Poznáváme ostrov Elbu 2

Další den jsme se vydali do starobylého městečka Marciana, které je vzdáleno od Procchia asi 18 km. Cestou jsme viděli slavný ostrůvek, Isola Paulina, u kterého se údajně koupala nejmladší Napoleonova sestra Paulina nahá.

Poggio – má středověký charakter. U Poggia je nejlepší a nejdražší restaurace na Elbě – Ristorante Publius (ristorantepublius.it). Restaurace byla rekontruována v roce 1970 a najdete zde nejrůznější speciality místní kuchyně z plodů moře, těstovin, kaštanů, ryb, divočáků, zeleniny a jiných dobrot. Ostatně, slavný kuchař Emanuelle Ridi pochází z Elby.

Cestou jsme viděli Napoleonův pramen. Ale nedalo se u něj zastavit, protože byl v kopci a v nebezpečné zatáčce. Pramen Napoleona – používá se k léčbě krve v moči.

Vyjeli jsme lanovkou na nejvyšší horu Elby – Monte Cappane 1019m žlutou klecovou lanovkou (asi 20 minut jede nahoru) a pohlédli do údolí a do okolí a na okolní ostrůvky.

Pod lanovkou je kavárna, kde jsme se občerstvili výborným Cappuccinem. Překvapení na nás čekalo na WC – zvýšené plechové šlapky. Některé dámy to vzdaly a raději si toaletu odpustily.

V kaštanovém háji v kopcích Monte Cappane se ukrývá starobylé městečko Marciana, kde se stále stoupá nahoru. Viděli jsme umělce, který před svým krámkem vyráběl kožené masky – malý krámek Unzipo, Ve staré nefunkční pekárně, kde údajně sídlil po celé Elbě známý elf Unzipo, si zřídili Giuliano a Paola svůj krámek, kde vyrábějí a prodávají výrobky lidové tvorby z kůže, papíru, látek a dřeva, např. boty, kabelky, masky, pásky, pytlíky, a jiné.

Navštívili jsme muzeum Etrusků, vykopávky, minerály – thurmalín, beryl a jiné.

Cestou zpět jsme se zastavili ve speciálním obchůdku Il Capepe, který vypadá uvnitř jako nějaký sklep. Zde prodávají Doriana a Renato výsledky své alchymisté laboratoře – nejrůznější marmelády, pasty, nejrůznějších chutí z produktů z Elby. Nejzajímavější je kaštanová pasta, nebo cibulová pasta, dále do svých past přidávají i sýry nebo maso. Tyto výrobky jsou krásně upraveny a hodí se zejména jako suvenýr z Elby.

Marciana je významné poutní místo, šli jsme tedy po poutní cestě, kolem kostela sv. Františka z roku 1622, kolem kapličky až jsme natrefili na plechového anděla. Madona del Monte – je významné poutní místo, ke které vede křížová cesta. Každoročně se zde konají poutě. Vedle tohoto svatostánku je Poustevna, kde se v roce 1814 Napoleon setkal se svou láskou, Polkou, Marii Walevskou. Sestoupili jsme zpět dolů a prohlédli si pár obchůdku. K obědu jsme si dali skvělou italskou zmrzlinu. Poté jsme sjeli dolů do Marciany Marina.

Prohlédli jsme si toto malé přímořské městečko a nalodili jsme se na červenou loď , Nautilus, s proskleným dnem, kde jsme sledovali podmořský život, rybičky, byl vidět i nějaký vrak lodi.

Nad Marcianou Marinou se vypíná Forte Apizzano – pevnost, s vyhlídkou na ostrov, sloužila jako úkryt při nájezdech pirátů. V roce 1533 ji známý pirát Dragut dobyl.

Potom jsme si nakoupili pohledy, suvenýry a jedné vinotéce po ochutnávce mnoha likérů a vín likéry, víno, marmeládu z fíků, Napoleonův koláč a vodu z Napoleonova pramene. Pak jsme objevili supermarket, kde jsme si nakoupili dostatek vody, protože voda v našem apartmánu nebyla pitná.

Naši další zastávkou byla Marina di Campo – letovisko, kde to žije. Krásně lázeňské městečko s mnoha bary, obchůdky se suvenýry, večer je zde zábava a zde můžete potkat i mnoho slavných osobnostní, které si toto městečko oblíbili a tráví zde svou dovolenku.

V Marině di Campo je krásná široká pláž s jemným pískem. Provozují se zde mnohé vodní sporty, včetně potápění.Na příkrém srázu nad mořem vidíme zachovalou pisánskou věž.

Jsou zde i další krásná písečné plážičky a skalnaté útesy.

Mezi Marinou di Campo a Procchiem se nachází elbánské letiště - Pila. Cestou do Procchia sledujeme políčka s vinnou révou a ovocnými stromy.