Nejkrásnější kanárský ostrov Tenerife

Dovolená na Kanárech u mne vždy vyvolávala představu přeplněných pláží německými, skandinávskými a anglickými důchodci, kteří přes den odpočívají na plážích nebo v kavárnách a večer paří v nabitých levných osvěžovnách. Jaké bylo mé překvapení, když jsem na podzim konečně na ostrov - prý ten nejkrásnější z Kanárských ostrovů - vyrazila.

Když jsme přistávaly na jižním letišti královny Sofie, bylo poledne a po necelých pěti hodinách letu jsme nebyly unavené, časový rozdíl jen jedna hodina, čili jatlag nehrozil. První co jsem udělala, svlékla svetr. Modrá obloha, teplo jako v létě a od moře vanul příjemný větřík. Tato pohoda přetrvala až do odletu domů. Náš pobyt měl být hlavně poznávací, ale aktivní odpočinek neměl přijít zkrátka. Ubytovaly jsme se na jihu v hotelu Barceló Tenerife a odtud vyrážely na nejrůznější výpravy.

Dvě tváře ostrova
Tenerife je největší z Kanárských ostrovů, přesto lze ostrov poznat během pár dní. S překvapením zjistíte, že má dvě naprosto odlišné tváře. Na jihu je vyprahlé a prašné s výjimkou uměle zavlažovaných hotelových zahrad, které se táhnou hlavně kolem středisek Playa de las Americas, Los Cristianos a Costa Adeje, které připomínají bulváry v Las Vegas. Na severu ostrova máte pro změnu pocit, že jste u Středozemního moře. Kolem měst se tyčí zelené hradby borovicových lesů, přikrývá je peřina mraků a teprve nad nimi vystupuje nejvyšší hora Španělska, Pico del Teide.

Nemusíte mít nijak extra dobrodružnou náturu, abyste dokázali objevit všechna lákadla ostrova po vlastní ose. Půjčení auta jsme zvládly během několika minut a výhodou cestování po ostrově je skutečnost, že tady nelze zabloudit a ostrov lze objet a tři hodiny. Navíc se tu jezdí klidně, jižanský naturel se u místních řidičů nijak neprojevuje, takže žádný stres à la D1.

Černé pláže a osvěžující Atlantik

Většina turistů míří na jih ostrova kvůli krásným plážím. Jsou pozůstatkem sopečné činnosti, proto se na nich nachází takřka černý a jemný písek. Jsou tu i pláže se světlým pískem, ale ty byly vytvořeny uměle hotelovými komplexy a písek byl navezen ze Sahary. Černé pláže ovšem uchvátí na první pohled, chůze naboso však není až zas tak příjemná. Nejvyhlášenější je pláž Playa de las Américas, kde si dávají dostaveníčko surfaři z celého světa. Prý je normálně přeplněná, ale v říjnu to tu bylo příjemné. Atlantik byl už na koupání dost chladný, ale třeba po horské túře nebo po golfu skutečně osvěžující.

Výlet do oblak - Pico del Tiede      

Prvním bodem programu byl výstup na nejvyšší vrchol a symbol ostrova Pico del Tiede. Ten  se nalézá uprostřed ostrova uprostřed Národního parku Tiede, který zabírá 36 procent ostrova. Jméno sopky je pozůstatkem po původních obyvatelích Guančech, Tide znamená „Pekelná hora“, v které žil bůh Guayota. A pozor, sice spí, ale vyhaslá není. Naposledy o sobě dala vědět před 106 lety.

Písemné povolení správy Národního parku, které je zapotřebí, jsme měly – denní limit je totiž 200 osob, které mohou do 3 178 metrů nad mořem vystoupit. Zbytek turistů se musí smířit jen s fascinujícími pohledy z plošiny La Ramboleta o 160 metrů níž, na které končí kabinová lanovka. Pokud nemáte dobrou fyzičku, zvolte raději lanovku, zbytek lze zvládnout celkem snadno.

Je lepší si přivstat a vyrazit co nejdřív, než se nahrnou davy. Už samotná cesta autem pod vrchol stojí za to. Cesta začíná takřka na hladině moře, převýšení je tudíž značné. Stoupání do výšin a proměna krajiny je krásná podívaná. Národní park je plný lávy. Ostrá lávová pole, různě zbarvená láva a kaktusy, to dotváří vyprahlost tohoto magického místa. Nad tím vším se tyčí doutnající Teide… Tak nějak si představuji, že vypadal Mordor, který popsal J. R. R. Tolkien ve svém eposu o Středozemí.

