Turistika v okolí Zvolena II - Zvolenskou kotlinou na kole

Zvolenští cyklisté a cykloturisté si rádi vyjedou na okruh dlouhý asi 30 km, který nás zavede do pozoruhodných míst severovýchodně od města. Je to i zajímavý tip pro turisty na kole, kteří se ve Zvolenu zastaví, anebo v tomto městě, resp. v blízkém okolí (např.v  lázních Sliač a Kováčová) tráví dovolenou.

Z centra Zvolena, z Nám. SNP, resp. z parkoviště pod gotickým zámkem, se vydáme po nadjezdu a Jesenského ulicí směrem na Lieskovec. V centru této dědiny odbočíme vlevo. Po přejetí můstku ponad říčku Zolná uvidíme před sebou výrazní kopec Hrádok. Jako název naznačuje, že jde o místo, které pro jeho strategickou polohou využili již lidé doby kamenné. Archeologové zde našli paleolitické silicitové úštěpy a jádra, jako i keramický materiál z konce doby kamenné (4 200 - 2 200 let před n. l.). Mísy, amfory, džbánky, cedidla a jiné keramické produkty zdobené kanelováním (žlábkováním) svědčí o vysokém mistrovství hrnčířů, kteří zde žili v 5. - 3. tisíciletí před n. l. Na Hrádku objevili i laténskou keramiku z 2. - 1. stol. před n. l. Nejhodnotnějším nálezem je amforovitá nádoba z dílen z římské province Pannonia. Pod Hrádkem existovala i polykulturní osada z neolitu, doby bronzové i římské.

Kopec Hrádok (362 m n. m.) je zajímavý i po geologické stránce. Spod kvartérních a terciérních uloženin zde totiž vycházejí na povrch paleozoické granodiority, které se v minulosti těžili. Když máme zájem, vyběhneme povedla kamenolomu na vrchol Hrádku, kde jsou stopy po vykopávkách. Nálezy můžeme zhlédnout v muzeu ve Zvolenském zámku.

(Nad soutokem Zolné a Hučavy severně od Hrádku je rozcestí. Vlevo je odbočka do dědiny Lukové. Sem se můžeme dostat ze Zvolena i jinou cestou. Nejprve se necháme vést modrou turistickou značkou, která má svůj začátek na zvolenské malé železniční stanici, Zvolen - město. Značka vede k vojenským hřbitovům, kde spí svůj věčný sen kolem 17 000 sovětských a 10 000 rumunských vojáků, padlých v letech 1944 - 45 při osvobozování jihu Slovenska. Z návrší se otevírá panoráma města, údolí Hrona i blízkých hor: Kremnické a Štiavnické vrchy, Poľana, Javorie. V místech, kde značky vcházejí do lesa, tzv. Bakova jama, pokračujeme na kole přímo po neznačené asfaltové lesní cestičce až do Lukového a dolu vesnicí na již zmíněné rozcestí při Hrádku.)

Vesnice, kterou navštívil britský princ Charles

Po dalších dvou kilometrech nás vítá Zolná. Louky pod dědinou byli na podzim 1944 polním povstaleckým letištěm, z kterého operoval 1. československý stíhací pluk pod velením kpt. Františka Fajtla. Na místě letiště je dnes památník a pamětní deska je i na budově bývalé školy. Před ní je téměř 20 m vysoký dub letní, který zde zasadil místní učitel Ján  Solovič v roce 1898 na památku legendární císařovny Sisi.

Na autobusové zastávce v Zolné se zeptáme na dům Pupalovců, kteří mají klíč od nejvýznamnější pamětihodnosti obce. Dominuje ji totiž gotický kostel ze 13. stol. Obehnán je zdí, která byla ochranou v čase tureckých nájezdů. Kostel sv. Matouše dostal těžké rány při bojích v březnu 1945 a obnovy se dočkal až v ostatních letech. Renovací ožili i unikátní fresky, které jsou dílem neznámých umělců z druhé poloviny 14. stol. Začátkem listopadu r. 2000 obdivoval zolniansky kostel i následník britského trónu princ Charles. Vedle kostela je zámeček, který vybudovali v 17. stol. v renesančním stylu na místě starší stavby. I ten začal hlodat zub času, nová střecha dává záruku, že snad se časem dočká nového života.

Ze Zolné jedeme na sever údolím říčky, která se nazývá také Zolná. Je zajímavá nejen pro rybáře, ale i jiné milovníky přírody, protože její břehy zarůstá původní vegetace s vrbami a olšemi. Jsou chráněny jako přírodní památka na výměře 1,92 ha.

Víte, co je lahar?

