Putování městem Králíky a okolím nejen po vojenských bunkrech
Během dovolené v Jeseníkách jsme navštívili také město Králíky a okolí. Našim výchozím stanovištěm bylo právě město Králíky, které leží ve Východních Čechách, severním směrem od města Ústí nad Orlicí. Město leží na pomyslné hranici mezi Moravou a Čechami. Auto jsme zaparkovali přímo v historickém středu města zdarma a nejdříve zašli do městského muzea.
1.zastavení
Budova muzea tedy stojí přímo na náměstí. Byla postavena v letech 1795 – 1796 v klasicistním stylu. Původně sloužila jako radnice, později se stala sídlem okresního soudu a berního úřadu, jejichž nedílnou součást tvořilo i vězení. Na přelomu 19. a 20.století v souvislosti s rozvojem kultury a turistiky zde vzniklo muzeum. Dnes zde najdete zároveň informační středisko, koupili jsme zde turistickou známku a dostali razítko do památníku. V muzeu je stálá expozice řezbářství, kde můžete vidět známé kralické betlémy. Dále jsme si prohlédli expozici varhanářství. Zdejší výrobci varhan dodali nástroje například do pražské Lorety, další obývá kostel Panny Marie Sněžné v Olomouci, opatský kostel Narození Panny Marie v Želivi a další. Pro děti bude určitě zajímavá výstava zvířat a hmyzu.
otevírací doba
úterý až sobota
9 - 11.30 a 12.30 - 16.00
v letní sezóně včetně neděle 12.30 - 17.00
Vstupné je minimální a nestojí za řeč…..
2.zastavení
Vyšli jsme z muzea a přímo naproti nám uprostřed náměstí jsme si prohlédli kašnu se sochou přadleny. Je motivem turistické známky. Kašnu na Velkém náměstí postavil kameník J. Rotter r. 1851. Socha Přadleny od F. Schwarztera na šestibokém pilíři s chrliči v podobě delfínů připomíná bohatou tkalcovskou tradici města Králíky.
Potom jsme si prohlédli samotné obdélníkové náměstí, obklopené jednopatrovými domy, které jsou barokní a zdobené empírovými či klasicistními omítkami. V severní části náměstí je několik budov, které vznikly přestavbou barokního zámku, který zničil v roce 1708 požár. Historické centrum města bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou.
3.zastavení
Ve městě Králíky jsme si zašli ještě na oběd a poté odjeli do nedalekého vojenského muzea Králíky. Vyjeli jsme z města směrem na Prostřední Lipku a po chvilce dojeli k bráně muzea. V okolí se nachází řopíky, ale i 3 dělostřelecké věže. Expozice muzea zahrnuje tanky, samohybná děla, bojová vozidla pěchoty, obrněné transportéry, polní děla, protiletadlová děla, protiletadlové rakety, minomety, nákladní automobily, nosiče raket, munici, zbraně a další techniku.
Muzeum vzniklo po roce 1998 tak nějak logicky, jelikož se nachází uprostřed největší pevnostní linie v ČR. Okolí je doslova poseto malými řopíky a na druhé straně Králík stojí dělostřelecká tvrz Hůrka.
Expozice nachází v budově, kde je pokladna a kde jsme koupili turistickou známku a dostali razítko. Je zde možné si koupit modely bunkrů a vojenské techniky. Další částí je expozice venkovní. Zde stojí těžká technika a vozidla. Správně bych měl napsat že nestojí, jelikož některé exponáty jezdí za plotem muzea v letních měsících i s návštěvníky na palubě. Když jsme zde byli v zimě, bylo zde ticho a klid. V létě ovšem zde ovšem hučely motory dvou tanků. My jsme raději nasedli do německého transportéru. Ovšem řeknu Vám, že po čtvrthodině jízdy v terénu, přes kopečky a příkopy jsme toho měli dost. Když jsme zastavili, žaludek se uklidnil.
Provozní doba
Otevřeno denně kromě pondělí od 10-16 hod.
