Okolo Žárové

Protože jsem si minulý týden v pátek (29.6.2012) musel vzít v práci ještě jeden den dovolené, využil jsem toho k dalšímu výletu na kole. Z několika variant jsem se rozhodl pro průjezd Žárovou (s povinnou zastávkou u nejstaršího dřevěného kostelíku v okolí), abych mohl zkontrolovat, v jakém stavu se nachází rekonstrukce poutní kaple Nanebevzetí Panny Marie v Pekařově, kde jsem už několik let nebyl. Jedná se o hřbitovní kapli z I. poloviny 19. stol. a v současné době již byla dokončena náročná a dlouhodobá rekonstrukce. Musím ovšem přiznat, že původní, neomítnutá, kamenná podoba se mi líbila mnohem víc než současná žlutá pseudobarokní fasáda. A pak už jsem se dal do projíždění okolního terénu s tím, že něco nafotím. Zkouším teď využívat na kompaktu možnosti vytvořit složeninu 2-3 snímků do podoby panoramatické fotografie. Na stavby se tato funkce moc použít nedá, protože se při nedostatečné vzdálenosti budovy různě kácí nebo rostou do kopce, ale na krajinky to, i přes můj stále se horšící, tedy již naprosto nesokolí zrak, jde celkem slušně (ojedinělé pokusy, kde se fotografie půlí rozdílnou ostrostí nebo sytostí barev, samozřejmě, neprezentuji). Bohužel pátek na focení zcela ideální nebyl, protože všechno bylo v oparu z horka (žádné filtry nevlastním a na kompaktu by mi byly stejně k ... ničemu), ale po poledni se situace přece jen mírně zlepšila. A navíc proti tomu, co přišlo v sobotu, se vlastně jednalo o ideální stav ...

Vrátil jsem se tedy zpět na horní konec a vyjel si nad Horní Bohdíkov (s povinnou fotopauzou u kaple sv. Anny), a pak si zase zasjezdoval pod něj. Motal jsem se, v podstatě pořád, po červené a žluté turistické značce, tedy hodně po místních pastvinách. Byli jsem tu kdysi s kamarádem značkovat a taky jsem se tu zamotal v rámci první účasti na Hanušovické čtvrtce, takže terén jsem celkem znal. A protože se mi nechtělo sjet do Potůčníku a zase dojíždět z Hanušovic zadem kolem asfaltérů, vrátil jsem se na tu žlutou. Výjezd po pastvině stád skotu vzhůru nad Prameny mě až tak moc nebavil. Kolo jsem měl za chvíli od ... však víte a navíc si mě, dle mého názoru až příliš, oblíbila hovada. Pak už to šlo v pohodě. Udělalo se přece jen o dost jasněji a výhledy byly tím pádem zajímavější. Prudce stoupající teplotu kompenzoval fakt, že stoupání jsem měl většinově za sebou a jezdil jsem teď, víceméně, pořád vrstevnici ve výšce 700 m.n.m.

Od Pramenů jsem nakonec zvolil variantu sjezdu přes zaniklou dědinu Štolnava, svého času spíše Stollenhau, která mívala v dobách největší slávy téměř 200 obyvatel (fragmenty původního hřbitava připomínají rok 1965, kdy ČSLA dokonala historii obce, založené v polovině 16. stol.), do Kopřivné a přejezdem vrcholu Lužná jsem se dostal vlastně až k nechutně horkem sálajícímu bydlišti. A vzhledem k volbě míst, kde jsem se pohyboval, jsem celou tuto část dne absolvoval bez jediné cigarety i bez návštěvy osvěžovny ...

psáno v červnu 2012

Více fotografií na: 

http://markyz63.rajce.idnes.cz/Okolo_Zarove_06_2012