Slovácké slavnosti vína a otevřených památek Uherské Hradiště. Retro

Předem musím uvést na pravou míru název. Tyto slavnosti nejsou jen běžným vinobraním, jako v ostatních vinařských obcích jižní Moravy. Jedná se o jedinečnou záležitost, nejvýznamnější akci svého druhu, zahrnující zejména velkou oslavu slováckého folkloru, lahodnosti zdejších vín a burčáků, spojenou s otevřenými historickými památkami Uherského Hradiště. Tato přehlídka bohatosti a rozmanitosti lidového folkloru na Slovácku probíhá každoročně zpravidla druhý víkend v září, od pátku do neděle.

Kdo očekává běžný historický nebo krojovaný průvod, jako v jiných lokalitách, je překvapen mohutností promenády tří tisíc účastníků šedesátky obcí a mikroregionů, přehlídkou rozmanitosti a pestrosti slováckých krojů. Nesledoval jsem začátek, ale řádově trvá kolem 2 hodin! Skutečně velkolepá podívaná, která překvapí i lidi nezajímající se o lidový folklor.

Čelo vedou krojovaní jezdci s prapory na nazdobených koních, následuje selský vůz s bohem vína Bacchem, sudem vína ozdobeným hrozny vína a následujícími rozvernými Bacchantkami. Za nimi už skupiny krojovaných obyvatel jednotlivých obcí, hrdě nesoucí své názvy. Mezi nimi lidové kapely s tanečníky se zastavují, na okamžik zahrají, zazpívají a zatancují.

Mládenci roztáčejí krojovaná děvčata, až se jim široké sukně zvedají. Úžasná a strhující podívaná. Myslím, že nikde v republice něco takového neuvidíte a nezažijete.

Je dojemné sledovat i malé caparty, rovněž oděné v kroji své vesnice, jak si vážně, vědomi si své důležitosti, vykračují. Někteří šprčci mají ovšem štěstí, že se vezou na malém vozíčku. Atmosféra a nálada všech je skvělá a nakažlivá.

Vyzdobené vozy s krojovanými chasníky střídají pěšáky, skupiny mužů a skupiny žen. Všichni v krojích. Laik ani nestíhá všímat si jednotlivých rozdílů mezi kroji. A zase hudba. Taková basa se ovšem pronese. Houslisté jsou na tom líp. Naštěstí se průvod občas zastaví, když někde skupina zrovna zahraje a zatančí. Jinak bychom si určitě ani nevšimli dcery našich velmi dobrých známých. Samozřejmě také v kroji, proto se mezi ostatními ztrácí.

O kus dál za nimi se veze ogar na trakaři. No holt nemá každý koně a vůz. Průvod je nekonečný. Teď vůz tažený nádhernými vraníky veze další kapelu. Tady je na tom basista dobře, basu nemusí nést.

Na blízkém kruháku obstoupila krojovaná skupina kulatý střed, aby okolo něj zazpívali a zatančili. Pochopitelně je provoz na silnici od rána zastaven Na to dohlíží řádka policistů.

Po skončení průvodu se všichni diváci hrnou do centra, kde pokračuje program. Obvyklé stánky s burčákem, gastronomickými lahůdkami, různá vystoupení a možnosti prohlídek v tyto dny zdarma otevřených památek všechny vehementně zaměstnávají.

Všeobecně známá věznice z komunistické éry, kde opečovával vězněné i mediálně nechvalně známý Grebeníček, zajímavá budova bývalé synagogy – dnes knihovny, františkánský klášter s podzemím, Reduta, kaple sv.Šebestiána, Vinný sklep U Juráků a další hist.sklepy, Lékárna u Zlaté koruny a další – celkem 26 památek.

Ve Smetanových sadech probíhají ukázky lidových řemesel a slováckých gulášů, v některých objektech prezentace mikroregionů, na Baťově kanále v přístavu rybí speciality a country hudba na lodích.

Odpoledne se otevírá Vinohradská ulice s otevřenými sklepy a cimbálovými muzikami v nich. Procházejíc uličkou za koštování burčáků, pojednou co to vidí oči mé? Proti nám se valí mohutná postava v kroji se džbánkem v ruce. On to Vladimír, jeden z přátel, co mám různě po městech. A hned mně táhne ke známému do sklepa okoštovat to jeho. Nakonec jsme nemohli ani odmítnout jeho pozvání k němu domů.

Následující neděli program slavností pokračuje podobnými programy. Navíc v Redutě dopoledne probíhá Výstava vín s vyhlášením šampiona Slovácka a odpoledne pak unikátní přehlídka vítězů koštů vín tohoto roku, z celého regionu Slovácko. Mezi těmito všemi akcemi a jarmarkem děti malují, šermíři šermují, menší špunti jezdi na ponících, a sledují loutkové divadlo. Dospělí mlsají letošní burčák a vínko.

Využíváme i možnosti prohlídek místních památek. Ze třicítky otevřených jsme navštívili např. bývalou synagogu v románském stylu, nynější knihovnu, věznici, kde sloužil a dělal kariéru nechvalně známý Grebeníček. Byli zde týráni hlavně zemědělci, kterým byl zabaven majetek, jenž  bránili. Dále Františkánský klášter s kostelem Zvěstování P.Marie a bývalou Jezuitskou kolej. Prošli jsme okolo barokních kašen na Masarykově a Mariánském náměstí s morovým sloupem, Nové radnice a několika historických domů.

Při návštěvě Uh. Hradiště samozřejmě nemůžeme minout uličku vinných sklepů, kde vyhrávají cimbály a housle. Několik jich absolvujeme, samozřejmě s ochutnávkou vzorků bílého i červeného.

No určitě jsem nevyjmenoval všechno. Atmosféra skvělá, jídlo, pití, zábava. Nebyli jsme tady jen jednou. Některý rok zajedeme ještě do Strážnice, kde v tu dobu probíhá podobně laděné Vinobraní. Zkrátka dobře projásaný víkend. Jak už jsem se někde dříve zmínil, podzim patří burčáku a vinobraním. A každé je jiné. Tak se každoročně po nich potulujeme.