(zavřeno rovněž 24., 25., 26., 31. prosince a 1. ledna; v zimním období, s ohledem na počasí, může dojít k mimořádnému uzavření muzea)
Ceník vstupného- Dospělí: 40,-Kč
- Děti, důchodci, studenti: 25,-Kč
- Rodinné: 2 dospělí + 1 až 3 děti: 100,-Kč
- ZTP, ZTP/P doprovod: zdarma
4.zastavení
Po náročné jízdě transportérem jsme nesedali hned do auta – naštěstí – ale pěšky došli pár metrů k dalšímu cíli. Hned u vojenského muzea stojí pěchotní srub ,, U Cihelny „. Nedaleko jsou další dva lehké objekty, které lze za symbolický poplatek navštívit. Pěchotní srub K-S 14 „U cihelny“ je oboustranný dvoukřídlý objekt, který byl vybetonován ve dnech 29. září až 8. října 1936 a na jeho stavbu se spotřebovalo 2 110 m3 betonu. Výzbroj objektu tvořily dva protitankové kanóny spřažené s těžkým kulometem, dvě dvojčata těžkých kulometů, těžký kulomet v sólo provedení, 9 cm minomet a pět lehkých kulometů. Na objektu byly osazeny dva pancéřové pěchotní zvony. Když se naše vláda vzdala v roce 1938, tak při nucené evakuaci a vyklízení opevnění čs. armádou se zde v noci 3. října 1938 smrtelně postřelil četař Arnošt Hrad, příslušník osádky srubu, který svoji pevnost odmítl opustit. I tomuto člověku je ve srubu věnována místnost se vzpomínkou na něj.
V 50. letech minulého století přišel srub přičiněním n. p. Kovošrot o oba své pancéřové zvony a v pozdějších letech byl několikrát upravován pro různé účely naposledy Ministerstvem vnitra o rámci projektu civilní ochrany. Střílny hlavních zbraní zůstaly zachovány a tak se pěchotní srub K-S 14 zařadil mezi lépe zachované těžké objekty. Od roku 1998 probíhají na tomto objektu rekonstrukční práce. V roce 2002 zde bylo založeno muzeum. V pokladně jsme opět zakoupili turistickou známku a dostali razítko.
Ceny vstupného
1. Pěchotní srub K-S 14 „U cihelny“
Děti od 6 let 25 Kč
Studenti 30 Kč
Důchodci 30 Kč
Dospělí 40 Kč
2. Lehký objekt č. 111 nebo 112
Děti od 6 let 5 Kč
Dospělí 10 Kč
Fotografování v interiérech 10 Kč
Otevřeno je od února do listopadu o víkendech , záleží na roční době , ale většinou od 9 do 16-ti hodin. V měsících červnu a o prázdninách je otevřeno denně.
5.zastavení
Vrátili jsme se k autu a popojeli k dalšímu vojenskému bunkru. Projeli jsme obcí Lichkov a za ní nalevo jsme spatřili jeden ze dvou objektů, ve které se nachází další vojenské muzeum. Předem musím říct, že jsme zde zažili asi nejslabší úroveň prohlídky. Bez průvodce jsme si jeden objekt prošli sami, nedaleko stojící druhý byl nepřístupný. U pokladníka jsme opět koupili turistickou známku a dostali razítko.
Vojenské muzeum Lichkov se nachází na západním okraje obce, cca 200 metrů od silnice č.312 (mezi Lichkovem a Mladkovem).
expozice :
- Historie československého opevnění
- Historie československé armády
- Naši vojáci na západní a východní frontě
- Obrněná vozidla v Československu v letech 1918 - 1945
Muzeum se skládá ze dvou srubů : K –S-32 je používán pro výše zmíněné expozice, po vyčištění od suti, byl ponechán ve stavu, v jakém se nacházel po 60-ti letech devastace. Vlastní expozice jsou umístěny ve vitrínách a celý interiér je elektricky osvětlen.
V těsné blízkosti ( cca 80metrů) se nachází i další objekt předválečného těžkého opevnění, samostatný pěchotní srub K-S-31, u kterého dosud proběhly pouze základní udržovací práce a jehož interiér je využíván k příležitostným výstavám.
Muzeum je otevřeno od dubna do půlky listopadu o víkendech. Vstupné je 20 kč.