Zastavíme se v místě, kde silnici křižuje zelený turistický chodník, který vede z lázní Sliač do rázovité vesnice Očová při nohách pověstmi i básníkem proslavené detvanské Poľany. Uděláme si krátkou zajížďku vlevo do romské osady, která se nachází na protějším břehu říčky. Nad osadou je starý lom. Těžbou lehce opracovatelného kamene se dostal na povrch unikátní přírodní útvar - lahar. Lahary jsou běžné zejména na indonéském ostrově Jáva a odtud pochází i název, který se dostal do geologické terminologie. Lahar je vlastně bahenný proud, který vzniká při vulkanických erupcích a který je příčinou mnohých obětí. Příkladem může být erupce sopky Nevada del Ruiz v Kolumbii 13. listopadu 1985, kdy pochoval asi 27 000 obyvatel města Armero, a lahar byl zřejmě i příčinou záhuby Herculanea při známé explozi Vesuvu. Zolniansky lahar dnes už samozřejmě nepředstavuje žádné nebezpečí. Zatekl sem před milióny let z asi 18 km vzdáleného, tehdy - v mladších třetihorách - burácejícího vulkánu Poľana. V zkamenělém proudu se občas najdou fosilie tehdejšího rostlinstva, ba i tzv. dřevní opály, které jsou fosilizovanými zbytky tisů, jilmů anebo kaštanů. Lahar je chráněnou přírodní památkou (0,3242 ha).

Zastávky u chutných „medokyšů“

Po prohlídce laharu pokračujeme nahoru údolím Zolné přes Sebedín a Bečov do Čerína. Nad domy této vesnice se tyčí podobný gotický kostel, jaký jsem navštívili v Zolné. Vynikající minerální voda, která se dostává na stoly pod názvem Čerínska, se plní do láhví v sousedním Čačíne (dnes spojen s Čerínem v jednou obec), kde je i upravený a zastřešený pramen pro veřejnost. Z Čerína silnice stoupá do sedla mezi Klobušickým vrchem (446 m) a Hrochotkou (457 m). Následuje příjemný sjezd okolo zahrádkářské osady k dalším minerálním pramenům, při kterých můžeme sledovat recentní tvorbu travertinů. Jsou chráněnou přírodní památkou na výměre 3,83 ha. O její charakteru a významu se dozvíme z informační tabule.

Dominantou blízké vesnice Dolná Mičiná je zámek z poloviny 16. stol. s výraznými nárožními baštami. V 70. a 80. letech se započalo s jeho renovací a měl se stát centrem slovenského folkloristického dění. Po převratu se dostal do soukromých rukou a kdo ví, jaký bude jeho další osud.

Dřevěný kostel v Hronseku - památka UNESCO

Z rozcestí na okraji Dolné Mičiné by jsme si mohli cyklotúru prodloužit návštěvou Banské Bystrice. Příjemnější je však jízda dolu údolím Lukavice do stejnojmenné dědiny, ve které v čase komunistického pronásledování žila významná slovenská spisovatelka Hana Ponická. Pod obcí je další z minerálních pramenů založených na pohronském zlomu. V obci Veľká Lúka můžeme doporučit krátkou odbočku (asi 3 km) do obce Hronsek. V ní jsou zajímavé dva zámečky (barokový z r. 1775 a goticko-renesanční z 15. - 16. stol.), ale především unikátní dřevěný kostel, který se dostal na seznam památek UNESCO. Postavili ho v letech 1725 - 26 bez použití jediného hřebíku. Zároveň s ním postavili i dřevěnou zvonici a vedle kostela zasadili lípy, které za více něž dvě století dorostli do více jak 20 m při obvodu kmenu až 520 cm. V kostele řekl své ano hronsecké děvčině Antonii Sekovičové jeden z nejvýznamnějších štúrovských poetů Andrej Braxatoris - Sládkovi (autor Maríny a Detvana), který byl v té době vychovávatelem v blízkých Rybároch (dnes součást města Sliač).

Poslední naší zastávkou na této cyklotúre budou lázně Sliač, kam přijíždějí především lidi s nemocemi srdce a krevního oběhu. Lázeňské budovy i termální koupaliště se nacházejí na lesnatém návrší. A nechybí tady ani kvalitní medokýš - minerální voda, kterou si přicházejí plnit do láhví a bandasek nejen Sliačané, ale i obyvatelé Zvolena a jiných okolních obcí. Ze Sliače (v základní škole je malá místní muzeální expozice) se vrátíme do Zvolena buď po hlavní silnici anebo po cyklistické Rodinné cestičce povedla Hrona.