Vzhůru do hlavního města    

Zatímco spousta turistů obdivuje staré hrady, zámky, kostely či muzea, já na svých cestách v zahraničí ráda vyhledávám  perly moderní architektury. Proto mým prvním zastavením bylo Auditorium v Santa Cruz, o kterém jsem už hodně četla. A nelitovala jsem, je to překrásná stavba. Ve svých útrobách skrývá nejen velkou koncertní síň, ale i komorní hudební sál. Stavba zároveň slouží jako konferenční centrum.

Kus Sahary na Kanárech

Pouhých sedm kilometrů od centra hlavního města jsme objevily nejkrásnější pláž. Nachází se severně od hlavního města u vesničky San Andrés. Dva kilometry dlouhá Playa de las Teresitas je uměle zbudovanou pláží se saharským pískem, jejíž výstavba byla prý nejdražší na ostrově. Díky vlnolamu nabízí klidné moře a desítky palem dostatek stínu. Je dost dlouhá na to, aby zde nebyla hlava na hlavě a každý si mohl najít místo podle svého gusta.   

Když pláče sopka
Rovněž městečko Garachico na západě jsme si nenechaly ujít. Garachico bylo kdysi nejbohatší na celém ostrově. „Až do roku 1706 si žilo spokojeným životem, než se hora Trabajo, tyčící se nad ním, rozplakala. Lávové slzy tekly stráněmi a braly s sebou stromy i domy. Záplava pohřbila většinu starého města, zastavilo ji až moře. Zátoka, kde kotvily lodě s cukrovou třtinou, vínem a otroky, během pár dní navždy zmizela a na jejím místě zůstala šedivá hmota, na kterou vlny vztekle dorážejí, ale rozpustit ji nedokážou. Většina obyvatel, kteří katastrofu přežili, odplula do Nového světa,“ vyprávěl nám průvodce. Připomíná to socha čnějící vysoko nad zátokou. V hrudi má otvor, průzorem je vidět až na horizont.

Garachico ztratilo význam, ale uličky, které tu zbyly, si dodnes uchovaly středověkou atmosféru. Duší je Plaza de la Libertad, kouzelné náměstíčko s altánkem, sloužícím jako kavárna. Stolky zastíněné obrovskými fíkusy jsou tím nejvhodnějším místem k odpočinku, zvláště když už jste se stačili rozhlédnout po příkladně zrestaurovaném historickém centru.

Paláce a domy starobyle jen vypadají. Při návštěvě nádherného komplexu bývalého františkánského kláštera se v jednom z výstavních sálů dozvíte, že jedinou stavbou, která zcela odolala řádění vulkánu, je strážní pevnost Castillo de San Miguel (16. století) u někdejšího přístavu.

Výprava do vulkanické oblasti San Blas

Náš hotel Barceló Tenerifa byla skvělá trefa. Nachází se totiž mezi Národním parkem, impozantními útesy a jemnými písečnými plážemi na jihu ostrova. Navíc s ním sousedí zajímavá Chráněná vulkanická oblast San Blas.

Design hotelu je inspirován tvary, barvami a texturami okolí a citlivě zapadá do okolní krajiny. Na mírném svahu se areál táhne od pláže až ke vstupu do San Blas. Jednotlivé budovy jsou obklopeny sedmi bazény, restauracemi a nejrůznějšími sportovišti: tenisovými kurty, hřištěm na volejbal, fitkem, lezeckou stěnou a nechybí ani jezírko, na kterém na zájemce čekají kajaky. V bezprostřední blízkosti jsou i dvě osmnáctijamková golfová hřiště. Zkrátka ráj pro sportovce.