Srub v Lichkově byl poslední cíl, který jsme tento den stihli. Následující den jsme se opět do Králík vrátili….
6.zastavení
Druhý den jsme jako první zvolili návštěvu Dělostřelecké tvrze Hůrka u Králík. Ta je od roku 2008 zpřístupněna veřejnosti . Nachází se směrem na Hanušovice 2 km od města. Auto jsme zaparkovali zdarma přímo před vchodovým objektem.
Hůrka je otevřena celoročně , v měsících květnu, červnu, červenci, srpnu a září každý den,v říjnu pak o víkendech.
Vstupné v roce 2010 činilo 60 kč , děti 40 kč, rodinné vstupné 180 kč , foto 50 kč.
Prohlídky podzemí tvrze začínají v 11.00 h, 13.00 h a v 15.00 h , do podzemí se vstupuje i v jinou dobu dle aktuálního zájmu.
Před prohlídkou jsme koupili turistickou známku, dostali razítko do památníku a poté už ,,vzhůru „ do podzemí. Za pancéřovými vraty jsme se dozvěděli , proč byla tvrz vlastně postavena - v důsledku zvolení Adolfa Hitlera kancléřem v Německu. Společně s tvrzemi Bouda a Adam měla svojí plánovanou těžkou výzbrojí palebně krýt a v boji podporovat většinu z několika desítek pěchotních srubů a stovek malých pevnůstek vzor 36 a 37 uzavírajících prostor Králicka od kóty Maliník pro Zemskou Bránu. Do osudného září 1938 se ji podařilo stavebně prakticky dokončit, plně bojeschopnou by se Hůrka stala až někdy ve 2. polovině roku 1939.
Již od podzimu roku 1938 se tvrz stala také cílem pro dělostřelecké pokusy. Dělostřelecký srub K - S 11 představuje pravděpodobně první místo mimo území III. říše, kde proběhly ověřovací zkoušky protibetonových střel Röchling - jedné z vyvíjených, v boji však nikdy nepoužitých, německých tajných zbraní. Stopy po těchto střelách jsme našli ve srubu ještě dnes. Srub se nachází asi 300 m od vchodového objektu směrem na Hanušovice. V roce 2011 by návštěvníci měli svou prohlídkovou trasu končit výstupem po schodech s převýšením přes padesát metrů ( podobné jako na Dobrošově ) a na povrch vystoupit právě tímto srubem. My jsme se ještě vraceli šíleně dlouhou chodbou.
Zkoušky a vytrhání zvonů, kopulí, střílen objekty tvrze značně poškodily, přesto se koncem války rozběhla úprava podzemí pro válečnou výrobu. Na podzim 1944 byla zahájena přestavba podzemí tvrze na továrnu na letecké součásti. V té době také začala nad vchodovým objektem stavba pracovního tábora pro několik set vězňů. Tito měli v podzemní továrně pracovat. Připravené výrobní zařízení se stalo po osvobození V roce 1946 armáda tvrz vyčistila a uzavřela. Počátkem 50. let minulého století kořistí sovětské armády. Došlo k drobným opravám a ověřovalo se využití tvrze armádou ke skladovacím účelům. V těchto letech také národní podnik Kovošrot vytrhal zbývající pancéřové zvony (ze srubů K - S 10 a K - S 11 a zlikvidoval i dva volně ležící již vytržené zvony před vchodovým objektem, které Němci neodvezli) a rozsáhlé pozůstatky překážkového systému.
V roce 1958 bylo rozhodnuto o využití podzemí tvrze formou vojenského muničního skladiště. Ke zprovoznění muničního skladu Králíky došlo na konci 50. let minulého století. Armáda Hůrku definitivně opustila až na konci května 2008.
Tolik historie.
Hned na začátku prohlídky jsme sestoupili do podzemí , doporučuji tedy pevnou obuv a teplé oblečení- jako do jeskyně. Přes gumový chodníček po svážnici jsme tedy sestoupili do podzemní dlouhé chodby , která má více jak 700 metrů a zníž jsou odbočky do muničních skladů , filtrovny atd. Při prohlídce jsme viděli malou expozici vybavení tvrze , sály pro vojáky , operační doktorský sál , ale hlavně dlouhou chodbu skolejemi pro vozíky. Rozměry tvrze jsou monumentální , průvodci skvělí a doba prohlídky asi 70 minut.
