinku trvá cesta dolů, která není nijak extra značena a dá se zkrátit cestou kolem hradu, který se tyčí nad Arco. Na konci výšlapu je krásný výhled na jezero a okolní kopce. Se západem slunce se vracíme k autu a do kempu, kde grilujeme na volně přístupném grilu.

11. Den Riva del Garda – Lago di Ledro – Riva del Garda

Druhý den se dělíme na dvě skupiny. Jedna vyráží podél jezera starou cestou ze začátku 20. století lemovanou starými pevnostmi a druhá si dopřává odpočinek u jezera. Cesta kolem jezera je velmi oblíbená a využívá jí hodně cyklistů. Cestou se dá odbočit na těžší Ferraty, které začínají zajímavými tunely vykopanými přibližně před 100 lety. Podél jezera se dá jít asi 1h – 1,5h než se dojde k občerstvení. Odtud se trasa dělí na dvě cesty. Nechceme jít po silnici, takže jdeme spíš po turistické trase směrem na Lago di Ledro, což však není už tak zajímavá cesta a až k jezeru trvá asi další 1,5h-2h. U jezera Ledro se spojujeme s druhou skupinou, která přijela autem a jako odměnu zvládáme ve studeném jezeře další koupání. K poslednímu dovolenkovému večeru si dopřáváme luxusní grilování a zakončujeme tím naší dovolenou.

12. Den Riva del Garda – Rovereto – Innsbruck – Mnichov - Praha

Další den oddalujeme odjezd nákupem suvenýrů a poslední zmrzlinu. Pak už vyrážíme od jezera směr Rovereto, kde najíždíme na dálnici a letíme domu. Dálnice z Rovereta k hranicím stojí 12,6e/auto a samotný průjezd Brennerem 8,5e/auto. Pak už použijeme jenom další rakouskou dálniční známku. Tankovat se vyplatilo až v Rakousku za Innsbruckem, jelikož v Itálii je nafta/benzin o dost dražší. V Německu nás potrápí ještě kolony kvůli rekonstrukcím, ale jinak se v pořádku dostáváme do ČR a tím končíme naší 12 denní dovolenou.