Trekking v rezervaci San Blas  

Přírodní rezervace San Blas dokumentuje minulost Kanárských ostrovů od jejich vzniku až po současnost. Sopečná činnost, zemětřesení, vulkanické horniny, prach… to vše můžete vidět, když vyrazíte do San Blas. Hotel Barceló ve spolupráci s místními archeology a vulkanology oblast zpřístupnil a organizuje pravidelné prohlídky celé rezervace. Můžete si vybrat několik 2-3 kilometrů dlouhých prohlídkových okruhů po upravených stezkách. Jedna z nich je dokonce rezervovaná pro cyklisty. Nejzajímavější vede k rokli Barranco de San Blas, kde je i malé jezírko s převozem. Pravidelně jsou tu pořádány i pikniky, jejichž vyrcholením je po setmění přednáška astronoma a zkoumání hvězd. 

Je libo džbánek kanárského?

Během pobytu jsme vyzkoušely všechny hotelové restaurace i bary: michelínskou restauraci Arrozante, italskou La Dolce Vita i velký bufet Drago. Na doporučení hotelu jsme vyrazili i do vinic.

Je zajímavé, člověk by očekával, že v místě, kde je tolik slunce, se bude dařit hlavně červenému vínu, ale opak je pravdou. Na Tenerife vycházejí daleko lépe bílá vína než červená a mezi těmi bílými se tam dají najít opravdu velmi pěkná suchá, svěží, elegantní a jiskřivá.

Nejvíce se tu pije kanárská Malvasie. Enrique, majitel vinařství Altos de Tr3vejos nám dal ochutnat bílé, červené i růžové spumante – všechna vína byla prvotřídní. Vinice se táhnou pod vrcholem Tiede, v nadmořské výšce 1300 metrů. V sídle vinařství v San Miguel de Abona se postarali i o naše žaludky: tuňák připravený s ostrou omáčkou. Jako příloha se podávaly papas arrugadas, brambory připravované v mořské vodě, které se namáčely do různých omáček. Zkrátka skvělá místní kuchyně párovaná s vlastními víny.

Tip na ubytování: Barceló Tenerife

Hotel Barceló Tenerife

Mohlo by vás zajímat:

Název Kanárské ostrovy nemá s kanáry nic společného. Jejich jméno pochází z latinského slova canis čili pes. Těch zde totiž našla výprava numidského krále Juby II. v prvním století před naším letopočtem bezpočet.

Pokud se chcete ocitnout o pár tisíc let zpět, jeďte obdivovat Dračí strom. Nachází se na severním pobřeží ostrova v Icod de los Vinos. Strom nelze přehlédnout, je téměř 20 metrů vysoký a jeho obvod je přibližně 6 metrů široký. Jeho věk se odhaduje na 600 – 800 let, Dračí strom ale nemá kmen, proto se místo letokruhů jeho staří určuje podle rozložení větví. Je to konkrétně strom Dračinec, patří mezi cévnaté, krytosemenné rostliny, v českém jazyce se používá název Dračinec obrovský, obrovitý nebo obecný. Je symbolem ostrova Tenerife (nedávno objevený poddruh také najdete v Maroku).

Původní obyvatelé ostrova Gaučové uctívali tento strom jako posvátný. Jeho pryskyřici, která na vzduchu získá tmavě červenou barvu, se říkalo dračí krev a před staletími se využívala k léčebným účelům.

La Gomera jako bonus   

Na ostrov Gomera je krásně vidět z jižního pobřeží. Je to druhý nejmenší ostrov z celého souostroví, má pouze jedno turistické středisko a jeden velký hotelový komplex s golfovým hřištěm. Je tedy ideálním místem, pokud chcete strávit opravdu klidnou dovolenou stranou od masového turismu. Na La Gomeru se dostanete trajektem z Tenerife a najdete zde hlavně úžasnou přírodu s horskými, skalami a terasovitými kopci. Zdejší národní park Garajonay je na seznamu památek UNESCO. Na ostrově mimo jiné roste asi sto tisíc palem, z nichž se vyrábí speciální palmový med a olej. Zajímavostí ostrova je jazyk, který vymysleli jeho původní obyvatelé. Protože se často potřebovali dorozumět na velké vzdálenosti, začali na sebe pískat. Tento zvláštní jazyk se dodnes vyučuje jako dobrovolný předmět na školách a nazývá se El Silbo. 

Tenerife je zkrátka plné krás a zajímavých překvapení, a pokud si tento ostrov zamilujete, jedna návštěva vám určitě nebude stačit.    

Autorka cestopisu: Natascha Kameš
www.kames-media.at