7.zastavení
Od Dělostřelecké tvrze je pěkný pohled na Horu Matky Boží s klášterem, kam mířili naše další kroky. A to doslova. I když se dá autem dostat až přímo na parkoviště u kláštera přes Dolní a Horní Lipku., jeli jsme do Králík na začátku aleje, vedoucí ke klášteru jsme nechali auto. Čekal nás poměrně náročný výšlap nahoru. Když jsme se tedy lipovou alejí vyškrábali ke klášteru, nejdříve jsme koupili v suvenýrech známku a dostali razítka. Pak jsme šli do kostela , kde jsme dostali razítko rozhledny Val , která se nachází 1 km od kláštera. Poté jsme si již procházeli ambity, kde se nám nejvíce líbil dušičkový obraz se smrtkou a hrobníkem – kostlivci. Zajímavé byly i svatí na nádvoří.
A proč zde klášter vlastně stojí ?
Během 30-ti leté války, vypukl v r. 1633 v Králíkách mor a zanechal po sobě hodně obětí. Začaly se konat procesí na tehdejší Lysou horu, aby se lidé ubránili před rozšířením. Převážně byly procesí vedeny dětmi, kteří se modlily a zpívali Mariánské písně. Mezi nimi se nacházel i jako malý Tobias Johannes Becker (1646-1710), který si dal předsevzetí, že jako dospělý zde postaví kostel.
Svůj sen si vyplnil a roku 1696 započal stavbu kostela na Lysé hoře k poctě Nanebevzetí Panny Marie a k tomu patřící stavbu Křížové cesty. Stavba byla dokončena roku 1700 a téhož roku byl do kostela přinesen milostný obraz Panny Marie. Stal se srdcem tohoto poutního místa a Lysá hora dostala nové jméno - Hora Matky Boží. Za duchovní správce poutního místa ustanovil biskup řád servitů. V roce 1706 vzniklo 8 kaplí podél aleje, které vedou z Králík až k hlavnímu vchodu kláštera.
V roce 1710 byla v klášterním dvoře postavěna kaple "Svaté schody". Již od počátku tohoto poutního místa sem přicházelo mnoho poutníků, ctitelů Panny Marie, která zde byla vzývána hlavně jako útočiště hříšníků a Matka milosrdenství. Na přímluvu Panny Marie se zde také stalo mnoho zázraků a modlitby mnohých zde byly vyslyšeny.
V noci ze 7. na 8. srpna 1846 do kostela udeřil blesk a ten vyhořel. S mobiliářem, který se po požáru zachoval, se můžeme setkat v ambitech. Vedle chrámu stoji Poutní dům. Během své historie sloužil jako noclehárna pro poutníky, pohostinství a prostor pro divadelní představení.
V druhé polovině 20.století zde byl komunistický lágr pro kněze a řeholníky, místo pro dožití starých a nemocných františkánek, ubytovna pro zaměstnance státního statku a nakonec Poutní dům sloužil i jako místo ustájení dobytka státního statku. Po roce 1990 se na Horu Matky Boží vrátili redemptoristé. Zásluhou pražské provincie a s výraznou pomocí Nadace Franze Jentschkeho byl obnoven a roku 1993 do provozu uveden Poutní dům.
V červenci roku 2002 odešly z kláštera sestry Neposkvrněného Početí a k 1.8.2002 byla na Hoře Matky Boží posílena komunita redemptoristů. Do roku 2006 zde působila skupina redemptoristických misionářů, kteří byli ale toho roku přesunuti do kláštera v Tasovicích u Znojma a na Hoře Matky Boží zůstala běžná řádová komunita v počtu tří řeholníků.
V poutním kostele jsou Mše svaté v neděli v 8.30, 10.00.
8.zastavení
Když jsme si prošli nádvoří i ambity kláštera , vydali jsme se na rozhlednu Val . Tas tojí na dohled od kláštera a je volně přístupná. Vyhlídková věž je představitelkou trendu posledních let. Je totiž rozhlednou a zároveň telekomunikační věží mobilního operátora Vodafone. To byla také podmínka měst Králíky, aby věž jednak nenarušila vzhled krajiny a aby její součástí byla volně přístupná vyhlídková plošina. Při stavbě se použil již stojící vodojem, který jednoduchá neopláštěná kovová rozhledna obkročila. Celková výška věže je 34,5 metrů. Na vyhlídkový ochoz, který je ve výšce 22 metrů nad zemí, vede 102 schodů. Byla otevřena 16.června 2003 a je identická s věží na Ruprechtickém Špičáku v Broumovském výběžku. Vystavěla ji totiž stejná společnost. Z volně přístupné rozhledny je kruhový výhled na Orlické hory, Kralický Sněžník i Jeseníky.
9.zastavení
Opustili jsme rozhlednu a vrátili se zpět ke klášteru. Cestou nahoru na Horu Matky Boží nás zaujala cedule Mariánský pramen. Rozhodli jsme se tedy k němu podívat. Z hlavní aleje jsme odbočili dle šipky doleva na stezku, vedoucí do lesa. Klesající stezka nás neomylně k pramenu dovedla za malou chvíli. Příliš jsme se zde ale nezdrželi. Protože se nám nechtělo šlapat zase nahoru a pak dolů alejí k autu, zeptali jsme se jiných turistů, jestli stezka pokračuje dál do Králík. Odpověď nás pobavila : ,,Tam dole jsou všude Králíci ! „.
A opravdu jsme se zanedlouho napojili na alej a došli zpět k autu.
Otevírací doba kostela
letní období: pondělí – sobota: 8:00 – 17:30, neděle: 8:00 – 17:00
zimní období: pondělí – sobota: 8:00 – 15:00, neděle: 8:00 – 16:00
Při pohledu na hodinky jsme si uvědomili , že ani dnes nestihneme všechny další cíle v okolí Králík a tak jsme se rozhodli zbytek dne pro odpočinek. A třetí den se sem opět vrátíme.
10.zastavení
A jak jsme řekli, tak jsme udělali. V blízkém okolí Králík na nás čekali poslední tři turistické cíle.
Prvním cílem byl, jak jinak , vojenský objekt a to pěchotní srub K-S 5 ,, U potoka „ . Auto jsme nechali na louce u posledních domů a po cestě vedoucí podél protitankových překážek jsme po půl kilometru přišli ke srubu.
Lidé, kteří se o muzeum starají, zde strávili od roku 1994 spoustu hodin, a díky nim si zde dnes můžeme prohlédnout expozice a exponáty věnující se problematice nejen československého předválečného opevnění. K-S 5 "U potoka" byl postaven v roce 1936 jako jeden z pěchotních srubů úseku Červený Potok. Tento úsek zahrnuje celkem 8 samostatných pěchotních srubů od K-S 2 po K-S 9 . Samotná betonáž srubu K-S 5 trvala šest dní a bylo zde uloženo téměř 400 nákladních Tater betonu. Ve výzbroji měl mít sedm těžkých kulometů vz.37, dva protitankové kanóny vz. 36 a sedm lehkých kulometů vz. 26, což v roce 1938 představovalo již úctyhodnou palebnou sílu. Narozdíl od lehkých objektů, kde posádku tvořilo maximálně sedm mužů, zde jich mělo být 37. K-S 5 je objekt oboustranný, původně osazený třemi pancéřovými zvony, které měly sílu stěn 20 cm. Osazování zvonů probíhalo na podzim roku 1937. Ze zvonů se jednak provádělo pozorování, jednak se z nich dalo střílet kulomety. Dva krajní zvony srubu byly určeny přednostně pro pozorování , v případě potřeby se z nich dalo střílet lehkým kulometem do okolí srubu. Třetí zvon, pro těžký kulomet, se nacházel uprostřed čelní stěny. K-S 5 přišla v padesátých letech o všechny tři pancéřové zvony, což ji sice hodně poškodilo, ale ne tolik, jako okolní objekty.
Pokud se sem dostanete v září, doporučuji přijít na akci Oživený bunkr. Prohlídky při petrolejových lampách či ukázka vojenské akce s použitím střelby stojí za vidění. Jako vždy koupili jsme i zde turistickou známku a dostali razítko do památníku.
Otevírací doba a vstupné
Otevírací doba: |
|
|
květen, červen, září, říjen |
soboty 9.00 - 17.00 hod. |
|
červenec, srpen |
soboty 9.00 - 18.00, |
 Rozhledna Na Křížové Hoře Případně je možné dohodnout jiný termín. |
|
Vstupné: |
|
|
dospělí |
40,- Kč |
|
děti |
20,- Kč |
11. zastavení
Po prohlídce srubu K-S 5 jsme hledali místo, kde bychom se najedli. A protože jsme měli v plánu navštívit Severomoravskou chatu a protože jsme byli na té správné straně kopce, kde chata stojí, vydali jsme se tam.
Hned vysvětlím tu správnou stranu - příjezdová cesta pro auta je pouze od obcí Dolní a Malá Morava. A srub K-S 5 se nachází u Dolní Moravy. Cyklisté ovšem mohou přijet i z druhé strany – od Moravského Karlova. Každopádně z obou stran čeká na návštěvníky Severomoravské chaty poměrně náročné stoupání.
Takže jsme přijeli k chatě, zaparkovali auto a dali si oběd. Potom jsme si koupili turistickou známku a opět dostali razítko do památníku.
Chata byla postavena v roce 1933 německým turistickým spolkem. V roce 1962 chata do základů vyhořela a na jejím místě byla v roce 1967 dokončena nová chata, včetně hřiště a malého bazénu. Je zde možnost celoročního ubytováni i občerstveni. Rekonstrukce chaty proběhla v roce 2003.
Severomoravská chata
Podlesí 141
Malá Morava
GPS: 50°03´49.804" N, 16°50´59.631" E
12.zastavení
Po dobrém obědě na Severomoravské chatě jsme měli před sebou poslední cíl. Museli jsme se však vrátit do Dolní Moravy, Králík a odtud jet do obce Červená Voda. Asi uprostřed obce je odbočka, která nás dovedla poměrně prudkým stoupáním k rozhledně Na Křížové Hoře. Stojí zde od roku 2007 a je svým tvarem zcela unikátní. Na Křížové hoře stával od roku 1833 malý kostelík. Později vyhořel a byl nahrazen kostelíkem Proměnění Páně, který měl oproti původnímu i věž. V roce 1923 zde byla vybudována dřevěná chata.
Křížová hora se stala oblíbeným poutním místem a o její zvelebení se staral „Spolek Křížové hory“ založený v roce 1933 v Červené Vodě. Dvakrát ročně se zde konaly poutní slavnosti.
Po roce 1945 začíná období úpadku tohoto místa. Blízké okolí sloužilo jako cvičiště naší a po roce 1969 sovětské armády. Chatka i kostel byly zbourány. Zničena byla i křížová cesta.
Až na konci tisíciletí začali zdejší zastupitelé přemýšlet o obnově původního dřevěného kostela, ale zelenou nakonec dostala výstavba turistické rozhledny. Stavělo se často v náročných klimatických podmínkách. Za deště nebylo možné provádět betonáž, protože v tu chvíli byl vrchol Křížové hory pro nákladní automobily nedostupný. Ani přivedení elektřiny k rozhledně nebylo jednoduché. Práce probíhaly ve skalnatém podloží a místy až v šedesátistupňovém svahu.
Otevírací doba
listopad až březen - ZAVŘENO, v případě dobrého počasí a dostupnosti pouze na objednávku
duben a říjen - otevřeno v sobotu a v neděli od 13 do 15 hod.
květen, červen a září - otevřeno v sobotu a v neděli od 10 do 17 hod.
červenec a srpen - otevřeno každý den od 10 do 17 hod
V případě zájmu návštěvy (nad 5 osob) lze domluvit individuální návštěvu.
GPS souřadnice vrcholu hory: 50°2'16.07"N,16°45'26.21"E
No a to byl poslední cíl během putování městem Králíky a okolím.
Diskuse k cestopisu Putování městem Králíky a okolím nejen po vojenských bunkrech